Bývalý Šuškovský mlýn v hezkém údolí Potočnice, opředený zajímavými příběhy, zřícenina hradu Žampachu na nápadném z daleka viditelném kopci, zajímavá obec Písečná a nečekaný výhled z Kozince, putování lesy i po lukách – to je nabídka následující trasy. Pohodlný výlet má jediné trochu náročnější místo – výstup na Kozinec.
Od železniční zastávky Dolní Dobrouč (na trati z Ústí nad Orlicí do Letohradu) jdeme po zelené turistické značce směrem od obce přes trať, překročíme Tichou Orlici (na čas se sejdeme s modrou značkou) a od samot Valdštejn zamíříme do půvabného údolí Potočnice. Jdeme po kraji lesa po levém břehu potoka až k hrázi rybníka (pozor, na některých mapách není zobrazen). Vodní plochu obejdeme zleva, až dorazíme k mariánskému sloupku s obrázkem. Přečteme si, že původní Šuškovský mlýn stával níž pod dnešní hrází a byl smeten velkou vodou 2. 7. 1756. Novější mlýn zanikl po r. 1945. Pod obrázkem byly pochovány prsty rukou mlynáře uříznuté pilou…
Poblíž cesty stojí rekreační chata, místo je to vskutku idylické a místními znalci vyhledávané. Vracíme se na levý břeh Potočnice a pokračujeme do dolní části obce Písečná, na rozcestí s červenou turistickou značkou. Malý rybníček, hezké chalupy – to vše dotváří pohodu místa.Pokračujeme vlevo po značce červené, která stoupá úvozovou cestou, pak klesne do krátkého údolíčka a zahne ostře vpravo na pěšinu, vedoucí jehličnatým lesem ve svahu. Následuje pohodlnější cesta lesem, pak úvozová polní cesta, která nás při-vede na silnici v Žampachu. Dáme se po ní vlevo na křižovatku, pak vpravo kolem zámku k hostinci Pod hradem, odkud vede značená odbočka na hradní kopec ke zbytkům kdysi významného hradu.
Po návratu se dáme z rozcestí po žluté turistické značce, která nás provede okrajem obce, pak pod tzv. vzdušným mostem z r. 1886 (obnoven 1989), který spojoval zámeckou zahradu s pečlivě upravenou vycházkovou cestou kolem kopce, kam šlechta pravidelně chodila.Sestupujeme k silnici a po ní se dáme vlevo k obci Písečná. Byť po silnici, je to hezký úsek trasy, s březovou alejí, pěknými pohledy na Písečnou i zpětně na Žampach. V ohybu silnice žlutá značka pokračuje přímo po vedlejší komunikaci do údolí a do obce (vpravo mimo naši trasu stojí kostel sv. Kateřiny, původně gotická stavba ze 14. stol. s pozdějšími barokními přestavbami, fara z r. 1726, ještě blíž k hlavní silnici je koupaliště Roubínek (ubytování penzion, restaurace). My se dáme vlevo, nedojdeme však až na konec Písečné, ale odbočíme vlevo (pozor na značku!) a stoupáme kolem zemědělských objektů a oplocení výběhů na hřeben Kozince (538 m). Jeho dlouhá východní rozsocha, po které nabíráme místy i strměji výšku, se také nazývá Kozí hřebeny. Hřeben to je v závěru velmi ostrý, strmě spadající na obě strany. Mezi stromy se za dobrých podmínek otvírá úžasný výhled.
Samotný vrchol je plošší, žlutá značka uhýbá z okraje palouku vpravo a strmě klesá vysokým jehličnatým lesem, po širší cestě se dáme vlevo na pevnější cestu. Po ní mírně klesáme pár kroků vpravo a pak odbočíme na úzkou pěšinu mlázím vlevo. Pozor na značení, odbočka se dá lehce přehlédnout. Pěšina nás přivede na širší cestu, po ní malebnými zákoutími jdeme vlevo, mírně stoupáme a pak po rovině dospějeme na větší rozcestí. Můžeme využít odbočky na vyhlídku, odkud lze spatřit panorama Orlických hor. Po pevné a kamenité cestě se dáme vlevo, prudce klesáme na okraj Dlouhoňovic, obce se známou výrobou sýrů. Po silnici pak dojdeme k železničnímu přejezdu a k železniční stanici.
(Doporučujeme průvodce Podorlickem ze Zelené edice.)
