Když puchýře rostou jako houby po dešti

Jako by mi ty paty pohnojili…

Přichází červen a s ním i vzpomínky na loňskou cestu do Tádžikistánu. Některé jsou příjemné, jiné mě budí ze snu . Bohužel právě ty negativní se nejlépe vyprávějí kámošům u piva. To, že se vám šlo celý den dobře, neměli jste průjem a kolem hlavy vám neproletěl kámen velikosti fotbalového míče, tak to většinou nikoho nezajímá.

Výše zmíněnými řádky narážím na vzpomínky, které se ve mně probouzejí k životu v souvislosti s puchýři a vlastně i se slovem Tádžikistán. Abych byl upřímný, můžu si za to sám.

Porušil jsem základní pravidlo, a sice to, že když si koupíte nové boty, měli byste si je nejdříve vyzkoušet v terénu a rozchodit je. Tak přesně to jsem neudělal. Po zakoupení bot jsem všude rozhlašoval, že mi sedí tak, jako bych je měl na zakázku. Dokonce jsem je podrobil zatěžkávací zkoušce v podobě procházky bytem o rozloze 75 m². Asi za pět dnů po odletu už jsem si musel v tichosti přiznat, že jsem udělal chybu (viz foto).

Na pár hodin se osvědčily gelové náplasti proti puchýřům. Použil jsem i papírové kapesníčky, ale všechno marně. Nakonec mě vysvobodil kamarád Martin a vyměnil si se mnou pro zbytek výstupu (14 dní) boty. Tak takhle jsem to vyřešil já. Nezbývalo mi, než potupně uznat, že maminka má vždycky pravdu .

Jak je to v poučkách?

Puchýř je dutina ve vrstvách pokožky, vyplněna tkáňovým mokem.

Prevence

Vhodná obuv a její výběr (mezinadpis „Umíte si boty vyzkoušet?“)

Ponožky by měly co nejlépe odvádět vlhkost, aby nedocházelo ke „zmokvání“ kůže, která se v důsledku tření lehce rozedře a vznikne puchýř.

Každý, kdo byl aspoň párkrát na horách, tak ví, která místa u něj mají sklon k tvorbě puchýřů. Proto je dobré, aby si je preventivně přelepil náplastí.

Co dělat, když už tam ten vetřelec je?

Jak všichni ví, existují dva postupy. Propíchnout či nepropíchnout? Každý z nich má své klady a zápory.

Když ho nepropíchnete

+ rychlejší zhojení (ve vlhkém prostředí se rána lépe hojí)

+ vyvarujete se infekce

– pokračovat v chůzi bude obtížné

– okradete se o ten skvělý pocit 

Když ho propíchnete

+ budete moct pokračovat dále

– riziko infekce (můžete ho snížit, když propíchnutí provedete sterilní jehlou a ránou provlečete na deset minut nit, která tekutinu odsaje)

– delší hojení.

V obou případech můžete použít buď obyčejné nebo hydrogelové náplasti, které mají hned několik funkcí (lepší hojení, sterilní a měkké prostředí). Existují i speciální spreje, které puchýř znecitliví a zároveň dezinfikují.

Mně puchýře samy praskly. Každý večer jsem si je proto čistil dezinfekcí a nově přelepoval náplastí.

A co vy? Jaké máte fígle na puchýře a kolik těžkých kilometrů jste s nimi museli překonat?