Ačkoli titulek zní jako jazykolam, nedejte se zmást. Článek vás láká do částečně vylámaného brněnského kopce Hády i k návštěvě malé lamí chovné stanice.
Hádecká planinka
Národní přírodní rezervace (vyšší stupeň ochrany maloplošného chráněného území u nás není) Hádecká planinka je v literatuře popsána následujícími lovy. „Jde o plochý povrch krasové plošiny a příkrý strukturní svah lemující Hádeckou plošinu na Ochozských plošinách těsně navazující na lom Hády.“ Tím je řečeno vše. Když si máknete, tak z Brna se dá, v potu tváře, vyjet na vrchol na kole. Občas můžete vidět „borce“ překračující zákon, kteří sjíždějí či ujíždění s taškami plnými kamení. Zdejší vápence jsou totiž bohatě nasyceny fosiliemi. Mezi ty atraktivnější patří samozřejmě trilobiti, ale najít se dají i koráli nebo hlavonožci. ale živá příroda přece jen láká víc. V létech 1998 -1995 tady bylo zaznamenáno 52 druhů ptáků. Jak moc velké číslo to je si našinec uvědomí, když se pokusí vyjmenovat pouhých deset z našich opeřenců. Při troše štěstí lze narazit na vzácnou ještěrku zelenou. Zejména samci v jarním období, kdy potřebují být atraktivní pro samice, vypadají se svými modrými hrdly úžasně. Celoročně se v okolí Hádů dá potkat hejno lidských odrostlých samčích mláďat s různě zbarvenými kšticemi šířící kolem sebe vůni páleného konopí. Asi taky potřebují imponovat samicím.
Pozor padá kamení
Několik desítek metrů vysoká lomová stěna je důkazem lidské potřeby získávat kvalitní vápenec. Na Hádech se těžilo už v devatenáctém století a těžba se plynule přelila do století dvacátého. Nastupující jednadvacátý věk už ale střelbu a rachot dobývky neuslyší, těžba byla definitivně ukončena roku 1998. Je to dobře, protože jednak areál samovolně poroste teplomilnými, často vzácnými rostlinami a jednak by to plašilo lamy mající svůj domov v Lamacentru přímo pod lomovou skalou. Přestože padající, samovolně uvolněný kámen vás může zabít i nešťastnou náhodou, občas jsou v lomu jedinci jdoucí svému osudu naproti. Cedule o padajícím kamení má prostě jinou váhu, než informační varování o padajícím sněhu před domy se šiknou střechou. A že dole v lomu těch adrenalinových zvědavců (zejména v létě) motá docela dost. Občas zcela neoděných, neb místní vodní hladina láká naturisty a fotografy. Pokud by vás lákalo lezení,vynechte lom, ale nevynechte nedaleké lezecké centrum Klajda.
Lamacentrum
Jihoameriční sudokopytníci, blízcí příbuzní velbloudů, se v prostorách pod lomem docela aklimatizovali. Dokonce tak, že se rozmnožují. Dobrá, množné číslo není správně, ale sameček lamy alpaky Richard spatřil světlo světa 22.9.2011. Proč se jít mrknout do Lamacentra? „Kdo přijde, sáhne si na kousek Jižní Ameriky. Dozví se zajímavosti o lamách, pohladí si je,vyčeše srst… prostě aktivity pro děti,“ říká chovatelka lam Eliška. V praxi to znamená, že se dá pod devonské vápence zdejšího lomu, samozřejmě s rozumnou mírou opatrnosti, vyrazit i s dětmi. Opatrnost je na místě. Zatímco na skále na vás spadne kámen, lama umí docela nechutně plivnout.
Poznámka na konec. Autor těchto řádků přísahá, že titulek vymyslel vlastní hlavou a neobšehl jej z jednoho interního betonářského časáku, kde vyšla zmínka o lamách uvedená stejnými slovy.
Tip na keškuC2BM95 Hotel Velka Klajdovka – i když kešku nenajdete, pivo si dát můžete. K lomu je to už jen skok. |