Cassin, Harrer, Buhl, Rebuffat, Bonatti, Hillary, Herzog, Diemberger. Všechna tato jména máme spojena s velkými výkony a průkopnickými výstupy, které byly uskutečněny v prvních dvou třetinách 20. století. Znáte aspoň jednoho horolezce, na jejichž základech tato esa stavěla? Jeden návrh bych měl – Albert Mummery.
Angličan Albert Frederick Mummery (1855-1895) byl vizionářem, který stál u zrodu horolezecké etiky, jak ji dnes známe. Například prosazoval horolezectví bez výškových nosičů a pomocného kyslíku. Byl jedním z prvních pokušitelů osmitisícového vrcholu a je podepsán pod několika zajímavými prvovýstupy v Alpách.
Už od dětství měl problémy s páteří, což si přenesl i do dospělosti. To bylo důvodem, proč nemohl nosit těžká břemena. V kombinaci s výše zmíněnou etikou je jasné, že razil svižné a co nejpřímočařejší varianty výstupu. Jednoduše si bral to nejnutnější a snažil se být rychlý. Jeho postava je popisována jako velmi subtilní s dlouhými pažemi, které byly zakončeny velkými a silnými prsty. Tedy totožný profil s dnešními lezci.
Asi už jste si mohli dát dohromady, že někdo, kdo byl v 19. století z Anglie a věnoval se horolezectví, musel být movitým člověkem. V tomto případě to nebylo jinak, jelikož Mummeryho otec byl obchodníkem a starostou města Dover.
Matterhorn jako startovací čára
Ve školním věku se podíval pod Matterhorn. Obraz této hory ho natolik uhranul, že se sem vrátil v devatenácti letech (r. 1874) a zopakoval Whymperovu cestu hřebenem Hörnli z roku 1865, která byla absolutním prvovýstupem na Matterhorn.
| Symbol Švýcarska – Matterhorn určitě stojí za delší povídání. Prostor dostal v tomto článku. |
V sedmdesátých letech udělal Mummery mnoho alpských prvovýstupů v doprovodu různých horských vůdců. Nejvýznamnějším byl asi ten na Matterhorn z roku 1879 hřebenem Zmutt. Vrcholová sestava tehdy byla Mummery, Burgener, Petrus a Gentinetta. Sestup byl veden hřebenem Hörnli.
Další alpské výstupy a Kavkaz
Dalšími významnými alpskými výstupy byly hřeben Furggen na Matterhorn, Dürrenhorn, Teufelsgrat na Täschhorn, Dent du Requin, prvovýstup stěny Brenva na Mont Blanc, Aiguille du Grépon (slavná Mummeryho spára).
Od roku 1888 začal Mummery prozkoumávat Kavkaz a možností lezení. Spolu s horským vůdcem Heinrichem Zurfluhem cestovali osm dní vlakem a další tři dny na koních, aby se dostali do základního tábora Bezingi. Snažili se zmapovat jednu z nejvíce neznámých oblastí Kavkazu a vystoupit na nejvyšší neslezený vrchol Kavkazu Dykh-Tau (5205 m), což se jim povedlo.
Rok 1895 – Pokus o Nanga Parbat
V červnu roku 1895 odjel Mummery v malém týmu do Pákistánu. Spolulezce mu dělali Norman Collie a Geoffrey Hastings. Jejich cílem bylo vylézt osmitisícovku v lehkém alpském stylu bez fixních lan, umělého kyslíku a výškových nosičů.Expedice však byla odsouzena k neúspěchu už od začátku, a to kvůli chybějícím znalostem z oblasti výšky nad 6000 metrů (aklimatizace).
K výstupu na Nanga Parbat si vybrali Diamirskou stěnu. Po dosažení výšky zhruba 6000 metrů musela expedice z hory ustoupit kvůli výškové nemoci. Přesto Collie po expedici napsal: „Mummery nikdy neprojevoval známky únavy. Vedl nás celou cestu a prošlapával hluboký sníh. Zdálo se, jakoby na něj nadmořská výška neměla vliv.“
Po neúspěchu v Diamirské stěně se Mummery rozhodl pokusit štěstí v té Rakiotské, která se zdála schůdnější. Collie a Hastings v expedici nepokračovali, a proto Mummery na jejich místa najal dva místní vojáky (Raghobir Thampa a Goman Singh). 24. srpna trojice zmizela pod lavinou. Pravděpodobně se jednalo o první zaznamenané úmrtí v Himálajích při horolezectví.
S využitím climbing.about.com
