Na konci března stanul Jaroslav Kulhavý podruhé ve své profesionální kariéře na nejvyšším stupni nejvěhlasnějšího etapového MTB závodu na světě, jihoafrického Cape Epic. Tohohle výsledku dosáhl stejně jako v roce 2013 společně se svým parťákem Christophem Sauserem. Letos vyhráli celkem 5 ze 7 etap, a vytvořili si tak náskok, který uhlídali až do konce náročného závodu.
Využili jsme příležitosti a popovídali si s Jardou o jeho pocitech z Cape Epic, jak vlastně takový závod probíhá, o jeho plánech, ale i dalších aktivitách, co dělá, když zrovna nevyhrává nějaký ten závod.
Jardo, jaké pro tebe bylo druhé vítězství na Cape Epic? Dokážeš ho porovnat s tím prvním?
Vítězství je samozřejmě super. Byl to náš velký cíl, protože to byl zároveň poslední Cape Epic pro Christopha. Oproti předešlému vítězství bylo to letošní hladší, protože jsme neztratili moc času technickými problémy a de facto jsme ztrátu vždycky smazali ještě v té etapě.
Ano, jel jsi opět s Christophem. Lišila se nějak strategie do závodu a jednotlivých etap, když už jste věděli, jak závod vyhrát?
Taktika je vždycky stejná a reaguje se na aktuální potřeby. Do posledního dne není nic jasně dáno, protože se může stát cokoliv a člověk může závod ztratit. Samozřejmě jsme byli zkušenější a sehraní tím, že to byl už náš druhý Cape Epic.
Až se na tenhle závod vydáš za třetím vítezstvím, bude to už s novým parťákem, protože Christoph letos rok ukončil kariéru, jak ses zmínil. Přemýšlel jsi, kdo by mohl být jeho následovníkem nebo s kým bys chtěl tenhle závod absolvovat nejraději?
Moje další účast bude spojena hlavně s tím najít nového partnera, což nebude jednoduché. Myslím, že teď by to bylo nejlepší s Kristianem Hynkem (loňský vítěz Cape Epic, letos druhý v celkovém pořadí – pozn. redakce), který byl v perfektní formě. A hlavně bychom vytvořili kompletně český tým.
Vozíte si na takové závody všechno s sebou, nebo se musí něco speciálně převážet? Kolik kol třeba s sebou máte? Pokud jedno, co když je to neopravitelný defekt? Tím pádem v závodě končíte?
Kolo máme každý jedno, ale na každou etapu vezeme většinu věcí na jeho opravu (náhradní duše, CO2 bombičky, pumpičku, speciální červy na opravu plastu, nýtovač na řetěz a multiklíč). Zároveň máme backup tým, takže nám kryje záda ještě dvojice „slabších“ závodníků, která jede v závodě třeba kousek za námi a v případě problémů nám půjčí kolo nebo pomůže s opravou.
Když dokončíte etapu, je o vás kompletně postaráno, jak se říká, je vám poskytován full servis, nebo máte všechno na svých bedrech?
Většina předních týmů má full servis, takže jakmile projedeme cílem, je o nás postaráno. V cíli máme hned jídlo a pití na doplnění energie, čisté oblečeni atd. Potom následuje masáž a další pozávodní jídlo, které dělá náš kuchař.
Jaké je zázemí na Cape Epic? Jde o nějaké luxusnější bydlení po hotelích s veškerým komfortem, nebo končíte v depu, kde pak s týmem řešíte technické detaily, spíte v karavanech, stanech, tedy něco jako Dakar?
Celé zázemí je mobilní. Většina lidí spí ve stanech a větší týmy mají obytné automobily, stejně jako náš tým, který měl čtyři auta. Tam probíhá všechno, třeba masáže, mechanici připravují kola atd.
Vodáky čeká tip na zajímavou polskou řeku, cyklisty přehled českých singltreků a trekaře naláká třeba do Patagonie. Zajímavý je i pohled do podzemí s 3D fotografem Markem Audym nebo report z (ne)zamerzlého Bajkalu. Svět outdooru 2/2105 si můžete najít na mnoha distribučních místech nebo stáhnout v pdf. |
V minulém čísle Světa outdooru jsme v rámci běžecké přílohy našeho webu SvětBěhu.cz rozebírali stravu běžce – před, během a po závodu. Jak je to u MTB bikerů? Jak se v jednotlivých fázích stravují?
