Nejen hlavní hřebeny Beskyd, ale i mnohé vrcholy Štramberské vrchoviny nabízejí romantická putování divokou, člověkem málo dotčenou přírodou. Tato trasa míří do masívu Ondřejníku, který obchází téměř ze všech stran. Zavede nás do rázovité vsi Kozlovice, v minulosti sídla valašských vojvodů, provede nás řadou osad a samot v nepříliš navštěvované části Valašska. Cestu doporučujeme hlavně zdatnějším turistům, protože povodně z r. 1997 nás místy donutí absolvovat jakýsi minizávod branné zdatnosti. Určitě však nebudeme litovat – výlet má všechno, co může kraj pod Beskydami turistům nabídnout.
Čeladná, žel. zast. – Opálená, rozcestí 2 km – Solárka, tur. chata Ondřejník 4,5 km – Kubalánky 5,5 km – Lhotka, autob. zast. 8,5 km – Kozlovice, most 12 km – Kozlovice, střed 13,5 km – Kozlovice, Magdalena, rozc. 16,5 km – Kunčice pod Ondřejníkem, zotavovny 18,5 km – Kunčice pod Ondřejníkem, žel. st. 20 km
Od žel. zast. Čeladná na trati 300 z Ostravy do Valašského Meziříčí a Kojetína půjdeme po žluté turistické značce. Vynecháme vlastní obec a začneme zvolna stoupat silničkou do svahu Ondřejníku. Podle jednoho z menších potoků dojdeme asi po 1 km k rozcestí u osamělého stavení, kde se dáme vpravo přes potok, a hned za dalším stavením vlevo loukou vzhůru. Dojdeme k lesu a místy dost prudce stoupáme k pasece a lesní silničce, která po vrstevnici prochází východním svahem Ondřejníku. Je tu rozcestí turistických cest Opálená, nazvané podle jednoho z blízkých vrcholů. Po silničce vede zelená turistická značka, po které budeme pokračovat vpravo. Postupně přejdeme několik horských potoků, které se při silných deštích v létě 1997 rozvodnily, místy strhly mostky a zaplavily silničku silnou vrstvou bláta a kamení.
Při procházení mýtin nám občas zpestří cestu pěkné výhledy k východu, na hřebeny Beskyd a do údolí Ostravice. Asi po dvou kilometrech se dostaneme k horské silnici, po které pokračujeme v přímém směru vzhůru k turistické chatě Ondřejník. Od turistické orientace, kde zelená značka končí, půjdeme dál po žluté značce. Vystoupáme nad chatu a dáme se vpravo po široké cestě zalesněným svahem vrchu Solárka (890 m). Asi po 1 km se dostaneme k horské louce, kde vpravo pod námi stojí bývalá hájovna Kubalanky, později podnikové rekreační zařízení. Dojdeme k turistickému rozcestí, kde opustíme žlutou značku (pokračuje do Metylovic a na Metylovickou hůrku) a pustíme se vlevo po zelené. Začínáme sestupovat zalesněným terénem, v závěru zabočíme vpravo do aleje ovocných stromů, mineme vodojem a vstoupíme do vsi Lhotka, položené na severozápadním svahu Ondřejníku. Na rozcestí ve středu vsi stojí bezslohová kaple, obdélná stavba s průčelní věží, a před ní litinový kříž na kamenném podstavci s lidovými reliéfy; poblíž je pomník třem ruským vojákům a čtyřem místním občanům, kteří v obci padli 5. 5. 1945. U pomníku stojí mohutná chráněná lípa. Na obecním domě (vedle kaple) je pamětní deska věnovaná Vincenci Sochovi (1903–70), učiteli a sběrateli lidových písní a tanců ze vsí kolem Ondřejníku (z r. 1995). (Občerstvení: pohostinství Obecník PO–ČT 14–22, PÁ 14–23, SO 11–23, NE 11–22 h; hostinec Pod Ořechem PO–ČT, Ne 10–22, PÁ, SO 10–23 h.)
Na konci vsi odbočuje zelená značka vpravo, přejde přes potok a zvlněným terénem mezi poli a kolem menších lesíků nás vede polní cestou nad plochým údolím Lhoteckého potoka po jižním úpatí Kozlovické hory (612 m). Míjíme rozptýlené samoty, za jednou z nich, asi 1,5 km od Lhotky, stojí pozoruhodný kamenný kříž* s naivními lidovými reliéfy z r. 1844. O kus dál mineme vpravo osamělé stavení, podejdeme pod vedením vysokého napětí a mírně klesáme k potoku na okraji Kozlovic. Za potokem se dáme vpravo po hlavní silnici ke křižovatce, na ní půjdeme vlevo k benzínové pumpě. Jsme v dolním konci Kozlovic**, kde býval mlýn s pilou a bývalá hospoda U Harabiša, kam často chodíval hudební skladatel Leoš Janáček. (Stravování: hostinec Ve dvoře PO–ČT 10–22, PÁ, SO 10–23, NE 10–21 h; restaurace Babyka PO–ČT 12–22, PÁ 12–23, SO 11–23, NE 11–21 h.)
