Kompasy a buzoly

Pro každého správného outdooráka je znalost základního použití buzoly nutností. Předpokládám tedy, že všichni zkušenější základy znají, a ani pro méně zkušené není problém si základy v některé z mnoha příruček nastudovat a hlavně prakticky vyzkoušet. V duchu našeho webu se tedy zaměřím hlavně na to, co trh nabízí, co od buzol očekávat a co by měly splňovat. Ani tak se ale nedá vyhnout několika informacím, které bychom měli vědět o buzolách a zemském geomagnetismu my, uživatelé.

Pro jistotu začnu tím, že buzola je kompas doplněný úhloměrem, k přesnému určování směrů, azimutů, v úhlových stupních (0 – 359 °). To, že naše Země má magnetické pole také snad ví každý, ale ono bohužel není příliš pravidelné a tím nám komplikuje snadnost jeho využití pro přesnou orientaci. Pak jen drobnost, tzv. Severní magnetický pól je ve skutečnosti pól jižní!

Inklinace

V různých zeměpisných šířkách Země je i rozdílná inklinace, příklon působení magnetických sil (způsobuje vertikální naklonění střelky kompasu) v důsledku čehož, pro danou oblast špatně vyvážený kompas, pak ve vodorovné poloze neměří, nebo hůře, měří špatně! Běžně se problém řeší tak, že v různých místech na Zemi se prodávají pouze kompasy se střelkami vyváženými pro tuto konkrétní oblast. Nelze si tedy vzít například oblíbenou buzolu Sport 4 z bývalého NDR a cestovat do Jižní Ameriky a spoléhat na to, že i tam bude funkční tak dobře, jako v Krkonoších. Někteří výrobci už tento problém univerzálně vyřešili, např. systémem Turbo 20 (Recta), ale bývá použit jen u některých modelů a za příplatek.

Deklinace

To, že magnetické póly Země nejsou přesně tam co osa otáčení, se také většinou ví a v důsledcích to znamená větší, či menší rozdíl mezi magnetickým severem a severem skutečným. Tato odchylka navíc není stálá, ale trvale a pomalu se mění. Zejména proto, deklinace nejde univerzálně vyřešit a na alespoň trošku slušných kompasech je vždy možnost místní odchylku si nastavit od běžných ± 20 ° až do extrémních ± 60 °.

Vzhledem k tomu, že se místo, poloha, magnetického pólu neustále mění, bývá na topografických mapách deklinace vždy vyznačena, včetně roční změny, kterou si pak musíme dopočítat od data poslední aktualizace mapy. Ve střední Evropě to je hodnota zanedbatelná, ale v některých zemích deklinaci vzít na vědomí musíme. Například v USA, rozdíl deklinací mezi pobřežím západním a východním činí 42 °, což je opravdu hodně.

Nemáte-li mapu ze které je místní deklinace zjistitelná, můžete se jí pokusit změřit sami. V terénu si ze známého bodu, místa, změříte co nejpřesněji azimut vzdáleného a známého výrazného vrcholu, místa, který je také zobrazen na vaší mapě. To samé měření pak zopakujte i na mapě a rozdíl v azimutech je současná místní deklinace! Je-li hodnota azimutu na mapě větší než změřená ve skutečnosti, jedná se o deklinaci východní a naopak.

Magnetické poruchy

Věnujte pozornost poznámkám, uváděným na geografických mapách, o místech s místní magnetickou poruchou. Tam vám vaše buzola bude ukazovat zcela chybně a v současnosti je tam nejspolehlivější řešení GPS. Geomagnetická porucha se obvykle nachází v různé hloubce pod povrchem, může ji způsobovat ale i hora, a je to pro cestovatele docela problém, zvláště když to předem nevědí. Způsobují ji například ložiska železných rud a tato místa jsou už dostatečně známá. K drobnému zmatení můžete ale dojít i na nečekaných místech, nad silnoproudými kabely, velkými železnými předměty, stavbami ap. Je-li porucha zásadní, pak si ji obvykle všimnete, ale drobná odchylka zmate i zkušeného! Znejistíte-li a něco se vám nezdá v pořádku, změňte stanoviště a měřte pečlivě! Údajně i silná geomagnetická bouře, způsobená mimozemskými vlivy, kompasy dokáže ovlivnit, ale já jsem se s tím zatím nesetkal. Ostatně krom polární záře a biopředpovědí, a snad také poruchami v šíření rádiových vln, vás nic na tento stav neupozorní.

