Táhlý hřeben mezi Malým a Velkým Polomem, po kterém prochází státní hranice mezi Českou a Slovenskou republikou, je nefalšovaným královstvím divočiny s hlubokými lesy, skalisky, mokřadly, ale i půvabnými kouty, lákajícími k posezení. Na hřeben vede náročné stoupání, cesty jsou místy obtížně schůdné, milovníci romantiky by však tuto trasu rozhodně vynechat neměli. Červená hřebenovka je značenou cyklotrasou č. 6112 a 6084, je vhodná pro horská kola. Při výstupu bude náročný terénní úsek po modré značce od Kyčmolu k rozcestí Pod Malým Polomem. Stejně se bude trápit lyžař začátečník, pro ostřílené borce doporučujeme.
Horní Lomná, hotel Salajka – Horní Lomná, koupaliště 1 km – Kyčmol 2,5 km – Pod Malým Polomem, rozc. 5 km – Čuboňov 7 km – Muřinkový vrch, kaple 11 km – Velký Polom 12,5 km – hotel Tetřev 14,5 km – Kostelky 15,5 km – Dolní Lomná, aut. zast. 20 km
Výchozím místem bude ves Horní Lomná*, rozložená v hlubokém údolí říčky Lomná, ze všech stran sevřeném zalesněnými kopci. Je to ideální místo pro rekreaci, vhodné jak pro letní pěší putování, tak i pro zimní sporty; v horní části vsi zvané Přelač při potoce Jelitov jsou tři lyžařské vleky.
(Ubytování, stravování: hotel Salajka; penzion U studánky; chata Salajka; Relax U Zajonca, rekreační středisko Doubrava, penzion Pod Loučkou)
Od aut. zast. před chatou Salajka, kam zajíždějí autobusy z Jablunkova, půjdeme zvolna vzhůru po silnici, pak zahneme vpravo ke kostelu. Historie poutního kostela sv. Kříže** není příliš dlouhá. Původně tu byl v r. 1823 postaven kříž, u něhož se horalé scházeli k pobožnostem. Když v r. 1836 vypukla v kraji velká epidemie cholery, vydali se obyvatelé Jablunkovska 30. října ke kříži na prosebnou pouť. Krátce potom epidemie skutečně ustoupila, což se stalo základem poutní tradice, přetrvávající dodnes. Ze sbírek věřících byl v letech 1894–96 poblíž kříže vystavěn novogotický kostel sv. Kříže s malým klášterem, od r. 1990 ve správě řádu bosých karmelitánů. V zalesněném svahu nad kostelem je moderní křížová cesta z let 1993–95 s texty v polštině, při vchodu do svatyně je umístěna socha zmrtvýchvstalého Krista z r. 1994 od Kazimiera Szczecina. Mezi kostelem a silnicí stojí skupina starých lip s valašským křížem, na úpatí svahu pod kostelem poblíž pramene byla v letech 1968–70 vybudována umělá jeskyně s kopií sochy P. Marie Lurdské. V kostele se konají mše střídavě v češtině, polštině a slovenštině.
Od kostela pokračujeme po silnici mírně vlevo až k rozcestí Horní Lomná, koupaliště a konečné autobusové zastávce na konci vsi. Začíná tu modrá turistická značka, která nás povede na dalším úseku cesty. Jdeme po ní v přímém směru po silničce kolem chat, za poslední z nich na kraji lesa odbočíme vpravo na cestu. Asi po 400 m přejdeme přes potůček, napojíme se na asfaltovou silničku a pokračujeme po ní vpravo. Po čase uhýbá silnička ostrou zatáčkou vpravo do svahu, my pokračujeme přímo šotolinovou cestou podél potoka. Stoupáme po ní asi 500 m, pak modrá značka zahne šikmo vpravo k potoku, překročí ho a začíná ostře stoupat. Před hranicí vysokého lesa se stáčíme vpravo, přetneme lesní vozovku, pokračujeme asi 150 m v původním směru k rozcestí několika cest, kde se dáme vlevo. Stále kráčíme krásným lesem, stoupání se postupně zmírní, dojdeme k širší lesní cestě, z níž jsou pěkné pohledy na hraniční hřeben, o kus dál se napojíme na jinou cestu, provázenou červenou značkou. Odtud je to již jen kousek k rozcestí a turistické orientaci Pod Malým Polomem.
Vlastní vrchol Malého Polomu leží přímo nad námi (1061 m) nedaleko státní hranice, ale ještě na českém území. Na slovenské straně je přírodní rezervace se zachovalými lesními společenstvy a výskytem chráněných rostlin vyšších horských poloh. Na Malém Polomu začíná výrazná rozsocha, vybíhající z hraničního hřebene severovýchodním směrem na Slavíč, Kalužný a dále větvemi na Ostrý-Kozinec, Ropičku-Prašivou a Javorový.
