Ve světě hor asi hloupá otázka, ale někteří z vás si ji možná spojili s Annapurnou a legendárním prvovýstupem Francouzů Maurice Herzoga a Louise Lachenala, kteří se v roce 1950 jako první lidé postavili na vrchol osmitisícovky a navíc bez kyslíku.
Paradoxem je, že jedna z nejobtížnějších osmitisícovek byla vylezena jako první a ještě neuvěřitelnější je, že hned první pokus o tento vrchol byl úspěšný. Další výstup byl však uskutečněn až dlouho po slezení všech ostatních, tedy v roce 1970 britskou armádní expedicí. Tento údaj už méně vybočuje z dnešní pověsti, kterou Annapurna mezi horolezci má.
Světový úspěch vykoupen ztrátou prstů
Psala se neděle 3. června roku 1950, když dvojice Herzog-Lachenal zapíchla francouzskou vlaječku, po výstupu lavinózní severní stěnou, na vrchol desáté nejvyšší hory světa. Ty nejtěžší chvíle je však teprve čekaly, a to při sestupu.
Oba horolezci se rozhodli pro lehčí horolezecké boty, což se ukázalo jako velká chyba. Herzog navíc těsně pod vrcholem ztratil rukavice. S ohledem na omrzliny jim moc neprospěla ani první „sestupová noc“, kterou strávili v ledovcové trhlině, kdy se pod jedním spacákem mačkali čtyři horolezci. Tým doplňovali ještě vynikající horolezci Gaston Rébuffat (jako první vylezl šest velkých severních stěn Alp) a Lionel Terray (prvovýstupce na osmitisícovku Makalu a patagonský Cerro Fitzroy).
| Jiný pohled do historie vás zavede pod pákistánskou K2, která je skvělým příkladem toho, jak dlouho horolezci toužili stanout na vrcholu osmitisícovky. |
Klíčem k úspěchu byli také „ti druzí“
Právě díky této dvojici se mohl Herzog s Lachenelem radovat z toho, že jsou živí, jelikož jim pomohli v sestupu až do základního tábora. Lionel Terray byl pro své záchranné dovednosti znám už dříve. Přesto se po expedici ozval Gaston Rébuffat s tím, že výběr vrcholové dvojice nebyl úplně férový, o čemž se okrajově zmiňuje také ve své knize Hvězdy a bouře.
Expediční doktor musel později kvůli postupující gangréně amputovat některé z článků prstů ještě v horách. Oba horolezci přišli o mnoho prstů na nohou a Herzog o všechny prsty na rukou (kromě několika článků). O omrzlinách souvisejících s Annapurnou by mohl vyprávět své „náš“ Radek Jaroš.
