Katalog treků a ferat

La Palma je opravdu rozmanitý ostrov! Doporučuju!

Ano, krásný trek, a to jsme šli jen jeho malou část (cca 22 km). V Marahau jsme se nalodili do lodi na traktoru, který nás odvezl na moře, jedna skupinka vystoupila na první zastávce a šla jen asi 8 km trasu. Na delší trase byl zřízený most, museli jsme brodit říčku, vody celkem dost, protože se blížil vrchol přílivu :-)) Při troše kooperace šlo všechno jako na drátku.
Spousta nádherných malých skrytých pláží. Stojí to za to, jestli se na NZ někdy vrátím, určitě si tenhle trek zopakuji v mnohem delší variantě.

Pri kliknuti na fotky z Abel Tasman naskakuje, svete div se, Jizni Korea.

Šel jsem celý trek v protisměru. Aklimatizace není ideální, ale dá se to zvládnout, pokud přespíte v Muktinathu (3700 m n.m.) a pak 2 noci v nejvyšší lodgi ve výšce 4100 m n.m. Den před sedlem vystupte aspoň do 5000 m a zpět. Raději ale nejděte sami, nejlépe si najměte na přechod nosiče, který se bude vracet přes sedlo další den zpět (někteří lidé si najímají nosiče jen na nejvyšší část treku do Muktinathu).

Pokud nemáte čas jít z Jomsomu na jih, což je jinak stále pěkný trek, často daleko od silnice po druhém břehu řeky a s minimem turistů, navíc s krásnými výhledy na Dhaulagiri a další vysoké hory, doporučuju jet v terénním autě (pokud nechcete letět). Je to jen o málo dražší než autobus, možná stejné. Budete asi sedět 4 na zadní sedačce nebo na podélných lavicích v kufru, kde se práší, místní jezdí i na střeše, ale je to stále lepší než autobus. Já jel jen ten nejhorší úsek Tatopani - Ghasa, kde možná lidi musí z autobusů někdy i vystoupit a tlačit ho.

Nejhezčí úsek z celého treku je odbočka na jezero Tilicho, úsek od poslední lodge na sedlo v 5000 m n.m. Tam je celoročně sníh (může se do něj i dost bořit), zatímco na Thorung La jsem v půlce dubna do sněhu ani nemusel šlápnout (bylo tam jen pár sněhových polí). 2. nejhezčí byl při východu slunce výhled z Poon Hill porostlým začátkem dubna rozkvetlými rododendrony.

Za 30000 i s letenkou se to dá zvládnout, ale skromě, autobusy, bez letadla mezi Katmandu a Jomsonem a jen s velmi drobnými dárky domů.

Copak to je za stan?

Smí se tam stanovat ve volné přírodě? (je to NP). Smí se tam koupat v horských jezerech? Proč tu není více fotek?

Reakce na Jardovy komentáře.
Souhlasím, mapy se rozhodně vyplatí koupit na místě. Text článku je redakčně upraven, což dává smysl, když Svět oudooru provozuje i e-shop s mapami do hor.
Ad permity: článek je psán už před pár lety, teď byl jen překlopen do online verze a jak víme, v Nepálu se některé požadavky na permity a TIMS rapidně mění. Doporučuji v tomto směru sledovat spíše Immigration office a aktuální info.
A ad trek dále do Murphy a na Poon Hill. Samozřejmě že když má někdo čas, tak si klidně může trekovat Nepálem i 60 dní v kuse, projít si toho mnohem víc. Prodloužení Annapuren je jen námět, inspirace. Omezený počet znaků textu bohužel nepojme další inspirace, které by takto obsáhlému tématu slušely.

Pokud se vydáte do Solukhumbu, rozhodně doporučuji jednu cestu jít pěšky do Lukly nebo z Lukly, ideálně z Jiri. Je to pět dní navíc, ale poznáte krásy skutečného Nepálu, cokoliv nad Luklou je silně zasaženo turismem. Navíc když to uděláte při výstupu, budete se postupně krásně aklimatizovat. Nicméně není to easy trek, budete muset stoupat hooodně metrů! ;)

Kolik stojí cesta do základního tábora Everestu. Jak si koupit zájezd, kde mohu zobrazit ceny za jiné zájezdy?

