Javoříčské jeskyně – království krápníkové výzdoby

Rozsáhlý jeskynní systém Javoříčských jeskyní u obce Javoříčko je výjimečný nejen svými rozměry, ale i mohutností a bohatostí krápníkové výzdoby. Unikátní rozmanitá a zachovalá krápníková výzdoba představuje encyklopedii krápníkových tvarů od jemných brček přes hůlkové, mrkvové i excentrické stalaktity, rozměrné sintrové záclony, stalagmity a obří sintrové kupy, až po stěny pokryté stovkami čtverečních metrů sintrových kaskád a náteků.

Jeskyně se utvářely v několika vývojových fázích, kdy docházelo k podzemnímu soutoku dvou toků, jejichž vody byly odváděny do nižších úrovní jeskyně. Nejpodstatnější část Javoříčských jeskyni se utvářela pravděpodobně v průběhu třetihor, kdy docházelo vlivem zemětřesení k řícení stropů a stěn a vzniku velkých dómovitých prostor.

Část Javoříčských jeskyní, Svěcená díra, byla pro místní lid přístupná odpradávna. Vypráví se, že zde lidé již ve třináctém století hledali úkryt před mongolskými nájezdníky. Název Svěcená díra pochází pravděpodobně z pobělohorské doby, kdy tam čeští bratři sloužili zakázané mše. Nejstarší kouřové nápisy na stěnách jsou ze začátku devatenáctého století.

S hledáním jeskyní začala skupina pracovníků pod vedením revírníka Viléma Švece v roce 1936. Za zřícenou jeskyni pokládali propast Zátvořici, do jejíhož pokračování chtěli proniknout odklizením suti. Tam však byly práce pro nebezpečí zřícení zastaveny. Všechno úsilí bylo přesunuto do Svěcené díry na odklízení hlinitých nánosů.

Po šesti týdnech výkopových prací se jim otevřel komín, kterým se spustili o 27 metrů níže, do středního patra. Překonáním obtížné cesty bludištěm s puklinami sahajícími až do patra třetího, se jim podařilo 14. dubna 1938 proniknout do dómu Gigantů. Javoříčské jeskyně byly objeveny.

Z celkové délky 6000 metrů chodeb a síní je 760 metrů horního patra zpřístupněno veřejnosti. Velkolepé vstupní prostory vrcholí dómem Gigantů s mohutnými pagodami stalagmitů, girlandami stalaktitů a barevnými sintrovými vodopády na stěnách.

Prohlídka pak pokračuje romanticky modelovanými chodbami s krápníkovou výzdobou mimořádně pestrých tvarů. Jeskyně patří mezi nejkrásnější v České republice. Jsou také největším zimovištěm letounů (především vrápenců) v České republice, jejichž počet stále vzrůstá. V zimním období 2014–2015 jejich počet přesáhl 5000 jedinců. Ročně jeskyně navštěvuje přes 40 tisíc návštěvníků.

Provozní areál jeskyní byl vybudován v roce 1954 a jeho stav i přes všechny opravy už nevyhovoval nárokům současného provozu. Správa jeskyní ČR proto nechala v roce 2013 zpracovat projektovou dokumentaci rozsáhlé rekonstrukce. Vlastní stavba byla zahájena v dubnu 2014 a dokončena v červnu 2015.

Ztvárnění nových provozních budov vychází z jejich historické podoby a půdorysu, poskytuje však větší komfort návštěvníkům i zaměstnancům. Značná část technického zázemí je umístěna pod úrovní terénu. Více informací o jeskyních návštěvníkům zprostředkují nové naučné panely před budovou i audiovizuální technika. Naučná stezka Správy CHKO Litovelské Pomoraví odtud návštěvníky zavede přímo do terénu národní přírodní rezervace Špraněk.

Vrch Špraněk a okolí Javoříčka

Patří k nejvýznamnějším krasovým oblastem českých zemí. Tvoří jej ostrovy vápenců v Ludmírovské vrchovině mezi Konicí a Dzbelem na jihozápadě a Pateřínem na severovýchodě. Geograficky je Ludmírovská vrchovina součástí většího celku Bouzovské vrchoviny Javoříčskému krasu dominuji vrchy Rudka (589 m n. m.), Špraněk (539 m n. m.), Homole (514 m n. m.) a Brablenec (479 m n. m.). Hydrografickou osu celého území tvoři potok Špraněk, vlévající se u Javoříčka do Javoříčky.

Geologicky se jedná o devonské vápence moravskoslezského paleozoika, které v přerušovaném pruhu vystupuji ze zvrásněných souvrství mladších karbonských drob a břidlic a starších proterozoických fylitů, provázených místy i relikty vulkanických hornin. Krasové jevy představují kaňonovitá krasová údolí a rokle, skalní výchozy, řícené závrty a skalní brány, škrapy, závrty, ponory, vyvěračky a 53 jeskyně, z nichž největšími jsou Javoříčské.

Správa jeskyní České republiky zajišťuje ochranu, péči a provoz všech zpřístupněných jeskyní České republiky. Mnoho dalších informací o jeskyních, otevíracích dobách a vstupném najdete na webových stránkách www.caves.cz.