Každý z nás asi někdy zažil lehce „chycená“ ramena nebo krk po slunečném dni v horách, zvlášť na jaře, když ještě na sluníčko nejsme zvyklí. Ale ve vyšších nadmořských výškách mohou být spáleniny od slunce tak silné, že vás vyřadí třeba na tři dny, ne-li víc.
Ve vysokých nadmořských výškách je slunce spíše problémem než pomocníkem. S nabývajícími zkušenostmi ve vysokohorském prostředí se mi zdá, že dva největší problémy jsou slunce a vítr. Pokud pomineme zvýšení objektivního nebezpečí (nestabilní terén) a propadání se v kaši, tak vám sluníčko může udělat nepříjemné spáleniny.
A když mluvím o vysokohorském prostředí, tak nemám na mysli jen závratné výšky, ale třeba už hranici kolem 2500 metrů. Když si k tomu přidáte chůzi po ledovci a zanedbání některých základních opatření, tak je na problémy zaděláno.
Co vám může „žlutá tvář“ způsobit?
Nevolnost
Pokud půjdete celý den po ledovci a na silném slunci, navíc bez opalovacího krému, tak věřte, že si můžete pořádně znepříjemnit život. Rostoucí pocit únavy a bolesti hlavy mohou být samozřejmě z nadmořské výšky, ale umocněny o působení sluníčka.
Spáleniny
Ty mohou postihnout všechny části těla, ale nejcitelnější jsou na hlavě. Obličej, uši, rty nebo nos jsou místa, která chcete mít nejméně spálená, nemluvě o očích.
Sněžná slepota
Pokud nebudete, především na ledovci, nosit brýle, může se dostavit sněžná slepota. Jedná se o stav, kdy postižený není schopen pro bolest vůbec otevřít oči a je tedy prakticky slepý. Bolest může být v závislosti na míře poškození oční rohovky tak intenzivní, že víčka jsou křečovitě stažena a mnohdy je problém i jejich pasivní rozevření ve snaze aplikovat kapky či mast.
Přečtěte si více o nebezpečí, které se skrývá pod pojmem sněžná slepota. |
Co proti tomu dělat?
Každopádně si pořídit krém s co nejvyšším ochranným faktorem, nosit sluneční brýle (existují i s krytkou na nos) a pokrývku hlavy. Pokud je slunce opravdu silné, jste vysoko a k tomu na ledovci, tak se nebát zakrýt krk a uši ještě šátkem.
Vrstvu krému je dobré v průběhu dne obnovit. Dokonce jsem slyšel i o spáleninách nosních dírek v důsledku odrazu slunečního záření od ledovce (může odrážet až 90 % záření). Takže můžete promáznout i je. Nejlepší prevencí proti všem „sluneční problémům“ je vyjít brzo ráno, kdy paprsky ještě nemají takovou sílu.
Pět smažek na Grossu
Je tomu zhruba měsíc, co jsme šli s klukama Pallaviciniho. V den nástupu na „Glockner Biwak“ (3250 m) jsme se ráno sbalili a potom přišel poslední úkon před výstupem – namazat se. Takže někdo zvolal: „Máte krém?“ A dostalo se mu odpovědi, kterou mám spojenou spíše se sháňkou po zubní pastě: „Myslel jsem, že vezmeš ty“. Takhle se vyjádřili téměř všichni z naší pětice. Nakonec se jeden opalovák s faktorem 24 přeci jen našel.
Večeř, při dosažení bivaku jsme byli všichni totálně spálení. Někdo měl dokonce i vypálené pruhy na nohou à větrání na boční straně kalhot. Tak jsme si říkali, že takové slunce jsme ještě nezažili. Ticho prorazí hláška: „Ty vole, to je poopalovák a 24 není faktor, ale doba účinnosti v hodinách“. Záhada byla tedy rozlousknuta. Naše ksichty se z toho dostávaly ještě týden.
A kdybychom na bivaku čekali jen den na počasí, tak můžeme výstup zabalit kvůli „vtipnému důvodu“ – spálené ksichty. Ty se totiž za dalších zhruba 36 hodin po dosažení bivaku staly tak citlivé, že nesnesly ani zataženou oblohu a někteří museli sestupovat k autu se šátky přes obličej. Následné sloupání, opary a puchýře byly třešnička na dortu po celý týden.
