České středohoří je krajem třetihorních sopek i nejrozsáhlejší českou Chráněnou krajinnou oblastí. Milešovku zná kde kdo, ale kdo navštívil Kozí vrch, nádherný vyhlídkový bod na severozápadním okraji oblasti?
Střet třetihor a druhohor
Když si třetihorní magma prorazilo cestu druhohorním slínovce a jílovcem, musel to být mazec. Geologa znalého věci to nezmate, ale běžnému turistovi se základními znalostmi geologického vývoje by by mohl kopec tvořený znělcem, ale trčící z okolního pískovce trochu zamotat hlavu. Geologické podloží není to jediné, co je na Kozím vrchu zajímavé. Na jaře se tady nabízí k obdivu koniklec český, později tu kvete lilie zlatohlavá, a poměrně často nad hlavou krouží největší z pěvců, krkavec. Na vrchol se dá od konečné trolejbusu č. 57 (Mojžíř) dá vyšplhat za 45 minut až hodinku, ovšem musíte vědět kudy. Pokud nevíte, vyražte po zelené značce z Neštědic (trať Ústí nad Labem – Děčín, rychlíky tady nestaví) vedoucí už od vlakového nádraží.
Rozhled
Vrchol leží ve výšce 379 m n. m., což není nic moc, ale je potřeba si uvědomit, že Kozí vrch leží v dolním toku Labe. Podzimní mlhy se drží nad řekou, takže výhledy bývají čisté a krásné. Říční fenomén labského údolí je krásně znatelný a vzdušnou čarou je na dohled i pivovar ve Velkém Březně. Je sice „za řekou“, ale zrovna k němu je zavedený přívoz, takže je dokonce šance svézt se i s autem lodičkou. Podle agentury JPP (Jedna Paní Povídala) je na Kozím vrchu vyznačená nepovolená lezecká cesta na níž se leze jen v rámci výroční akce jen jednou ročně.
Lesnická hovádka
Tip na keškuGC349JN Kozí vrch – tuhle kešku nezískají lidé mající strach z výšek. Leda, že by se opravdu hecnuli. |
