Co mají společného sněženky, bledule, jaterníky, plicníky, česneky a dymnivky? Že jde o botanické důkazy jarního aspektu? Bingo. Kolem nás začalo pestrobarevně vybuchovat jaro.
Jaro je když…
„Důkazy“ přicházejícího jara mohou být různé. Pro mají matku to byl fakt, že ze sídliště zmizely vrány (bez ohledu na to, že se jednalo o havrany), pro meteorologa a klimatologa, stejně tak jako pro turistu či „pohoráře“ to bude křivka stoupajících teplot, zatímco pro pro botanika je jasným důkazem ze země vyrážející záplava květů, která relativně brzy zmizí. Nastal čas pro pravidelné jarní botanické „opáčko“.
Jarní aspekt
Samotný terminus technicus „jarní aspekt“ naznačuje, že bude mít cosi společného s dobou kolem 21. března, kdy „oficiálně“ přichází jaro do krajiny i kalendářů. V té době už teploty jsou na většině míst české kotliny dostatečně vysoko, aby nehrozilo přemrznutí rostlin náhlými nočními mrazíky a skrz koruny dosud neolistěných stromů dopadá dostatek slunečního světla, aby probralo letargické rostliny k životu. Teplo a světlo – dva ze tří hlavních faktorů jsou známy. Ten třetí není na první pohled tak zřetelný.
Luhy a háje
Tím třetím faktorem je vlhkost. Zatímco v zimě jsou srážky „deponovány“ ve formě sněhu a tudíž z hlediska zásobování rostliny vodou nejsou moc využitelné, jarní tání situaci radikálně mění. Hladina spodní vody stoupne, periodické tůně se naplní, k tomu občas sprchne, prostě ideální čas na život a milování. Takoví obojživelníci o tom ví své. Jakmile se se rozvinou teď sotva rašící listy stromů, tak zastíní plochu pod sebou a znemožní slunečnímu svitu dopadat na půdu v plné síle. To je znamením pro mnohé z rostlin, aby ukončily dobu květu, tdaly uzrát semenům a stáhly se do podzemí. Důkazem budiž právě vyrážející záplavy sněženek po nichž za měsíc zůstanou jen porosty „trávovitých“ listů. Našli byste v létě místo, kde se to na jaře bělalo sněženkami a bledulemi? Chcete vidět jarní aspekt „in natura“? Vyražte do míst, kde je dostatek vody či vlhkosti (lužní les) a kde se později změní množství dopadajícího slunečního svitu. Jděte do háje.
Loužek
Navštivme jedno z míst odpovídající výše popsaným podmínkám. Za obcí Počedělice nedaleko Loun je podmáčený lesík s mrtvým ramenem potoka, který je při občasném vysokém stavu vody v Ohři zaplavený. Místní tomu říkají „loužek“ nebo „stará řeka“. Obojí má svůj historický důvod. Řeka v těch místech kdysi skutečně tekla a luh je to taky. Prostor „nic moc“ na výlety. V létě komáři, na jaře bláto. Mohutné staré stromy, občas tlející vývrat. Ovšem zjara se podmínky na chvíli změní. Podél vody ostře zasvítí žluté květy blatouchů s bílým lemem bledulí. V susších částech se to leskne jemnou fialovou, kterou by bezesporu dámy označily „nechlapským“ slovem „lila“. Dymnivek je tam hned několik druhů. Ovšem pozor, takhle barevná si
Podběl pozná každý, ale vyjdete na okraj lesa a velmi pravděpodobně tam narazíte na modré květy a trojlaločnaté listy (údajně připomínající lidská játra) jaterníků podléšek. A neváhejte. Jaro, respektive jarní aspekt, netrvá moc dlouho.
