Betonová hranice se říkalo mohutné soustavě opevnění, budované jako hráz německému fašismu ve druhé polovině 30. let 20. stol. Jedno z největších seskupení pevnostních objektů najdeme v okolí Mladkova.
Na cestu se vydáme od železniční zastávky Těchonín (trať 024 Ústí nad Orlicí–Letohrad–Hanušovice), odkud nás povede zelená turistická značka. Zprvu sledujeme trať, u podjezdu (vlevo občerstvení: hostinec) pokračujeme vpravo po silnici přes obec. Těchonín je poprvé připomínán v r. 1543. Na návsi ve středu vsi stojí barokní kostel sv. Markéty , vybudovaný v r. 1704 na místě starší svatyně hrabětem Karlem Kolovratem Libštejnským. Je to jednoduchá jednolodní stavba s věží, z barokního a empírového zařízení vyniká veliká křížová cesta z r. 1774, výrazné malířské dílo, připomínající práce J. V. Bergla.
Poblíž stojí kamenná socha Nejsvětější Trojice z r. 1802, Kalvárie z r. 1792 a Sv. Antonín z r. 1813. Ves původně vznikla jako zázemí sklárny, založené v blízkých lesích v 16. stol.U kostela jdeme mírně vlevo kolem prodejny smíšeného zboží údolím Těchonínského potoka. Rozptýlená zástavba asi po kilometru skončí, cesta vstoupí do lesa a vede nás stále nad pravým břehem potoka tzv. Uhlířským dolem, který připomíná, že se tu v minulosti pálilo dřevěné uhlí. Nakonec dvakrát prudce změní směr a dovede nás ke vchodu dělostřelecké tvrze Bouda .
Tvrz leží na stejnojmenném kopci (845 m) na sestupném hřebeni Suchého vrchu. Je to v současné době největší muzeum československého opevnění z let 1935–38 na území České republiky, jediná stavebně plně dokončená dělostřelecká tvrz, kterou se podařilo veřejnosti zpřístupnit. V pevnostním systému, který naše republika budovala na svou obranu koncem 30. let 20. stol., je tvrz nejmohutnějším pevnostním prvkem. Bouda je sice ze všech tvrzí nejmenší, přesto jsou její parametry úctyhodné. Tvoří ji pět mohutných železobetonových objektů, tzv. srubů, jejichž stěny a strop dosahují tloušťky 350 cm a ve své době byly schopné odolat všem známým zbraním. Sruby propojuje hluboko pod zemí systém spojovacích chodeb a sálů.
Tento objekt by po svém dokončení ovládal obrovský kruhový prostor o průměru 24 km, chránil by sousední dělostřeleckou tvrz Hůrka na východě a tvrz Adam na západě a zároveň celou navazující linii lehkého i těžkého opevnění v Kladském výběžku. Palbou by pokrýval také řadu vojensky důležitých cílů na území tehdejšího Německa. Objekt byl v září 1938 stavebně dokončen, hlavní zbraň – pancéřovou otočnou výsuvnou dělostřeleckou věž „YRO“ – se však do osudných zářijových dní r. 1938 nepodařilo dohotovit. Přístup zajišťovala nově vybudovaná cesta z Těchonína přes Uhlířský důl, kterou jsme před chvílí prošli.
Bouda je zajímavá i z přírodovědeckého hlediska; je totiž významným zimovištěm netopýrů. Návštěvu bychom si rozhodně neměli nechat ujít – jde o unikátní vojenskohistorickou památku, která nemá na území naší republiky obdoby. (Otevřeno: květen – září denně 11–16, říjen v SO, NE a svátek pouze v 11, 13 a 15 h.) Veškeré potřebné informace obdržíte na kontaktní adrese Společnost přátel čs. opevnění, s. R. o., J. Vítka 274, 547 01 Náchod-Běloves, tel. 0441/22855, tady si také můžete domluvit návštěvu mimo obvyklou otvírací dobu. Zajímavé jsou zejména různé vzpomínkové akce, při nichž se na tvrzi předvádějí dobové zbraně, uniformy a výstroj a kdy tu dokonce probíhá ukázka boje o čs. opevnění (občerstvení: v sezóně, pouze nápoje).
Od vstupního srubu pokračujeme po zelené značce až k rozcestí na hřeben, odkud půjdeme vlevo spolu s červenou značkou. Na dalším rozcestí u rozestavěného bunkru se dáme vpravo po zelené značce. Vede nás kolem nadzemních částí srubů K-S 24, 22, 23 a 21,která pokračuje k železniční stanici Lichkov (5 km). Vrátíme se zpět na křižovatku a půjdeme dál po červené značce. O kus dál se k nám zleva přidá žlutá tvarová značka naučné stezky Betonová hranice. Je vybavená panely s textem, informujícím o historii čs. opevnění, o jednotlivých typech pevností, výzbroji apod. včetně dobových fotografií. Vpravo mineme vrchol Vysokého kamene (843 m) a sestoupíme na rozcestí (vpravo po neznačené cestě bychom došli k pevnosti K-S 27, 50 metrů).
Opustíme červenou značku a půjdeme vpravo po žluté naučnou stezkou. Míjíme objekty lehkého opevnění s informačními panely; musíme pozorně sledovat značení, protože trasa často mění směr. Postupně sestoupíme až k rozcestí u kříže a odtud vlevo k železniční zastávce Mladkov. Odtud můžeme pokračovat až na náměstí v Mladkově, pohraniční obci, poprvé připomínané v r. 1350 a v 16. stol. uváděné jako městečko. Asi 0,5 km od náměstí, na ostrohu mezi Tichou Orlicí a menším potokem, stávala tvrz zvaná Bílý zámek, vybudovaná r. 1513 Janem Žampachem z Potštejna.
Z tvrze se dochovaly nevýrazné stopy příkopů. Mladkovský kostel sv. Jana Křtitele byl postaven v r. 1697 a v letech 1732–44 přestavěn. Některé domy (např. čp. 116 a 129) nesou prvky jak městské, tak i lidové architektury. Mariánský sloup na náměstí je barokní z první čtvrtiny 18. stol., výrazně gotizující, s reliéfní výzdobou na soklu. U kostela stojí sochy z 18. a 19. stol. (Stravování: hospoda U Bohouše, denně 10–22 h.)
(Doporučujeme průvodce Podorlickem ze Zelené edice.)
