Lago di Garda: na ferraty do italských Alp

Lago di Garda: na ferraty do italských Alp

Slunce už pomalu nabírá na síle a mnozí z nás už nedočkavě vyhlíží první záchvěvy léta. Pokud nechcete již déle čekat, doporučuji vyrazit na jih do okolí největšího italského jezera Lago di Garda. Ne kvůli koupání ani surfování, ale za prohřátými vápencovými skalami protkanými pestrou škálou lezeckých a feratových cest.

Jezero Garda leží ve slunném jižním podhůří Alp na severu Itálie, kde majestátní horské štíty Dolomit a masivů Brenta a Adamello spadají k úrodné Pádské nížině. Díky místnímu příjemnému středomořskému klimatu a nadmořské výšce pouhých 65 metrů sem můžete vyrazit za teplem již v dubnu nebo i v říjnu. Vápencové skály sem lákají nejen horolezce, ale i feratisty. Na své si přijdou začátečníci i pokročilí, správně je zde ten, kdo hledá adrenalin, i ten, kdo si přijel dát nějakou pohodovou cestu. 

Turistické mapy a průvodce po ferratách u Lago di Garda vybírej na www.KnihyNaHory.cz nebo v prodejně v Klubu cestovatelů (Masarykovo náb. 22, Praha).

Rio Sallagoni: Ferrata i do deště

Unikátní ferata Rio Sallagoni, která nás provede soutěskou podél stejnojmenného potoka, stojí opravdu za to. Ze severního břehu od městečka Riva del Garda dojedeme k nástupu za 15 minut. Zaparkujeme na parkovišti u silnice mezi vesnicemi Dro a Drena a již od auta můžeme vyrazit ve feratovém vybavení. Za 15 minut ucítíme závan chladnějšího vzduchu ze soutěsky. Začíná traverz skrz úzký kaňon, téměř na začátku narazíme na nejtěžší místo s klasifikací C a pokračujeme cik cak nad potokem. Následuje střední, poměrně dlouhá chodecká pasáž. Pro někoho odpočinek, pro jiné adrenalin v podobě dvou lanových mostků. 

Téměř po hodině strávené na feratě následuje třetí část, která není zajištěna ocelovým lanem, ale pouze kramlemi či kovovými kolíky. Jde se doslova korytem potoka, někdy se skáče i z kamene na kámen. Kdo by si netroufl nebo pokud by bylo moc vody, lze přejít malý mostek a pěšinou doleva jít nahoru na konec feraty. Osobně si však tuto část nechci nikdy nechat ujít. Pro snadnější orientaci je dokonce značena modrými puntíky. Na konci vylezeme nahoru po několika kramlích a po 10 minutách se ocitáme u příjemného hrádku Drena z 12. století. Z nádvoří a z věže středověkého hradu je krásný výhled na údolí Sarca, kdo touží po občerstvení, nalezne zde i malé bistro. Přímo od vyhlídky sestupujeme cca 30 minut po pěšině skrz vinice až na parkoviště.

Kdy vyrazit? Prakticky kdykoliv – několikrát jsem ji šla i za deště a také to šlo. Nejtěžší úvodní úsek je v lehkém převisu, jinak bývá soutěska lehce mokrá celá. Ideální program na špatné počasí, samozřejmě s výjimkou bouřky.

  • Obtížnost: C
  • Celkový čas: 2 h
  • Nástup: 15 min
  • Převýšení: 180/200 m
  • Doba lezení: 75 min
  • Sestup: 30 min
Začátek via ferraty Rio Sallagoni, oblast Lago di Garda, Itálie, Alpy

Sentiero Contrabbandieri: Ferrata jen pro odvážné

Pašerácká stezka neboli Sentiero Contrabbandieri – jen pro ty, co opravdu nikdy netrpí závratí. Z městečka Riva del Garda projedeme tunelem k jezeru Ledro a odbočíme do malého tunelu směrem na Pontresinu. Hned za ním je několik parkovacích stání. Určitě se vyplatí sem přijet brzy a rozhodně ne o víkendu, jinak bývá plno. Nově je zde dokonce v létě o víkendech zákaz vjezdu. 