Strava je hodně individuální. Někdo závod objede jen na energetické gely a tyčinky + iontové nápoje, vodu a kolu. Já třeba už po pár dnech musím zařadit přírodní věci, takže jsem třeba jedl slané brambory ve slupce nebo měl sáčky s rýží. Žaludek už nedokázal vstřebávat jen sladké cukry.
Teď taková ta klasická otázka, můžeš mluvit o svých kolezích… J Jak je to s malou a velkou potřebou na takovémhle etapovém závodě?
Většinou se to dá vydržet bez zastávek. Při nejdelších etapách se třeba zastaví ještě v momentě, kdy jede velká skupina, a vyřeší se to. Velká potřeba se neřeší vůbec 🙂
Jsou i nějaké závody, kterých ses účastnil, kde jedeš do vyčerpání sil a po odpočinku jedeš dál? Myslím typ závodu, jako je třeba známý aljašský Iditarod, o kterém už jsme několikrát psali?
Závody tohoto typu jsou, ale ještě jsem neměl možnost je zkusit. To si nechávám až ke konci kariéry.
Máš nějaké vychytávky na vybavení, které používáš při tréninku nebo závodech, jež třeba nikdo jiný nepoužívá?
Myslím, že nic extra nepoužívám. Vystačím si s Garminem (navigace, pozn. redakce), mobilem a penězi. Když jedu mimo civilizaci, tak je potřeba mít základní nářadí a nějaký kus oblečeni navíc.
Vozíš s sebou něco nadbytečného, tedy jen kvůli tomu, aby ses při závodech nebo v přípravě cítil lépe?
Nic extra nevozím. V dnešní době už je všechno dostupné skoro všude, tak nemá cenu se s tím tahat.
Co používáš za výbavu? Liší se s různými typy závodů?
Výbava je de facto vždy stejná. Jen když jedu na závody bez zajištění svého týmu, tak musím brát hodně náhradních dílů na kolo a nářadí.
Zajímáš se o outdoorové vybavení? Kde hledáš v tomto směru informace, abys dostal to, co opravdu hledáš?
Outdoorové vybavení kromě bot a základního vybavení (vyjma cyklistického) moc nevyužívám. Info čerpám převážné z internetu.
Co z novinek v outdoorovém vybavení ti přijde pozoruhodné a používáš to?
Naposled jsem si pořídil navigaci Garmin. Je neuvěřitelné, co už dneska jde všechno změřit a jaká data získat. Kromě navigování kdekoliv také rychlost na kole, při běhu, na lyžích, dále tepové funkce, spotřeba kalorií, nadmořská výška, převýšení trasy, teplota, tlak atd.
Co bys naopak potřeboval lepší, než je v současné době k mání?
Myslím, že nějaké ukryté blatníky a set oblečení, když se změní počasí. Pokud to má člověk vozit pořád s sebou, je ověšený jako vánoční stromeček a zrovna komfortně se necítí.
Jak se připravuješ na závody? Asi nejde jen o věčné šlapání do pedálů. Co jiné aktivity, jaký je nejlepší doplňkový sport pro MTB cyklistiku?
Do tréninku samozřejmě zapojuju i jiné sporty, v mém případě cvičení, posilovnu, běh a plavání.
Když zrovna nejezdíš nebo nejsi v plné přípravě, jak nejradši relaxuješ a odpočíváš? Co ti dobíjí „baterky“, věnuješ se nějakým jiným outdoorovým aktivitám? Vyhledáváš adrenalin i mimo cyklistiku?
Nejvíc si odpočinu, když nemám žádné povinnosti, což není zrovna často, člověk musí pořád něco dělat nebo na něco myslet. Největší relax je pro mě v přírodě, hlavně na horách. Rád si zajdu v zimě na túru na Kralický Sněžník, když napadne první sníh. Jinak jsem letos hodně jezdil na snowbiku, což je super věc na zimu a dostanu se s ním na nová místa. Potom mám rád adrenalin a rychlost. Když vezmu sportovní auto na okruh a vyblbnu se, tak mám radost.
Co ještě v zimě, pokud nejedeš bikovat do tepla? Věnuješ se kromě zmíněného snowbiku také třeba skialpinismu?
Přes zimu se pořád držím na kole, buď v teple ve Španělsku, nebo i v ČR, a přidávám další doplňkové sporty, o kterých jsem mluvil. Skialpy se chystám zkusit, ale občas je problém, že je to závislé na povětrnostních podmínkách. Pro mě jako pro profesionálního sportovce je důležité držet nějaký časový harmonogram přípravy a intenzitu, což pravě kvůli podmínkám není vždy jednoduché.
Jak nejčastěji trávíš dovolenou?
