Kanadské Rockies: ráj pro túry i vícedenní treky

Sněhová vánice pod Mt. Assiniboine

První vícedenní trek podnikáme k hoře Mt. Assiniboine (3618 m), která bývá považována za symbol kanadských Rockies. Auto odstavíme na jižním okraji Spray Lakes (1800 m) na jihu národního parku Banff a vyrážíme po hezkém chodníčku mírně zvlněnou krajinou přes hluboké lesy, dravé řeky a veliké údolí sevřené vysokými štíty hor a skalními stěnami. Druhý den překonáme sedlo Assiniboine (cca 2400 m) a zároveň přejdeme z Alberty do Britské Kolumbie. Také se před námi objeví dominanta oblasti – hora Assiniboine, po jejíchž svazích se plazí ledovec.

Po pár kilometrech se utáboříme v kempu u jezera Magog (2200 m). Počasí je mizerné a jeden den ani nevylézáme ze stanu. Sněhovou vánici jsme v červnu opravdu nečekali. Za slušného počasí vyběhneme alespoň jednoduché vrcholky Niblet a Nublet. Scenerie jsou opravdu úžasné. Až poslední den se ráno na chvilku vyjasní a mohu zkusit zachytit fotoaparátem tu dechberoucí nádheru. Čeká nás cesta zpět. Okruh přes Wonder Pass nepřichází bez sněžnic v úvahu, a tak musíme využít stejnou cestu pro návrat.

Městečka Canmore a Banff nejsou dobré pouze pro doplnění zásob, ale i jako základna pro jednodenní výlety po okolí.

Okruh kolem jezer

My se posouváme severněji. Z dálnice uhýbáme na silnici 93 a na malém parkovišti nad jezerem Vista odstavujeme auto. Vyrážíme na šest dní k jezeru Egypt. Nejprve klesneme k jezeru Vista (1600 m), které už z výšky okouzluje svou zelenou barvou. Následuje dlouhé stoupání kolem jezera Arnica a pokračuje přes zasněžené sedlo, za kterým klesneme ke kempu u Twin Lakes (2100 m). Následující den s vypětím všech sil překonáme sněhem zasypané sedlo Gibbon (2300 m) a okolo jezera Shadow stoupáme jižním směrem do kempu umístěném v horním konci velikého údolí. Poprvé nacházíme medvědí stopy a ještě k tomu přímo v kempu. Medvěd v noci nepřišel, zato přišel vydatný déšť.

Ráno na chvilku přestane pršet a vyláká nás to k pokračování. Chyba! Po chvíli se znovu rozprší a v kombinaci s cestou zasypanou sněhem nemáme šanci překonat sedlo (2300 m) k trojici jezer Scarab, Mummy a Egypt. Vracíme se zpět a utáboříme se v kempu u Shadow Lake, kde nás na dva dny uvězní sněhová bouře. Návrat k autu nám dá zabrat, jelikož v sedlech je sníh až metr hluboký a není poznat, kudy stezka vede. Nakonec se za pomoci GPS přeci jen z hor dostaneme.

Zastávky u kaňonů a jezer

Krátké zastávky v kaňonech Marble a Johnston nám zvedají náladu. Je na co koukat. Stavíme se také u ikonických a rušných jezer Louise a Moraine. Obě mají úžasnou azurovou barvu. Morain Lake na mě však zapůsobilo víc. Svou barvou a také polohou – svírají ho vysoké hory, z jejichž vrcholků se dolů plazí ledovce. Krása.

Navštěvujeme nedaleké Wapta Falls – krásný vodopád na řece Kicking Horse. Za ní již není národní park a je tam možné volně kempovat. Nacházíme nádherné místo na nocleh s vyhlídkou na vodopád, v pozadí zasněžené štíty hor halící se do temných mraků. Paráda.

Ke Smaragdovému jezeru

Přečkáme dny ošklivého počasí a vydáváme se k Emerald Lake v národním parku Yoho. Jezero není tak rušné jako Lake Louise nebo Moraine Lake. Na okružní stezce kolem něj je spousta vyhlídek, kde si můžete vychutnat tu nádheru. Po stezce vedoucí přes Yoho Pass (1850 m) jdeme ke stejnojmennému jezeru položeném o 500 výškových metrů výš než Emerald Lake. V sedle opět leží spousta sněhu. Je však prošlápnutý. Přicházíme ke krásnému jezírku s průzračnou vodou. Jeho barva hraje různými odstíny zelené. Kemp u jezera Yoho je zatím nejlepší, jaký jsme dosud navštívili.

Následující den trochu měníme plány. Nemá cenu se nyní pouštět do vyšších poloh kvůli sněhu. Proto sejdeme do údolí Yoho, ve kterém padá několik nádherných vodopádů. Za návštěvu rozhodně stojí vodopád Takakkaw vysoký více než 360 metrů. Postupujeme na sever až do horní části údolí, kde zůstáváme v kempu Twin Falls (1650 m) u stejnojmenného krásného vodopádu. Ten padá do doliny ve dvou impozantních kaskádách a nízko položené vycházející slunko vyčaruje v jeho vodní tříšti krásnou duhu.

Cesta k severu

Cesta od Lake Louise na sever k Jasperu je sama o sobě zážitkem. Rozhodně doporučuji nespěchat, a pokud cestou nepodniknete některý z mnoha jednodenních výstupů na vrcholky hor, využijte alespoň nejrůznější vyhlídky a zastávky na zajímavých místech. Mezi ty nejlepší bych zařadil Peyto Lake, Panther Falls, Horseshoe Lake a Athabasca Falls.

Medvědí setkání u jezera Amethyst

Jasper na mě nijak zvlášť nezapůsobil. Hřebenovka Skyline Trail je rezervovaná na celou sezónu a nemáme šanci se tam dostat. Vymyslíme si alternativu a vyrážíme k jezeru Amethyst. Dobrá volba. Auto odstavíme na kopci, kde začíná trek, zabalíme věci na pár dní a proti proudu říčky Portal Creek vyrážíme do hor. Po pár kilometrech vylezeme nad les a otevře se nám výhled na údolí a barevné vrcholky hor. Přelezeme sedlo (2200 m) a mírným sestupem klesáme do dalšího údolí. Cesta je zde dost rozbahněná. Těsně před kempem Maccarib brodíme řeku, protože voda odnesla most.

Následující den po dalším brodění přicházíme k jezeru Amethyst, na jehož protějším břehu se tyčí zubatá hradba skal. Po malé pěšince skrz křoví a bažiny dojdeme až na druhý konec jezera (2000 m), kde si v kempu postavíme stan. Jdeme se vykoupat do jezera. Zrovna si plavu v ledové vodě, když pár set metrů od nás spatřím velikou medvědici grizzli se dvěma medvíďaty. Přestože je od nás daleko, je poznat, jaký je to kolos, a jde z ní respekt.

Krajina je zde úžasná a do toho rozehrává další divadlo slunko zapadající za jezerem. Nádhera. Zůstaneme tu ještě pár nocí. Jediné co nám zde ztrpčuje život, jsou miliony komárů. Bez repelentu zde fungovat nelze. Stejnou cestou se opět vracíme zpět. Jedinou změnou jsou nově postavené mosty přes řeky, takže to máme jednodušší.

Kolem vodopádů k jezeru Berg

Další významnou zastávkou je Mount Robson Provincial Park. Trek k jezeru Berg je podle rezervačního systému také plný na celou sezónu. Zkoušíme štěstí v informačním centru a to se na nás usměje. Zrovna příští den je volné místo v kempu u jezera Berg. Je to sice 21 km, a to převážně do kopce, ale co.

Vyrážíme okolo krásného jezera Kinney (1000 m) a stoupáme dál až do Valley of Thousand Falls. Vodopádů je tu opravdu spousta a okolo dalších stoupáme stále dál. Nad námi se stále tyčí Mount Robson (3954 m). Vodopád Emperor Falls je úžasný a zvedá tolik vodní tříště, že jsme brzy celí mokří. K jezeru Berg (1650 m) je to ještě kus cesty už ale převážně po rovině. Konečně se objeví jezero s nádhernou tyrkysovou vodou, do které z mohutné hory Robson stéká ledovec. Úžasný pohled. Cesta sem nahoru nám trvala skoro osm hodin. Stálo to však za to. Vykoupeme se v ledové vodě a užíváme si hry světla a stínu, kterou slunko předvádí na horském masívu a ledovci.

Následující ráno se zabalíme a musíme zpět. Slunko vyčaruje na řece vytékající z jezera neskutečné barvy. Vypadá to jako modře zářící neonová stuha vlnící se zelenou loukou. Přesto, že to byl jen takový rychlý výlet, patří k jedněm z nejlepších, které jsme tady podnikli.

Severní Rockies

Pokračujeme dál k severu. V infocentru náhodou padnu na zajímavou oblast. Knižní průvodce po Kanadě mlčí. Tumble Ridge. Vypadá to jako oblast, kde turistický ruch teprve vypukne. Z původně plánované krátké zastávky se nakonec vyklube několik dní nabytých nejrůznějšími „atrakcemi“. Zkamenělé stopy dinosaurů v říčním korytě, množství nádherných vodopádů, útesy a skalní labyrinty. Opravdu krásné. Tumble Ridge je nejsevernější místo kanadských Rockies, které jsme navštívili. Zde se již stáčíme k jihu a vyrážíme za dalším dobrodružstvím na Vancouver Island a pak dále do USA.

Skalisté hory jsou úžasné pohoří plné nádherných vrcholů, ledovců, hlubokých kaňonů, divokých řek se spoustou velikých vodopádu a jezer s neskutečnou barvou. Strávili jsme tu bezmála dva měsíce a musím uznat, že je to žalostně málo.

Praktické informace

Mapy a průvodce: Mapy z edice National Geographic, knižní průvodce od Rough Guides.

Období: Od června do září.

Časová náročnost: Popisovanou trasu jsme zvládli za pět týdnů. Pokud budete podnikat pouze jednodenní výlety, dá se oblast projet rychleji.

Voda a jídlo: Vodu jsme doplňovali z potoků, řek i jezer. Dokoupit potraviny se dá ve městech Canmore, Banff nebo Jasper.

Doprava: Letecky, nejlépe do Calgary. Dále se hodí vlastní nebo půjčené auto, které vám poskytne největší svobodu v tom jak dlouho a kde se zdržet.

Rezervace treků: Alberta www.reservation.pc.gc.ca, Britská Kolumbie www.discovercamping.ca.

Spaní: Jelikož jde o několik spolu sousedících národních parků, je nutné si cestu naplánovat a každou noc rezervovat. Okolo silnic jsou self-registration kempy, kde platí: kdo dřív přijde, bydlí, ale i ty mohou být v sezóně plné dřív, než tam dorazíte.

V horách se bez rezervace neobejdete. Kempy doporučuji rezervovat s několikaměsíčním předstihem. Treky jako Skyline nebo k jezeru Berg jsou brzy plné pro celou sezónu. Pokud při jednom výletu přejdete hranice, budete potřebovat rezervace dvě (např. trek k hoře Assiniboine).

Cena za kemp v NP Banff, Yoho, Kootenay: 10 $/os./noc + rezervační poplatek 11 $ za každou rezervaci. Pokud si trek rezervujete v infocentru, rezervační poplatek neplatíte.

Nebezpečí: I v červnu a později může ve vyšších polohách ležet sníh a je dobré dávat pozor na laviny. Za horkých dní cestu může odříznout rozvodněný potok či řeka kvůli tajícímu sněhu. Rockies jsou také krajinou velkých šelem – vlků, pum a medvědů. Na batohu noste rolničku, abyste medvěda nepřekvapili. Vhodné je uschovávat jídlo do bear boxů a se všemi věcmi, které by mohly medvěda lákat, odnést minimálně sto metrů od stanu. Nevařit u stanu. A pro každý případ nosit s sebou sprej proti medvědům.