Ferata traverzuje skálu nad západním břehem Gardy a je obousměrná. Rozhodně bych však doporučila jít ji po směru hodinových ručiček. Po asi třicetiminutovém sestupu po pěšině a částečně po cyklostezce začíná „zajištěná cesta“. Popravdě moc zajištěných úseků zde není a člověku se místy tají dech. Stezka vede po úzkém chodníčku vytesaném v kolmé skalní stěně bezmála 300 m nad hladinou jezera. Když nastoupíme z východní části, úzký nezajištěný chodník vede zpočátku za sítí proti padajícím kamenům. Síť by určitě nefungovala proti padajícím feratistům, ale pocitově byla rozhodně příjemná. Úsek náročnosti A – lze to zvládnout. Následuje krátký úsek s lanem. Člověk z něj má opravdu velkou radost, nevadí, že je to překrok obtížnosti C/D, pro psychiku je to úleva. Následuje další nejištěný úsek, již bez sítě, ale člověk si postupně zvykne. 

Hodně úzká místa vyžadují pomalý postup a velké soustředění. Opětovná radost z úseku C/D, tentokrát v podobě strmého zavěšeného žebříku. Nádech, výdech, pěšinka pokračuje. Místy širší, někdy užší, ještěrky jsou tu také spokojené. Jezero Garda máme jako na dlani. Poslední úsek C/D a pak se již stezka rozšiřuje. Je třeba ale zůstat ostražitý, po téměř dvou hodinách na Sentiero Contrabbandieri je únava již znát a zakopnutí by bylo fatální. Závěr vede malou strmou cik cak pěšinkou ve svahu a po malé silničce z Pontresiny až k autu. Připadá vám to až příliš nebezpečné? Vezměte si lano, smyce a expresky. Na nejužších místech jsou borháky na dojištění, a pokud máte vybavení i parťáka, je to hned o poznání snazší.

Kdy vyrazit? Když vám už mnohé „normální“ feraty připadají fádní a hledáte něco zajímavějšího. A kdy rozhodně nevyrazit? Za mokra, sněhu, bouřce nebo v letním odpoledni. Do téměř celé feraty se opírá slunce, stojí za to mít s sebou dostatek vody.

  • Obtížnost: C/D
  • Celkový čas: 3 h
  • Nástup: 35 min
  • Převýšení: 100/450 m
  • Doba lezení: 105 min
  • Sestup: 40 min
Contrabbandieri je ferata v okolí Lago di Grada – vhodná jen pro ty, co opravdu nikdy netrpí závratí
Pašerácká stezka neboli Sentiero Contrabbandieri – ferata jen pro ty, co opravdu nikdy netrpí závratí

Ferraty Susatti, Foletti a Camminamenti: Okruh po stopách 1. světové války

Nenáročný, ale zajímavý feratový okruh přes vrcholky Cima Capi a Cima Rocca (1089 m). Z Rivy del Garda pojedeme, jako u předchozí feraty, skrz tunel směrem k jezeru Ledro. Hned za tunelem se nachází prostorné parkoviště na okraji vesničky Biacesa. Naše túra začíná ve 418 m n. m., stoupáme po značené cestě skrz vesnici okolo několika kašen a lesní pěšinou dojdeme cca po hodině a půl až k nástupu na feratu Susatti. Hned na začátku si můžeme prohlédnout několik bunkrů a po hřebínku o obtížnosti maximálně B se dostaneme až na vrcholek Cima Capi (909 m) s italskou vlajkou. 

Následuje druhá ferata s názvem Foletti, po níž chvíli traverzujeme a poté sestoupíme k bivaku Arcione, což je příjemná útulna s venkovním i vnitřním posezením. Zde je možné si okruh zkrátit a sestoupit přímou stezku (č. 460) do Biacesy. 