Na rozcestí vyměníme modrou značku za červenou a půjdeme po ní vlevo na vrstevnicovou cestu. Asi po 150 m míjíme vpravo ze skály vytékající pramen pitné vody s lavičkami. Je odtud krásný výhled* na celý hraniční hřeben. Červeně značená cesta je poměrně široká, místy však dost blátivá, především v místech, kde ji křižují drobné potůčky. Postupně se změní v pěšinu, klikatící se v hustém porostu. Chůzi komplikují zbahnělé úseky a drobná rašeliniště. V závěru zvolna stoupáme k rozcestí Čuboňov při česko-slovenské hranici. Začíná tu modrá značka, klesající do slovenské Turzovky. Naše červená pokračuje dál podél hranice po severním svahu hřebene, nejvyšší vrcholky leží z větší části již na slovenském území. Z pasek se otvírají místy daleké výhledy do Jablunkovské kotliny a k Třinci. Kamenitá pěšina, která střídavě klesá a stoupá, po chvíli opustí hranici a vrátí se na ni asi po 1,5 km. Tady se napojíme na širokou cestu, která zprvu sleduje hraniční kameny, postupně se však stočí na slovenské území a vede po něm (místy až do hloubky 200 m) kolem Muřinkového vrchu (976 m) a pak dolů do sedla ke křižovatce turistických cest téhož názvu. Na krásné horské louce*, nabízející výhledy k našim sousedům, již na slovenské straně hranice, stojí čtyřboká pseudorománská kaple P. Marie s typickými valašskými prvky z r. 1910, před ní je krytá obezděná studánka. Je to půvabné místo, lákající k posezení.
Ze sedla pokračujeme po červené značce kamenitou obtížně schůdnou cestou do strmého svahu až na pískovcové skalní sruby, vystupující z horní hrany hřebene. Podél těchto skalních „lavic“ jdeme dál již jen velmi zvolna vzhůru při hranici až na vrchol Velkého Polomu* (1067 m), od r. 1999 přírodní rezervace (74 ha). Kdysi vyhlášená vyhlídka již vzala zasvé, místo je zcela obklopené vzrostlými stromy. Na slovenské straně leží přírodní rezervace (46 ha), chránící zbytky přirozených lesních společenstev. Pískovcové skalní sruby vznikly při mrazovém zvětrávání horniny. Začíná tu slovenská modrá značka (zákaz přechodu hranice!). Asi po 0,5 km se modrá značka stočí vpravo, my pokračujeme cestou vlevo dolů k hotelu Tetřev.
Na místě bývalé lovecké chaty vystavil KČST v roce 1924 turistickou chatu, která vyhořela 2. 4. 1960. Příčina požáru byla poněkud kuriózní: oheň vznikl od doutnajícího ložního prádla, které zaměstnankyně při žehlení propálila a pak schovala před vedoucím na půdě. Dnešní hotelový objekt hotel Tetřev byl vystavěn v r. 1962. (Ubytování, stravování: horský hotel Tetřev – nyní mimo provoz ; penzion Velký Polom – zděná budova – v provozu)
Od hotelu jdeme spolu s červenou značkou prakticky po rovině po asfaltové silničce k rozcestí Kostelky. Červená odtud pokračuje přes Skalku do Mostů u Jablunkova, my se pustíme vlevo po značce modré, která nás vede po široké cestě k výhledovému místu při okraji slalomového svahu velkého lyžařského areálu Dolní Lomná-Severka (3 vleky, turistická chata Severka, ubytování, stravování). Pak začínáme klesat pěkným bukovým lesem, klesání se později střídá s rovinatými úseky. Později odbočí značka vlevo na málo výraznou pěšinu, přetne širokou cestu a dál sestupuje svahem. Na jedné z pasek si můžeme všimnout zajímavého pískovcového útvaru.
V závěru absolvujeme strmé klesání pěšinou v hustém lese na rozcestí několika cest. Pokračujeme přímo, komunikace se však brzy rozděluje, my se dáme mírně vpravo. Později nás široká cesta vede stále dolů po hřebínku, z něhož se otvírají daleké výhledy. Na dalším rozcestí zahýbáme vpravo a opět dost prudce sestupujeme k nádherně položeným samotám Latkula* se zachovalými valašskými dřevěnicemi těšínského typu. Opět sestupujeme po široké cestě, která se nad Dolní Lomnou změní v silničku. Při horním okraji vsi míjíme jeden ze vstupů do areálu lidových staveb*, kde se konají tradiční národopisné slavnosti. Majitelem areálu je Matice slezská, kromě stylových objektů je tu i prostorný amfiteátr, ubytovací i stravovací zařízení. Sestoupíme až ke křižovatce a dáme se vlevo po silnici k aut. zast.
Dolní Lomná* je vhodným místem pro rekreaci a turistiku všeho druhu, na západním okraji obce i jižně pod Skalkou jsou lyžařské vleky. Za 2. světové války operovaly v okolí partyzánské oddíly, několik místních obyvatel zaplatilo za odbojovou činnost životem.
(Ubytování, stravování: ubytovna v areálu Matice slezské, restaurace Mánes; pekárna-cukrárna; restaurace Beskyd; penziony Lučebník, Polana, Beskydka, autokemp U viaduktu.)
Další doporučené cíle:
Kyčmol* – 1,5 km jjz. od Horní Lomné nad pravým břehem potoka Lomná, přírodní památka – rašelinná loučka s typickou vegetací.
Mionší** – 1 až 2 km vých. od Horní Lomné, národní přírodní rezervace (169 ha) jedlobukového pralesa s četnými loučkami a prameništi, nejlépe zachovaný prales v Beskydech, některé stromy staré 250 až 300 let a až 60 m vysoké, lovecká chata arcivévody Bedřicha (markýze Gera). Vstup do rezervace je zakázán. Můžete s průvodcem navštívit novou (r. 2005) naučnou stezku (7,5 km, 10 zastavení s informačními tabulemi, otevřena sezónně od 1. 6. do 15. 9.)
(Doporučujeme průvodce po Beskydech ze Zelené edice.)