U turistické orientace poblíž benzínové pumpy naposledy vyměníme značku a zahneme vlevo po žluté. Vede nás vedlejší silnicí po levém břehu Kozlovické Ondřejnice, hlavní zdrojnice říčky Ondřejnice, do středu obce. Kozlovice jsou velká ves silničního typu. Byly založeny z Příboru jako dvouřadová lánová ves; první zmínka o nich pochází z r. 1294. V 16. a 17. stol. bývaly sídlem valašských vojvodů hukvaldského panství, kteří měli na starosti správu salaší a chov drobného dobytka. Pocházeli většinou z rodu Krbců. Vojvody připomíná budova Starého fojtství čp. 1 (pod kostelem), kde sídlili do r. 1848. Tento objekt však nepatřil rodu Krbců, ale Žáčků. Koncem 18. stol. bývala v budově fojtství i první kozlovická škola. Škoda, že toto historické stavení je dnes značně zdevastované a slouží hospodářským účelům.
Za třicetileté války obsadili a vydrancovali Kozlovice Švédové, obléhající hukvaldský hrad. Později, zejména v 19. stol., se v okolí vsi těžil pelosiderit, železná ruda, která se zpracovávala ve vítkovických hutích. Kozlovický farní kostel sv. Barbory a sv. Michala je barokní z r. 1730, upravovaný r. 1851, s cenným dřevěným intarzovaným oltářem z 18. stol. a korpusem Krista z r. 1439. U kostela stojí kvalitní kamenný kříž. Od kostela nás zelená značka vede dál po hlavní silnici. Vlevo mineme budovu školy, na jejímž komíně hnízdí pravidelně čápi. Naproti stojí stará škola, první školní budova v Kozlovicích z r. 1797. (Stravování: pohostinství U váhy PO–ČT 10–22, PÁ, SO 10–24, NE 8.30–22 h + vinárna.)
Na horním konci vsi odbočíme vpravo po lávce přes Kozlovickou Ondřejnici, na protějším břehu půjdeme vlevo křovinatým lesíkem, později loukou k lesu. Nepříliš kvalitní šotolinová cesta nás dovede k samotě u kaple sv. Magdaleny*, kde je křižovatka turistických cest. (Naši trasu protíná zelená značka z Frenštátu pod Radhoštěm do Kunčic pod Ondřejníkem.) U výklenkové kaple se jednou ročně na svátek světice (22. 7.) koná bohoslužba. Pod kaplí je pramen, považovaný za zázračný. Díky jemu tu v minulosti bývalo vyhlášené poutní místo. Podle pověsti se vodou ze studánky vyléčil syn majitele Staré Bělé, kterému nedokázal pomoci žádný lékař. Jeho otec dal z vděčnosti postavit při prameni kapličku a založil fond, z něhož se přispívalo na procesí ze Staré Bělé do Kunčic. Jiná pověst tvrdí, že se u studánky zjevovala sama sv. Maří Magdalena v podobě malého děvčátka.
Od kapličky pokračujeme po žluté značce. Vede nás širokou cestou dolů, později zhruba po vrstevnici západním úpatím Ondřejníku. Střídavě procházíme lesními úseky a pěknými loukami kolem rozptýlených samot. Několikrát musíme překonat menší potoky; většinu původních mostků smetla povodňová vlna v r. 1997. Nakonec dojdeme k prvním chatám a zotavovnám na okraji Kunčic pod Ondřejníkem. Cesta vyústí na silničku, mine turistickou orientaci Kunčice, zotavovny a sestoupí k hlavní silnici. Po ní pokračujeme vlevo kolem autobusové zastávky ke křižovatce, kde zahneme vpravo dolů k žel. stanici.
Další doporučené cíle:
Metylovice* – 3 km sv. od Lhotky, obec připomínaná v r. 1299, na přelomu 19. a 20. stol. proslavená výrobou bičů a postrojů; odtud pochází lidový název Koňské nebe. Hodnotný renesanční kostel Všech svatých s prvky doznívající gotiky, uvnitř s kaplí sv. Barbory. Na katastru obce roste několik chráněných jilmů a lip. Nad vsí Metylovická hůrka (523 m), výskyt chráněných druhů rostlin.
(Doporučujeme průvodce po Beskydech ze Zelené edice.)