Ještě bych dodal, že je dobrý naplánovat si trek mimo termín FJÄLLRÄVEN CLASSIC, pokud startujete v Abisku. První 3 dny jsem potkával neskutečný množství lidí v protisměru. Řekl bych, že 300-400 odhadem.

Dobrý den, lze trasu nějak zkrátit? Ideální by bylo asi 10 dní.

Ahoj chtěl jsem se zeptat zda někdo nešel v Polsku přechod Sovích hor (Góry Sowie) popřípadě vojenského komplexu Osówka. Našel jsem jen málo informací tak zkouším štěstí tady.

Přidávám se k těm, kteří to na mírnou obtížnost nevidí. Vzít tam někoho kdo je sice fyzicky na tom dobře, ale bez zkušeností v horách by bylo riziko, což u mírné obtížnosti bych nečekala. Samozřejmě je to individuální, spíš popis by měl být detailnější. Např. 1. den bych zdůraznila dlouhý příkrý svah nestabilním suťoviskem a hlavně nad ním traverz prez strmé sněhové pole je docela adrenalín - není možný jediný chybný krok. Sněhových polí je na trase několik - byli jsme začátkem července. Zajištěné úseky by si zasloužili taky ferratový set, určitě tam je několik míst bez jištění, které by si ho každopádně zasloužili.
Rozhodně je to nádherné, ale z mírné náročnosti bych to přehodnotila na střední až vysokou náročnost (s ohledem na první den) a za špatného počasí hodně nebezpečné.

Trasu jsme zkusili projít teď na začátku července. V Ramsau se dalo docela dobře zaparkovat v blízkosti zastávky Ramsau Schi Willy/Rittislift (odkaz https://en.mapy.cz/s/colofonoha). Odtamtud jsme se vydali nahoru na Austriahutte, což bylo bez větších komplikací (cca hodina a půl)

Druhý den byl však opravdu náročný, stoupání do druhého sedla na přímém pražícím slunci spolu s lezením po řetězech tomu moc nepřidalo. Horší bylo ale spíš lezení dolu, hned po sedle následovala strmá a dost nebezpečná ferata (https://ibb.co/T2h7cvm), následovaná zbytky sněhových polí, které jsme sjížděli střídavě po zadku a nohách. Ač jsme vzali 3L vody na osobu, stejně nám došla před koncem trasy, proto důrazně doporučuji vzít nějaký filtr. Šli jsme o dost pomaleji, na chatu jsme se dostali až po nějakých 12ti hodinách, přibližně s půlhodinovou pauzou.

Část skupiny dostala během druhého dne úpal, tudíž jsme se rozdělili - dva sešli dolů do údolí a zbytek pokračoval na Simonnyhutte. Tato cesta byla sice jednodušší než úsek na Adamekhutte, ale stále byla plná chůze po řetězech a sněhových polích. Trasa tak zabrala cca 10 hodin, opět s pauzou.

Třetí den na Guttenberghaus to zbytek skupiny zapíchnul v půlce kvůli únavě a hrozící bouřce a lanovkou sjel dolů do údolí. Asi by to bylo zvládnutelné, ale nechtěli jsme to riskovat a raději jsme zaplatili poplatky za zrušení na Guttenberghausu (20 EUR / osobu). Lanovka je také celkem drahá (cca 32 EUR / osoba za cestu dolů), ale bylo to bezpečnější.

Doporučuji zvážit a nepřecenit své síly, vzít s sebou dostatek opalovacího krému, lékárničku, filtr na vodu a Panthenol (v průběhu jsme dost potřebovali a na chatách ho nemají). Stejně tak si dávat nějaké jídlo na chatách a táhnout s sebou co nejméně, přece jen se to důkladně pronese.

Dokument s detailnějším popisem trasy najdete zde: https://www.alpenverein.cz/sites/default/files/soubory/publikace/Alpenverein_Dachstein-Huettenrunde_CZ_v3.pdf