Třetí část – Sentiero dei Camminamenti je podle mého názoru nejhezčí feratou celého okruhu, takže doporučuji nevynechat a vylézt ke kříži až na Cima Rocca (1089 m). Procházíme dvěma tunely, lezeme po žebříku a na samotný vrchol se dostaneme zákopem. Otvírají se nádherné výhledy na jezero a okolní kopce. Dolů se dostaneme stejnou cestou skrz tunely (Galleria di Guerra) až k bivaku, od kterého jsme zhruba před dvěma hodinami vycházeli. Čelovku s sebou!

Od bivaku, respektive od nedaleké kapličky sestoupíme po poslední feratě zvané Sentiero delle Laste. Cestou potkáme několik dalších bunkrů, hned v tom prvním je spousta fotografií a popisků na téma 1. světové války. Celý šestihodinový okruh můžeme ukončit v Biacese v malém baru.

Okruh je vhodný i pro děti a začátečníky. Na feratě Susatti se však nachází několik kraťoučkých nezajištěných míst, kde je hlavně za mokra nutné dát si pozor.

  • Obtížnost: B
  • Celkový čas: 5,5 h
  • Nástup: 90 min
  • Převýšení: 500/850 m
  • Doba lezení: 2,5 h
  • Sestup: 90 min
Ferata Sentiero dei Camminamenti je nejhezčí feratou celého okruhu "Po stopách první světové války" nad Lago di Garda.
Ferata Sentiero dei Camminamenti

Via ferrata dell´Amicizia: Nekonečné žebříky

Máte rádi feraty s žebříky? Nebo jste ještě žádnou podobnou feratu nelezli? Via dell´Amicizia (v překladu Cesta přátelství) vám poskytne trénink v podobě deseti různě dlouhých i rozdílně nakloněných žebříků.

Auto zaparkujeme na okraji Rivy del Garda a po široké betonové cestě zamíříme ke středověké pevnosti Bastione. Dále již pokračujeme vzhůru po stezce (č. 404) okolo chaty s bistrem (většinou zavřeno), cestou se můžeme podívat na malebnou kapli s krásným výhledem a po hodině a půl stoupání se ocitáme u heliportu, nad kterým začíná samotná ferata.

Traverzy obtížnosti B střídají chodecké pasáže. Druhý skalní blok překonáváme pomocí strmých žebříků (B/C). Následuje opět dlouhý chodecký terén. Zde se nacházíme v polovině feraty a máme před sebou soustavu žebříků, které měří dohromady přes 70 metrů! Lesem dojdeme až k poslední skále, kde je důležité neminout odbočku a po několika dalších žebřících dolezeme až na samotný vrchol Cima SAT (1245 m). 

U italské vlajky na vrcholu si dopřejeme odpočinek po dvou hodinách lezení. Z Rivy del Garda je to nahoru téměř 1200 výškových metrů! Sestup také není zadarmo. Na prvních deset metrů se nám ještě hodí feratové sety, od heliportu již vede strmá pěšinka lesem, která v serpentýnách klesá dolů do Rivy. Na horní úsek sestupu je příjemné mít trekové hole. Chrti, co mají moc energie, můžou od rozcestí u heliportu pokračovat přes sedlo Boca Pasumer až k výše zmíněnému okruhu po stopách 1. světové války. Ferata není příliš náročná technicky, ale svým převýšením je naprosto nevhodná pro začátečníky a děti.

Kdy vyrazit? Východní svah dovede být hodně rozpálený sluncem a již v dubnu zde může být opravdu horko. Je důležité nepodcenit množství pitné vody a vyhnout se příliš horkým slunečným dnům.

  • Obtížnost: B/C
  • Celkový čas: 6 h
  • Nástup: 90 min
  • Převýšení: 640/1220 m
  • Doba lezení: 135 min
  • Sestup: 135 min
je ferata Via dell´Amicizia (B/C), která šplhá po vzdušných žebřících (dlouhých až 70 m) strmě nad hladinou jezera na vrchol S. A. T. (1246 m).
Ferata Via dell´Amicizia (B/C) šplhá po vzdušných žebřících (dlouhých až 70 m) strmě nad hladinou jezera na vrchol S. A. T. (1245 m).

