Na letošní srpen naplánoval šéfredaktor lidé&HORY Dan Polman extrémní bike&hike projekt „Knock the Glock“ spočívající ve zdolání vzdálenosti mezi Vídní a Großglocknerem (3798 m n. m.) vlastními silami v co nejkratším čase. K myšlence ho inspiroval původ názvu hory odvozený od jejího tvaru, který připomíná velký zvon.
Začátkem srpna využil velmi příznivé předpovědi, a tak společně s bratrem Martinem a kamarádem Petrem Novákem vyrazil do rakouské metropole, aby 1. srpna ve 14:30 odstartovali pouť vedoucí celkem přes šest z devíti spolkových zemí (Vídeň, Dolní Rakousko, Štýrsko, Salcbursko, Korutany a Tyrolsko). Bratr řídil doprovodný automobil a Petr Novák pořizoval záběry pro dokumentární film.
Úsek Vídeň – Großglockner
Porci kilometrů a výškových metrů mezi hlavním městem a nejvyšším vrcholem Rakouska se Danovi podařilo překonat za neuvěřitelných 22 hodin a 15 minut. Z Vídně dojel na silničním kole nad vysokohorskou obec Kals. Tento úsek čítající 452 kilometrů a 5400 výškových metrů zdolal průměrnou rychlostí 27,9 km/h v čase 16h a 13 min. Následně přesedlal na horské kolo, na kterém vyjel po strmé a technicky náročné pěšině k chatě Stüdlhütte (2801 m), odkud se společně s kameramanem Petrem Novákem a přítelem – horským vůdcem Franzem Holzerem vydal vstříc lezeckému výstupu přes hřeben Stüdlgrat k vrcholu Großglockneru (3789 m). Následně sestoupil po normální cestě zpět k chatě Stüdlhütte, kde chatař Georg Oberlohr připravil malou oslavu. Pak už Dana čekal jen dlouhý sjezd do obce Kals, kde po 27 hodinách celou „šílenou pouť“ ukončil.
Co o výkonu Dan říká?
„Jsem šťastný, že se mi něco takového podařilo vymyslet a hlavně pak uskutečnit. Bez pochyby to je největší sportovní výkon a největší šílenost, jakou jsem kdy v životě uskutečnil. V prvé řadě ale musím zdůraznit, že se jednalo o týmovou a nikoliv individuální akci. Brácha jel valnou většinu trasy s autem za mnou, aby mi na frekventovaných tazích kryl záda a v noci mi svítil na cestu. Petr Novák se staral kromě záběrů do filmu i o řadu dalších věcí. Pomáhal s navigací, občerstvením atd. Bez kluků by to nešlo, a tak projekt „Knock the Glock“ není můj, ale „náš“ úspěch. Odvedli jsme všichni tři stoprocentní výkon, jen tak se mohlo něco takového povést. Kromě asi tří zabloudění během přesunu z Vídně nám hrálo vše do karet, včetně počasí. Další člověk, který má velkou zásluhu na našem úspěchu, je i Franz Holzer, protože na Südlgtat bych se bez něj po 18 hodinách jízdy na kole v kopcích neodvážil. Franz se pro projekt nadchl už loni, kdy jsem mu o mém plánu vyprávěl. Projekt „Knock the Glock“ jsem plánoval dva roky a v duchu si stále představoval, co bude taková výzva obnášet. Myslel jsem tedy, že to bude menší dřina… Na druhou stranu jsem příliš nevěřil v to, že se to dá stihnout do 24 hodin. Překvapil jsem sám sebe. Pocit na vrcholu byl hodně emotivní, těžko popsatelný. Když jsem volal domů manželce, měl jsem slzy na krajíčku. Jsem šťastný za nás tři, že to takto vyšlo a život jsme si okořenili dalšími nezapomenutelnými zážitky.“
Podobný projekt „Velký Benátčan“, během kterého Dan Polman překonal za méně než 17 hodin vzdálenost mezi Benátkami a vrcholem Großvenediger, uskutečnil v roce 2009. Petr Novák natočil z této akce dokumentární film „Velký Benátčan – cesta od moře do mraků“. Podobný dokument vznikne i z letošního projektu.
Knock the Glock v číslech: Silniční kolo: Vídeň – Kals / Lucknerhaus: 452 km / 5400 m, 16 h : 45 min (27,9 km/h) MTB: Lucknerhaus – Stüdlhütte (2801 m) – Kals: 15 km / 900 m Výstup: Stüdlhütte – Großglockner (3798 m) – přes hřeben Stüdlgrat: 1000 m CELKEM Vídeň – Glockner: 22h : 15 min, 473 km a 7300 výškových metrů |