Ideální je aktivní dovolená. Ležet u moře vydržím tak dva dny, a potom už se nudím. Lákaly by mě i Himálaje atd., to ale ve svém volnu, které je momentálně maximálně tři týdny za rok, nestihnu. Po kariéře bych se ale rád někam podíval.
V Česku se v posledních letech buduje řada MTB center, singletrackové areály. Jaký je tvůj názor na ně?
Myslím, že když tahle centra a trasy nenarušují ráz krajiny a přírodu, je jenom dobře, že vznikají. Většinou se stávají letní variantou lyžařských středisek, takže se jen vysypou traily okolo sjezdovek a je to k přírodě velmi šetrné. Další věci je, že se cyklisté tolik nestřetávají s pěšími turisty a navzájem se neohrožují.
Češi jsou hlavně v posledních letech národem cyklistů a běžců. Kde tě můžeme potkat při tréninku nebo jen při nějakých vyjížďkách?
Trénuju v ČR na třech místech. Doma v Ústí nad Orlicí a Orlických horách, potom v okolí Prahy, kde mám často práci, a u přítelkyně v okolí Ostravy. Občas dojedu až do Beskyd.
Jaroslav Kulhavý *1985 Narodil se v Ústí nad Orlicí, kde také stále žije. Momentálně jezdí za stáj Specialized Racing. Miluje hory, rychlá auta a adrenalin. I když odpočívá aktivně, rád se i pořádně prospí. Agresivitu na trati bere ze svého oblíbeného tataráku. Výčet jeho úspěchů je opravdu dlouhý, řadí k nim především: tituly celkového vítěze Světového poháru, mistra světa v cross country, několikanásobného mistra Evropy v téže disciplíně, mistra světa a Evropy v maratonu na horských kolech a samozřejmě olympijského vítěze a dvojnásobného vítěze Cape Epic. Oficiální stránky – www.jaroslavkulhavy.cz |
Přijde mi, že helmu už by si dnes nevzal jenom opravdový blázen. Nicméně, všiml sis nejen na českých cyklistech nějakých nešvarů? Měl bys nějaké doporučení, na co si dávat pozor, čeho se vyvarovat?
Helmu už má dneska většina lidí, což se hodně zlepšilo. Myslím, že hlavně ohleduplnost řidičů vůči cyklistům by se měla zlepšit.
Za svou dosavadní kariéru už jsi vyhrál, cos mohl – od mistra ČR a Evropy přes mistra světa a celkového vítěze světového poháru až po olympijského vítěze. Kde bereš motivaci do dalších závodů?
Motivace je vždycky, když to člověka baví a naplňuje. Vždycky si jde vytyčit nějaký cíl a jít za ním.
Nepřemýšlel jsi, že bys přesedlal na jiný sport, případně do odlišného sedla?
Nějaké myšlenky mám. Ale asi to bude až po mé aktivní kariéře. Láká mě vysokohorská turistika a potom bych rád dal Ironnmanna a běžecký maraton.
Proč ses rozhodl zrovna pro MTB cyklistiku? Co jiné druhy? Silniční, u nás oblíbený cyklokros atd. Kdy a jak jsi vlastně s cyklistikou začínal?
Horský kola jsou nejsvobodnější disciplínou a na horském kole se dostanu skoro všude. To mě na ní baví. Na silnici jezdím také, a hlavně trénuji. Má také své kouzlo, ale také negativa v podobě aut a čím dál agresivnějších řidičů.
Jaké jsou tvé plány na nadcházející měsíce?
Momentálně jsem uprostřed sezony a skoro každý týden závodím a do toho trénuju. Do konce října mám tedy kalendář plný akcí po celém světě. Potom bych se rád podíval do Ria na trať a místo olympijských her v roce 2016 a pak odletěl na tréninkový kemp spojený s dovolenou v USA.
Máš pro naše čtenáře-bikery nějaký tip, kam by se měli určitě podívat, kde by měli provětrat své galusky? V Čechách i jinde po Evropě nebo po světě?
Já poslední sezony jezdím do italské oblasti Trentina a musím říct, že na kolo a ostatní sporty je to tam super. Nejznámější je asi severní část Lago di Garda. Směrem na sever je ale spousta krásných míst na ježdění, například Bike Park Paganella. Navíc o italské kuchyni, vínu a kávě se nemusíme bavit, to je top 🙂
Jardo, děkuju za rozhovor, za redakci Světa outdooru ti přeju pevné zdraví do dalšího ročníku světového poháru, a ať jde příprava na OH v Riu podle plánu, abychom se opět mohli radovat s tebou…