Konstrukce

Kompas je velmi jednoduchý principem, zmagnetizovaná střelka, nyní někdy i disk, nám označeným koncem ukazuje k Severnímu (od významu zeměpisný sever) magnetickému pólu, neoznačeným koncem, k pólu jižnímu. Důležité je kvalitní uložení hrotů osy střelky, v obvykle safírovém ložisku, jeho ochrana před poškozením nárazy a hlavně zatlumením pohybu střelky v kapalině a tudíž rychlým ustálením do správného směru. Pouzdro s antistatickou kapalinou a střelkou musí snést značně extrémní nároky na teplotu, tlak a mechanické poškození, protože musí vždy a všude spolehlivě pracovat. Například již zmíněná buzola Sport 4 mě na vrcholu Elbrusu sklamala tím, že snížením okolního tlaku vzduchu se utvořila v tlumící kapalině bublina, která mi jakékoliv přesné měření na vrcholu zcela znemožnila! Jinak je to buzola pro běžné užívání zcela dostatečná. Například firma Brunton proto testuje svá pouzdra, se střelkou uloženou v kapalině, při teplotách od –40 do +120 °C a při tlacích od výšky přes 12 km, až do hloubi zemských propadlin.

Důležitý úkon při používání buzoly, je možnost co nejpřesnějšího zaměření buď skutečného cíle a následný odečet jeho azimutu, nebo z daného azimutu určit co nejpřesněji nějaký bod v krajině, kam směřuje. Pro běžné nároky stačí přesnost měření 1-2 ° a rozdělení kruhové stupnice buzoly tomu odpovídá. Buzolu musíte držet vodorovně aby se střelka mohla volně otáčet. Nejjednoduší buzoly mají jen označení směru provedené výraznými čarami na povrchu úhloměru, lepší už je jakýsi zaměřovač typu hledí-muška a nejpřesnější, pro naše outdoorové účely, je průhled prizmatickým hledáčkem, kde v průhledu současně vidíme, jak údaj na stupnici, tak i místo tam hledíme. Některé dokonalejší buzoly jsou navíc doplněny i sklonoměrem (clinometr).

1) Měřítko běžných geografických map, na protější hraně doplněné měřítkem v cm.
2) Neradioaktivní luminiscenční směrové značky, pro zaměření v noci.
3) Šipka (červená), určující směr zaměření azimutu ve dne (nemusí být vždy).
4) Zvětšovací lupa 2-3× (nemusí být vždy).
5) Korekční stupnice pro nastavení deklinace, obvykle ± 40 ° (nemusí být vždy).
6) Snadno otočné pouzdro (i v rukavicích), obsahující kompas.
7) Azimutová kružnice s rozdělením obvykle po dvou stupních (360 °).
8) Označení výrobce a typu buzoly (může být i jinde na pouzdře).
9) Tělo celé buzoly, někdy i ergonomického tvaru, vždy z průhledného plastu.
10) Vlastní kompas v pouzdru s tlumící antistatickou kapalinou.
11) Kvalitní ocelová osička střelky kompasu, uložená v safírovém ložisku.
12) Barevná část střelky (červená), směřující k (magnetickému) severnímu pólu.

Musím se také zmínit o popularizované metodě, určování směru Sever-Jih pomocí ručkových hodinek. Tato metoda je vhodná v oblastech kolem polárního kruhu a směrem k pólům. Čím blíže k rovníku, tím více je i nepřesná, kolem rovníku je samozřejmě už nepoužitelná. Uvědomte si, že váš místní čas na hodinkách platí pouze, jste-li přímo na poledníku vašeho časového pásma! Jste-li na východ od něj, musíte vždy připočítávat opravu času, na západ ji odečítat. Na každý stupeň zeměpisné délky jsou to 4 minuty času, na zeměpisnou minutu 4 sekundy času a pro přesnější měření pak potřebujete nejlépe i astronomické tabulky a přesný chronometr. Nesmíte zapomenout na časté užívání letního času a na místní čas, pro jaký poledník vlastně platí. Obecně tuto metodu nelze doporučit k použitelné přesnější orientaci, je to jen přibližné určení základních světových stran. Podobnou přesnost dosáhnete i určováním směru podle fází Měsíce, nebo pohledem na nalezenou Polárku, ještě hůře pak na Jižní kříž.

Typy

Náramkové kompasy jsou většinou dost robustní konstrukce, vodotěsné a vzhledem ke konstrukci i dost nepřesné (více než 5 °). Výjimkou v přesnosti jsou moderní elektronické kompasy (1-3 °) které někdy jsou umístěné i v hodinkách, ale vyžadující při měření také vodorovnou polohu ruky. Běžné, klasické a jednoduché náramkové kompasy vám pomáhají zhruba určovat směr a během cesty kontrolovat jeho přibližné dodržování. Nejedná se v žádném případě o náhradu buzoly, ale protože je lze mít stále na očích, dostupně připevněny i na svrchním oblečení, jsou vhodné pro surfaře, cyklisty, lyžaře či pro pěší túry v orientačně náročném terénu, např. za mlhy v bludišti ledovce. Některé tyto kompasy jdou navléct i na řemínek k vašim hodinkám. Přesností se jim blíží i různé přívěskové kompasy, či kuličky např. na survival nožích, v nouzi jsou však pořád lepší orientační pomůckou než pouhá zmagnetovaná jehla položená na hladině vody v Al ešusu. Jako příklad uvedu od RECTY řadu DB. Podobné kompasy také používají potápěči, ale ty jsou dost rozměrné, konstruované do velkých tlaků pod vodou a mívají i aktivní osvětlení stupnice. Použít by se ale daly!

Pravítkové buzoly jsou pravděpodobně nejpoužívanějším produktem s orientačního běhu převedeným do běžné turistiky. Jsou relativně jednoduché a od méně renomovaných výrobců i poměrně levné. Stačí-li nám přesnost okolo 2 ° při pečlivém zaměření, a to většinou stačí, pak jde jen o to vybrat si vhodný typ určený pro turistiku, s pomocnými měřítky 1:50 000 a 1:25 000 a ne např. 1:15 000 ap. Některé typy buzol mají měřítka na pouzdru výměnná, podle toho jaké používáte mapové měřítko. V zámoří se můžete setkat i s měřítky 1:24,000 a 1:63,360 nebo 1:62,500, tam kde se měří v palcích, stopách a mílích. Ve směru podélné osy pravítka je výrazně vyznačen směr, rovněž tak je označena i ta část střelky směřující k severu, pro zjednodušenou orientaci při zaměření buzoly. Označení bývá zvýrazněno i luminiscenční barvou pro snadnější manipulaci za tmy. Jako příklad mohu uvést už zmíněnou buzolu Sport 4 a lze říci, že podobné vyrábějí asi všichni výrobci busol. Buzoly se hlavně liší přesností a odolností provedení všech mechanických dílů i měřítek, některé mají vestavěnou i praktickou lupu a pro většinu použití v outdooru zcela dostačují.

Prizmatické buzoly. Je-li buzola navíc vybavena i zrcátkem, pak bývá většinou dalším zpřesňujícím doplňkem i prizmatický zaměřovač, čímž se přesnost zaměření zvýší až na 0,5-1 °, ale doporučuji si předem toto zaměřování pořádně prakticky vyzkoušet a naučit se používat ten váš sytém. Výhodou je, že současně vidíte a dodržujete správné nastavení buzoly i směr, cíl kam daný azimut směřuje. Buzola také nemusí už vypadat jako pravítko. Různí výrobci používají podobné, ale někdy lišící se obsluhou, systémy a je nutné správně pochopit ten vámi užívaný. Jako příklad uvedu buzoly Brunton 8099 Eclipse, RECTA modely DP a DS, Nexus Pro Elite, Silva Ranger 515 CL, Suunto MC-1 DL a další.

Profesionální buzoly s maximální přesností, ale ještě v přijatelném kapesním provedení měří s přesností na 0,5 ° a využijete je při expedicích jejichž součástí je i mapování, či zpřesňování předchozích hrubých údajů. Cena těchto přístrojů tomu odpovídá a nemyslím, že je budete používat, takže jen pro úplnost uvedu příklad jak vypadají. U těchto buzol si dejte pozor na rozdělení azimutu na 360 °, často mívají rozdělení kružnice na 400 gradů, určených pro profesionální geografy, geology ap. Příkladem té se správným dělením je Brunton 8700.

Každou kvalitní, přesnou buzolu je výhodné chránit před poškozením vhodným pouzdrem! Je to příliš cenná součást vaší výzbroje, než abyste riskovali její poškození, nebo ztrátu. Lze než doporučit, mít ve výbavě ještě jednu buzolu (i jednoduší) jako náhradu, může se hodit.

Zvláštnosti

V současnosti užívané buzoly pro orientační běh jsou už velmi účelové, pro naše použití zcela nevhodné. Navlékají se na palec který současně drží i mapu, nemají žádné dělení na azimutové stupně a neznáte-li je, vyvedou vás s rovnováhy, jak je použít! Můžete se setkat také s buzolami určenými pro armádu (NATO), a ty mají také jiné rozdělení kružnice na 64 000 dílků (mils?), to podrobnější rozdělení slouží pro zpřesnění směrů, v součinnosti s letectvem. Použít samozřejmě jdou, bývají dobré kvality, ale s ostatními “civily” se pak nedomluvíte. Někdy se s tímto dělením setkáte i na civilních “military” buzolách, jako s jejich druhou stupnicí. Stejné nebezpečí vám nabízejí buzoly s rozdělením kruhu na 400 gradů a které lze občas i tzv. výhodně koupit. Jsou určeny jen profesionálům a ne pro vaše určování azimutu. Rovněž tak zvláštní zacházení s buzolou vyžaduje rozdělení její stupnice pouze po čtvrtkách, po 90 °.

Buzola je také nutný doplněk pro dobrou práci s GPS a proto výrobci dodávají zvlášť uzpůsobené buzoly pro tuto spolupráci. Buzola, na rozdíl od GPS, nespotřebovává (mimo elektronických) žádnou energii, pracuje spolehlivě i v extrémních klimatických podmínkách, nepotřebuje mít volný výhled na oblohu, např. v lese či v jeskyni. Také snese hrubší zacházení a průběžné zaměřování cesty podle ní, můžete pak pomocí GPS jen občas korigovat. Buzola vám dobře a trvale ukazuje směry, ale nevíte-li místo kde jste, těžko žádaný směr určíte. Máte-li jen buzolu, pak musíte umět i odhadnout, nebo odměřovat vzdálenost kterou ujdete.

Elektronické kompasy jsem už zmínil, jsou použity už i v hodinkách (Casio, Suunto), ale existují i jako samostatné přístroje, ty jsou s přesností kolem 1 ° a jejich budoucí využití očekávám hlavně v kombinaci s GPS, pro přesnou navigaci např. v autech, lodích ap. Velkou jejich výhodou je možnost zaznamenávat postupně údaje o směrech do pamětí, pro pozdější použití, tuto jejich užitečnost si dokážu dobře představit, jen kdyby byly levnější.

Ve speciálních dalekohledech bývají někdy také vestavěny prizmatické kompasy, ale už i také čistě elektronické, pro přesné zaměření vzdálených cílů, ale hlavní použití najdou asi nejvíce u armády, i když je seženete také na civilním trhu. Použity v rozlehlých oblastech s dobrou viditelností, nám mohou značně pomoci s orientací a asi budou vhodné i pro zhotovování map, ale jinak jsou to samozřejmě taky dost drahé výrobky.

Gyrokompasy sice existují, jsou skvělé, ale pro nás pěší, asi zcela nepoužitelné. Leda v letadle při průzkumu oblasti kam se chystáte, nebo v expedičním vozidle, lodi, protože potřebují k funkci trvale zdroj el. proudu. Pilot letadla vám “gyro” rád ukáže a vysvětlí! Cestujete-li jen na malé lodi, jako je i kajak, pak je výhodné mít na očích stále dodržovaný směr, zvláště za špatného počasí, mlhy a větru. Takový kompas pracuje dobře i při náklonu do ± 30 ° a nebudete-li mít v okolí železný předmět, pak o jeho užitečnosti nemůže být pochyb. Běžná buzola by měla být také voděvzdorná, přesto se i pro vodáky a také asi pro jeskyňáře a kaňonysty ap., vyrábí zvláštní odolné a hlavně plovoucí provedení buzol.

Pozoruhodný zaměřovač, spojený s buzolou, používají také orientační plavci-potápěči, ale to už není vůbec běžný outdoor. Lépe už použijete velký náramkový potápěčský kompas. Kuličkové kompasy montované nadšenci do aut, jsou vždy silně ovlivněny množstvím železa kolem a při některém směru pak ukazují skoro správně, jindy ale zcela špatně. Tento problém se složitě řešil a řeší u letadel a lodí pomocí různých kompenzací a není to jednoduchá a levná záležitost. Toto pouťové zboží v autech je tedy jen nepřesná hračka a ozdoba!

Na závěr lze konstatovat, že při toulkách krajinou, máte-li dobrou mapu, buzolu potřebujete minimálně, zvláště máte-li už i nějaké ty zkušenosti. Můžou ale snadno a rychle nastat okolnosti, kdy perfektní znalosti v užívání buzoly životně důležitě potřebujete, včetně kvalitní buzoly, a to okamžitě a k tomu aby vás tyto okolnosti nezaskočily, má sloužit i tento příspěvek.