Nejkratší turistická spojnice mezi významnými městy popisované oblasti – Litomyšlí a Českou Třebovou – vede přes hlavní zalesněný hřeben Českotřebovské vrchoviny. Čekají nás půvabná místa, z nichž některá se významně zapsala i do dějin naší kultury. Vystoupíme sice do nadmořské výšky přes 600 metrů, stoupání je však pozvolné.
Z litomyšlského náměstí jdeme k východu na Braunerovo náměstí, kde narazíme na červenou turistickou značku. Vydáme se po ní vpravo; obejdeme hřbitov a pak polní cestou nad mělkým údolím při okraji sportovního areálu a autokempu míříme k lesu. Na jeho kraji zahýbáme na pěšinu vpravo a lesním porostem souběžně se silnicí míříme k východu. Po půl kilometru se vlevo otevře louka a nám se naskytne neobvyklý pohled: na tzv. Primátorské hrázi, vybudované jako ochrana proti povodňovým vlnám, stojí gotický hrad , který nenajdeme na žádných turistických mapách. Musíme se však na něj podívat od východu, z opačné strany je totiž okamžitě patrné, že jde o maketu. Ovšem maketu zdařilou, která nám dává jasnou představu o tom, jak asi původní středověké hrady vypadaly. Postavili ji tu v r. 1994 u příležitosti akce Dobývání hradu Žampachu vojsky Karla IV. R. 1355. Umělý hrad je i nadále udržován v dobrém stavu, protože tato historická podívaná by se tu měla každoročně opakovat.Pokračujeme dál lesem zvaným Černá Hora.
Naši červeně značenou cestu protínají různé běžecké trasy zdejšího areálu zdraví. V jednom místě se téměř dotkneme silnice, ale nezahýbáme na ni (jak je vyznačeno na některých mapách), ale pokračujeme dále lesem. Po dalších 600 metrech nakonec na silnici stejně sejdeme a krajem lesa kolem restaurace (mimo provoz) míříme do vsi Strakova. Na rozcestí zahýbá červená značka vlevo, my ji však na chvíli opustíme a dáme se vpravo na náves. Stojí tu zajímavá kaple , zaasvěcená P. Marii, barokní z r. 1734, centrální čtvercová stavba se zaoblenými nárožími a věžičkou, zakončenou výraznou bání. Před kaplí je kříž z r. 1864 na hranolovém podstavci s reliéfy. Strakov patří mezi staré obce, vznikl německou kolonizací území ve 13. stol.Vrátíme se zpět na červenou značku a sestoupíme po ní do dolní části obce k Dolnímu rybníku. Přetneme širokou cestu a za ní vpravo si všimneme pramene, který vyvěrá pod kořeny staré lípy. V r. 1824 byla nad ním postavena kaplička s obrázkem sv. Jana Nepomuckého .
Od pramene stoupáme pěšinou, pak širokou cestou do místní části Spolkovice, kdysi samostatné vsi. Z cesty, vedoucí po hřebeni, se otvírá pěkný pohled do dvou údolí. U posledního domku vlevo v zahradě je rumpálová studna se šindelovou stříškou. – Projdeme lesíkem a pak sestoupíme vlevo do zalesněného údolí. Cesta nás vede nad levým břehem potoka, mine malý rybníček a po 1,5 km obchází neprůchodnou část údolí poměrně ostrým výstupem po pěšině vpravo. Po chvíli se však k potoku znovu vrátíme, přejdeme na druhý břeh a vystoupáme k místu zvanému Zlatá studánka . Studánka tu skutečně je, i když z větší části pod betonovým krytem. Za pramenem se cesta změní v pěšinu a stoupá průsekem k půvabně položené lovecké chatě. Od ní jdeme vpravo cestou k rozcestí, kde se k nám zprava přidají žlutá a zelená značka . Spolu s nimi jdeme vlevo po lesní silničce. Zprvu mírně klesáme, pak pokračujeme téměř po vrstevnici k hájovně na kraji lesa. Za ní na křižovatce zahýbají značky na silnici vlevo a vzápětí vpravo. Půvabnou krajinou s dalekými výhledy obcházíme ves Kozlov, stulenou v údolíčku vlevo pod námi. Dojdeme k turistickému rozcestí, kde se dáme vpravo vytlučenou vozovkou na vrchol plochého Kozlovského kopce (601 m) k turistické chatě Maxe Švabinského . (V r. 2000 byla na vrcholu budována radiotelekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou.)
Po odpočinku, případně i občerstvení, které můžeme vřele doporučit se vrátíme zpět na rozcestí, odkud budeme pokračovat pro změnu po modré turistické značce. Vede nás po silnici, lemované Alejí Maxe Švabinského k odbočce do Kozlova, kde zahýbáme vpravo. Pokračujeme po silnici ještě asi 150 m, pak sestoupíme vlevo ze břehu a volně loukou míříme do bočního údolíčka (pozor, odbočka není vyznačena!). Zarůstající úvozovou cestou vstoupíme do lesa, později se dáme vlevo po široké cestě. Modrá značka brzy odbočí vpravo, přejde přes potok a pokračuje pěkným údolím. Místy se setkáváme s místním značením běžeckých okruhů. Dojdeme až do míst, kde údolní cestu křižuje jiná, provázaná zelenou značkou. Pustíme se po ní vpravo. Stoupáme úzkou pěšinou mlázím, později se stočíme vlevo do vysokého lesa ke kostelu P. Marie Pomocné na Horách . Od něj sestoupáme k restauraci a bývalým lázním. Spolu se zelenou značkou sestupujeme po silničce chatovou osadou, v polovině klesání zahýbáme do ulice vpravo. Zástavbou rodinných domků v jihozápadní části České Třebové dojdeme k parku Javorka. Procházíme jeho severním okrajem kolem pavilonku k jezírku a pomníku M. Jana Husa. V parku jsou dva vydatné prameny pitné vody – Javorka a Vrbovka s kapacitou 60 000 hl a 53 000 hl denně. Podejdeme železniční trať a spolu s dalšími turistickými značkami (červená, modrá, žlutá) zamíříme vpravo k železniční stanici.
(Doporučujeme průvodce Podorlickem ze Zelené edice.)
