Legální táboření, nocování, oheň, nebo kolo?

Legální táboření, nocování, oheň, nebo kolo?

Také si nejste jisti kde je možné v přírodě legálně nocovat, kde lze rozdělat oheň, jak je to s nocováním v národních parcích u nás a na Slovensku, nebo kde všude vůbec můžete jezdit na kole a kde nikoliv? V letošní ročence Malý průvodce světem outdooru 2011 přinášíme v několika článcích hlubší sondu do této problematiky …

Také si nejste jisti kde je možné v přírodě legálně nocovat, kde lze rozdělat oheň, jak je to s nocováním v národních parcích u nás a na Slovensku, nebo kde všude vůbec můžete jezdit na kole a kde nikoliv? V letošní ročence Malý průvodce světem outdooru 2011 přinášíme v několika článcích hlubší sondu do této problematiky. Vlastně lze říci, že takovým minitématem ročenky je téma „jak se pohybovat legálně v přírodě“.

Přečti si aktuálnější článek o legálním spaní v české přírodě včetně specifik národních parků, chráněných krajinných oblastí a přírodních rezervací.

Téma začíná článkem Jirky Červinky Táboření – zůstane nechtěným dítětem? Ten nejprve přináší krátký přehled zákonů souvisejících s tábořením a nocováním v přírodě. Bez zajímavosti také není informace, že nedávno padl verdikt soudu který rozhodl, že zákaz přespávání v CHKO nemá oporu v zákoně a přikázal tuto praxi zrušit. Zákon o lesích pak předpokládá existenci vyhrazených míst, ta však jaksi nikdy nikdo nikde nevyhradil.

Přesto se zřejmě blýská na lepší časy. Začínají se pozvolna objevovat tzv. piknikoviště, nebo-li místa na oheň. Kameny vydlážděné místo s ohništěm, malá zásoba dřeva a lavičky k posezení, to vše je volně k použití při dodržení stanovených pravidel. Seznam některých z nich, zejména v lesích hlavního města Prahy naleznete v ročence, včetně provozního řádu.

Jestli v Praze můžete maximálně cmudit buřta, na Šumavě už se dá doopravdy legálně nocovat! Správa NP Šumava otevřela v srpnu 2008 první z nouzových nocovišť, kde můžete jednu noc zdarma přespat ve svém stanu. V ročence naleznete seznam všech 7 legálních šumavských nocovišť a výhled do budoucna.

Pokud jste někdy byli ve Skandinávii, zajisté jste zavítali do některé z mnoha vybavených samoobslužných chat, kde bylo možné dokonce i doplnit zásoby nebo se něčím posilnit. Pro Čechy nepředstavitelné. A přece se i u nás dá udělat něco podobného. Nevěříte? Příkladem je kiosk Promenáda vysoko v Jizerských horách. Platí se zde co kdo dá. Nebo samoobslužné Lesní bary na svazích Smrku v Rychlebských horách, kde je občerstvení volně k dispozici. V článku jsou prezentovány i zkušenosti provozovatelů. Nám poctivým outdoorákům nezbývá než tomuto jen a jen fandit, jen houšť. Není všechno jen černé a náš článek v ročence snad může inspirovat nejen nadšence, ale třeba i některé neokoralé úředníky, kteří nechtěné dítko tábornictví podpoří.

Druhým článkem na podobné téma je článek Ako spať na slovenských horách autorky Soni Mäkké z partnerského serveru hiking.sk. Ten přináší sondu do problematiky spaní u našich sousedů. Věnuje se nejen horským chatám, přenocování ve slovenských národních parcích, ale také táboření, zakládání ohně mimo oblast národních parků a možnosti přespání v útulnách, salaších a přístřeškách. Celý článek je doplněn praktickým seznamem horských chat, útulní a tábořišť se stručným popisem vybavení každého místa.

A konečně téma do třetice uzavírá článek Víte, kde můžete na kole jezdit a kde ne? autorů Hanky Hermové z webu lesnistezky.cz a Petra Slavíka. Článek opět začíná výčtem souvisejících zákonů, popisem omezení v národních parcích, CHKO, národních přírodních rezervacích a přírodních rezervací. Navíc však přináší sondu do situace v zahraničí a shrnuje pro vás také základní pravidla legálního bajkování v zemích sousedících s Českou republikou, konkrétně Rakousku, Polsku a Německu. Resumé článku z hlediska zákona je takové, že zjednodušeně řečeno v lese, který není chráněným územím, terénní cyklisté mohou jezdit po lesních cestách a stezkách, nikoliv volným terénem. V chráněných územích kategorie Národní park a Národní přírodní rezervace pak mohou využívat pouze výslovně povolené cesty a trasy.

Věříme že téma kterému jsme se v letošní ročence věnovali bude pro řadu z vás přinejmenším zajímavé. V ročence naleznete tyto informace v mnohem větší šíři a detailu. Zde je kompletní seznam prodejních míst kde by měla být ročenka k dostání. Pokud máte k tomuto tématu nějakou zkušenost z praxe, námět, polemiku, nebo inspiraci, podělte se o ni s námi a čtenáři v komentářích pod článkem!

© Svět outdooru, květen 2010, text a foto redakce

Zkušenosti čtenářů

alpenstock

Je v nějakém zákoně stanoveno co přesně je táboření? Pokud vím, tak ne. Abych tedy porušil nějaký zákon, tak musí existovat a pro úředníky musí být vyhotovena prováděcí směrnice, podle které musí definovat přestoupení zákona.

redakce

Pokud víme, o táboření se mluví v§ 16 odst. 1 písm. c), § 26 odst. 1 písm. b) a § 29 písm. j) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Je to souhrn různých činností umožňujících pobyt v přírodě spojený s možností přenocování, a to obvykle ve stanech nebo jiných přístřešcích (stavění stanů a přístřešků, tj. včetně celt, stanů bez podlážky apod., příprava stravy, hygiena, likvidace odpadků atd.). Vyplývá z toho, že přespání „pod širákem“ se za táboření nepovažuje. Odtud se také zřejmě odvíjí argumentace pro to, že zákaz přespání v CHKO nemá oporu v zákoně.

redakce

Ještě pro upřesnění, samotná citovaná definice táboření není v zákoně, ale v Souboru stanovisek k zákonu o ochraně přírody a krajiny, které vydalo MŽP.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: