Horský hotel a významná křižovatka turistických cest nad hranou Labského dolu na jihovýchodním okraji Labské louky.
Historie první zdejší boudy začíná někdy kolem roku 1830, kdy tady žena zvaná die Blasse (údajně Blažková z Rokytnice nad Jizerou) vystavěla primitivní budku z kamení a roští, v níž kolemjdoucím turistům prodávala občerstvení. Místo se záhy stalo vyhledávaným cílem vycházek. Později boudu, tehdy již kamennou, koupil Josef Šír z Horní Rokytnice, který ji rozšířil o místnost k přenocování. V roce 1877 objekt odkoupil jilemnický velkostatek hraběte Harracha a Jan Harrach v letech 1878 – 1879 nechal boudu zcela přestavět. V souvislosti se stavebními úpravami došlo i na výstavbu cest v okolí, tehdy vznikla i dnes velmi oblíbená cesta Labským dolem do Špindlerova Mlýna. Kvůli stále se rozvíjejícímu se turistickému ruchu bylo nutné objekt ještě rozšířit, při dalších přístavbách v letech 1888 – 1889 a 1904 už bylo zřízeno 23 pokojů s kapacitou 100 lůžek. To už boudu využívali i první lyžaři. V březnu 1913 se Labská bouda stala hlavní základnou pro účastníky a organizátory lyžařského závodu na 50 km a sem byl tehdy přenesen závodník Bohumil Hanč, nalezený na trati u Pančavy, který zde brzy po převozu zemřel.