Katalog treků a ferat

Šel jsem z Bumbálky, protože tam jezdí více autobusů. Pro normální lidi, kteří občas někam jdou pěšky je tento track za 2 dny docela napohodu.
S dětmi bych to ale raději rozdělil na 3 dny.

šel jsem před pár týdny, až od hotelu Javor, tj. ještě cca o 10km delší.
Vodu jsem bral u Michalova pramene, kousek před Lemešnou je po levé straně ve stráni také pramen. dále na Portáši.
druhý den jsem "tankoval" pod Makytou u horského potoka vlevo pod cestou, než se vyleze na Val. Kyčerku.
rád bych upřesnil, že v r. 2021 ŽÁDNÝ turistický přístřešek na Papajském neexistuje. je tam jen ohniště a pár klád jako laviček. ustlat si tedy musíte stejně jako já někde kolem, pod stromem.
Určitě také doporučuju trekové hole, slez do Papájského je bez nich vysoce riziková záležitost.
Z Pulčínských skal jsem šel zpátky do valašské senice, kde je prý super venkovní koupaliště (ten den bylo ve stínu 33). Bohužel, koupaliště je v provozu jen červenec-srpen.
jinak ale super trek, famózní příroda, málo lidí (drtivá většina na úseku Butyrky-Portáš) a nádherný výhledy :-)

Dobrý den, jak je to se spaním venku? Bivakování po cestě? Smí se nebo je to v této oblasti zakázáno?

Nejvyšší finský vrchol a zároveň nejošklivější norský...
Cestu od jezera Guolasjárvi nedoporučuji nikomu. Kdybychom věděli co nás čeká, rozhodně to vynecháme.
Posledních 20km k parkovišti je cesta extrémně rozbitá, pokud nemáte Jeep budete se celou dobu bát o rozbití auta a chtít to otočit (rychlostí cca 15km/h nám to trvalo hodinu a půl!!!)
Samotný vyslap je z 90% nekonečné "suťoviště" velkých balvanů které jsou obtížně průchozí, hnusné, nezáživné.
Dojem nezlepšilo ani stádo sobů, rozhodně to za to nestojí

Na Jerebici jsme se rozhodli lézt ze slovinské strany, což nedoporučuji pro začátečníky. Cesta byla velmi strmá a s kýmkoliv jsme mluvili, doporučoval by lézt z italské strany. Nicméně jsme zaparkovali na plácku u silničního mostu přes řeku Koritnica, kde je místo tak pro 6 aut (my jsme vyráželi v šest ráno a byli jsme jediné auto, k večeru tam parkovala tři jiná auta). Výhodou je, že tam nic neplatíte. Jak už jsem říkala, pro začátečníky celodenní výšlap, dosti náročný. Výhled hodnotit nemůžu, počasí se zhoršilo a byla špatná viditelnost.

Obtížnost: mírně náročné.
Tak to mě pobavilo nejvíc.

Pozor, začátkem července ještě může být část jištění pod sněhem. Jinak parádní ferata a málo lidí!

Cestu jsme šli podle tohoto článku loni v první polovině září a byla vážně skvělá. Kromě úseku mezi Zavižanem a Alanem jsme lidi potkávali výjimečně, ale i tam jich nebylo nějak moc. V nocovištích jsme byli sami, jen ve Skropovci s námi byl ještě jeden člověk, takže se spaním nikde nebyl problém a se stanem si to ne všude dokážu představit. Všecha nocoviště, která jsme využili, byla zdarma/ za dobrovolný příspěvek. Abychom nemuseli řešit dopravu na začátek trasy, šli jsme z městečka Senj, avšak tato část nebyla příliš zajímavá. Vyrazili jsme k večeru, přespali jsme pod širákem a druhý den jsme pokračovali kolem chaty Sijanset, která byla zavřená a bez přístupu k vodě. Tu jsme dolnili až ve vesničce Stolac. Další chtata Oltari byla také zavřená, možnost nabrat vodu a případně přespat pod střechou by však byla. My jsme ale přespali až pod přístřeškem na parkovišti u vstupu do NP. Ráno jsme po zaplacení poplatku pokračovali přes Zavižan, zde byla i možnost občerstvení, k Rossijevu skloništi, kde jsme přespali ve společnosti plchů. Další den jsme došli až ke Skorpovci. Cestou byla v chatě Alan možnost vody pouze k zakoupení, nabrat se pak dala u nocoviště Ogradenica, které je jinak dost skromné. Od Skorpovce jsme pokračovali do Baške Oštarije, kde jsme si dali jídlo v restauraci a rozhodli jsme se dojít až na nocoviště Ždrilo. Dorazili jsme sice poměrně pozdě, ale rozhodně to stálo za to- nádherné místo, výhled a chatička s elektřinou, tekoucí vodou a výbavou pro nouzové přespání. Poslední den jsme sešli k silnici do Karlobagu, odkud jsme pokračovali stopem na pobřeží. Určitě by stálo za to si někdy cestu zopakovat a dojít až do Paklenice.

Mohu se zeptat, kolik tam letos v létě bylo lidí? A je spaní ve stanu poblíž chat v pohodě?

Ahoj,

nevím, zda je dotaz ještě aktuální, ale stanování je v tyrolské části pohoří zakázané. V spolkové zemi Salcburk je stanování nad hranicí lesa „s velkým ohledem na přírodu“ povolené, může být ovšem jednotlivými obcemi (z mnoha konkrétních různých důvodů) zakázané – jinými slovy je v spolkové zemi Salcburku situace z právního hlediska poměrně nepřehledná, nad hranicí lesa to ale většinou nebývá problém, pokud člověk bere „velký ohled na přírodu“.

Zdraví
Rostislav

Ahoj Jirko, můžu se zeptat na obtížnost, autor píše, že trasa je pro začátečníky..., jde mi o to, jestli tam jsou nějaké vzdušné úseky, srázy atd., mám trochu problém s výškou, fyzička je jinak v pohodě:-) A ještě prosím, to spaní jsi řešil ve stanu, tarpu, chatě? Moc děkuji za zprávu.

Dobrý den, nemáte někde trasu jak to absolvovat co nejméně po asfaltu? Děkuji

A dá se takový přechod absolvovat legálně? Dívám se do mapy a značky se většině vrcholů vyhýbají.