Výrazná dominanta v západní části Krkonoš, dříve nazývaná Kokrháč.
Jeho jihovýchodní svahy strmě spadají do ledovcových karů Velké a Malé Kotelní jámy, severní svah plynule přechází do rozsáhlé vrcholové plošiny s Růženčinou zahrádkou. Samotný vrchol, porostlý klečí, leží v první zóně Krkonošského národního parku a žádné turistické trasy na vrchol nevedou – pro turisty je tedy nepřístupný.
Kotelní jámy
Ledovcové kary Velká a Malá Kotelní jáma se zachovalými bočními morénami jsou od sebe odděleny Kotelským hřebínkem (též Liščí nebo Dělící). Pro ochranu vzácných druhů rostlin, kterých tu roste na 230 druhů, bylo zdejší území v roce 1934 vyhlášeno státní přírodní rezervací (SPR) Kotelské rokle, od roku 1952 jsou Kotelní jámy součástí rozlehlé SPR Prameny Labe. Prochází jimi zeleně značená Krakonošova cesta, která do roku 1920 nesla název Jubilejní cesta Františka Josefa (otevřena v září 1894). Jsou zde typické lavinové svahy, proto se v zimě tento turistický chodník pro pěší uzavírá. Z Kotelních jam vytéká Kotelský potok, pravý přítok Jizerky.
Přístup:
Tip: Z Horních Míseček od Jilemnické boudy po žluté na Vrbatovo návrší, tady vlevo po červené kolem Harrachových kamenů, s červenou k rozcestí Nad Dvoračkami, tady vlevo po zeleně značené Krakonošově cestě – projdeme pod krásnými Kotelními jámami a dorazíme se zelenou k Jilemnické boudě na Horních Mísečkách – okruh je dlouhý asi 13 km.