Ferrata Monte Albano: Těžký traverz nad městečkem Mori

Ferata Monte Albano je jednou z nejtěžších ferat v okolí Gardy. Z městečka Mori vede značená cesta okolo kláštera Monte Albano až k nástupu. Nepříliš náročný, zhruba třicetiminutový nástup nás přivede na příjemnou travnatou louku s bouldery, pitnou vodou, lavičkami a záchody. Odsud lze krásně pozorovat celou linii feraty – k hledání nám pomůže mapa s vyznačenou feratou (topo). 

Popojdeme ještě pět minut lesem až k samotné skále. Hned první úsek může být pro někoho obtížný, je zde několik ocelových kolíků, ale bez ocelového lana. Pokud jdete ve skupince, doporučuji vzít si s sebou několik smyc nebo krátké lano. Po krátkém, ale úderném výšvihu následuje série kolmých kramlí. Psychicky nejnáročnější část máme ještě před sebou. Vzdušné traverzy jsou opravdu exponované a římsa rozhodně není široká (obtížnost C). Fyzicky se dají bez problémů zvládnout. Římsy přecházejí v traverzující pěšinku a v závěru lezeme opět přímo vzhůru po strmých kramlích – fyzicky nejobtížnější část (obtížnost D). 

Na konci feraty na nás čeká zasloužená lavička. Návrat zahájíme po pěšině směrem vzhůru a po louce obejdeme strmou skálu, kterou jsme právě vylezli. Teprve poté začíná klesání a po půlhodince už můžeme obdivovat svůj výkon od piknikového místa s bouldery. Feratu lze zvládnout za necelý půlden a je určena pro zkušené feratisty, kteří jsou fyzicky v kondici a nemají problémy zvládat exponované traverzy.

Kdy vyrazit? Téměř kdykoliv, ale rozhodně ne za mokra ani za příliš velkého horka. Rozpálené lano v převisu není nic příjemného.

  • Obtížnost: C/D, 2+
  • Celkový čas: 3,5 h
  • Nástup: 30 min
  • Převýšení: 200/500 m
  • Doba lezení: 120 min
  • Sestup: 60 min

Další ferraty v okolí Lago di Garda

  • Sentiero del Colodri (B/C) – ferrata vhodná pro děti nejen svojí délkou (cca 60 minut), ale i obtížností. Velmi příjemný je krátký nástup na ferratu a krásná náhorní vápencová vrcholová plošina u vrcholku Monte Colodri. Začátek okruhu se nachází na okraji vyhlášené Mekky skalního lezení – městečka Arco.
  • Sentiero degli Scaloni (A/B) – nejjednodušší ferrata v okolí, ideální jako první ferrata pro děti, mnoho schodů, kramlí, zajištěné, ale i nezajištěné chodníčky. Začátek u městečka Dro.
  • Rino Pisetta (D/E) – ferrata ještě obtížnější než Monte Albano, bez žebříků a lávek, pouze ocelové lano, na několika místech převisy. Začátek u Sarche.
  • Che Guevara (C, 1-) – ferrata ještě delší než Via dell´Amicizia vede majestátní stěnou, ve které strávíte čtyři hodiny a vystoupáte 1200 výškových metrů! Sestup dolů také není zadarmo. Začátek u Pietramurata.
Che Guevara je poměrně dlouhá ferata v okolí Lago di Garda
Ferata Che Guevara 

Žebříky, tunely, bunkry, traverzy, soutěska, lanové mostky… Můžete si vybrat. Na Gardě je opravdu z čeho vybírat! Vyrazte co nejdříve z jara, ideálně do konce června, než bude na Gardě příliš teplo.

Pěkné polezení!

Článek vyšel v časopise Svět outdooru, nejčtenějším magazínu pro milovníky hor a outdooru. S výhodným předplatným Ti žádný zajímavý článek neuteče!

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: