Jiřetín pod Jedlovou: Stříbro i rozhledna

Za všechno může stříbro

Leckterá obec může za svůj vznik i rozvoj děkovat nerostnému bohatství. Jiřetín pod Jedlovou je jednou z nich a důkazem budiž fakt, že otevření štoly svatého Kryštofa se odehrálo devět let před založením obce. Městečko, od prvopočátku profilované jako hornické, založil Georg (Jiří) ze Schleinitz. Městečko s parkovištěm je ideálním výchozím bodem na hrad Tolštejn a rozhlednu na Jedlové hoře. Kamenná, 29 metrů vysoká věž z vyhlídkovou plošinou ve 23 metrech u sebe skrývá příjemný bonus. Hospodu. A v zimním období vede přímo kolem ní sjezdovka, takže se dá spojit návštěva vyhlídkového bodu s pivem a lyžařským sjezdem.

Nosit kameny na hrad

Někdo nosí kameny na beskydskou mohylu, jiný na kamenný hrad. Nejedná se o reálné ztvárnění lidových pořekadel o nesmyslné činnosti (nosit dříví do lesa, nosit sovy do Atén). V případě Beskyd jde o uctění památky popravených skautů, v případě vracení placatých kamenů do zdiva hradu Tolštějn o zachování historických prvků kamenné památky. „V době třicetileté války byl švédskými vojsky vypleněn a od té doby byl prázdný. Po dobu dvou – tří století, kdy se hrad rozpadal, tak lidé, kteří tady žili, vozili kameny dolů do údolí a stavěli z nich podezídky domů. My v současné době, pokud narazíme na nějakou bouračku a nalezneme placaté kameny ze kterých je hrad postaven, tak je zase vozíme zpátky a doplňujeme jimi hradby,“ osvětluje v televizním pořadu Josef Zoser, starosta  obce Jiřetín pod Jedlovou tuto na první pohled nesmyslnou činnost.

Poznáte ho?

Reklamami potištěné cyklistické triko, v očích smrt a křečovitě sevřená řídítka. A v hlavě buď totální soustředění na jízdu bez ohledu na cokoliv jiného, nebo nic. Podle stylu jízdy spíše nic. Tak vypadal mladík, jež rozehnal do lesa dvojici turistů držících se za ruce aniž se omluvil nebo „přizpůsobil styl jízdy stavu vozovky“ v místě, kde žádná vozovka není. Násilně roztržení milenci se vzápětí vrátili k sobě a mladík jasně definoval situaci. „Ten kretén by si zasloužil klacek do špic“. Mě všichni v podstatě přehlédli, neboť ležíc s foťákem u lišejníků jsem nikomu nestál za pohled. Naštěstí jsem nebyl přímo natažený přes turistickou značku. Asi bych jen dvakrát heknul. Jednou pod předním a podruhé pod zadním kolem. Tmavé, duhově se lesknoucí brýle, modře nalakované kolo, frajírek s červenou přilbou – pokud na někoho takového s agresivní jízdou lesem uvidíte, myslete na klacek do špic. Borec bude jen rád, že mu někdo zvedne adrenalin, neb mu evidentně o nic jiného nejde. Nicméně byl živoucím důkazem, že sjet z Jedlové dolů se dá.

Tip na kešku GC2EPCC Hura do stoly – když už najdete kešku, najděte si i čas na naučnou stezku Údolí milířky. Na ní vás čeká dalších 6 štol.