Jaký je cyklo výlet hřebenem Vsetínských vrchů?

Poprvé jsem tuto hřebenovku jel loni v létě, na trekovém kole. V nohách už jsem měl stoupání na Solaň a dalších pár kilometrů z okruhu kolem Velkých Karlovic. Původní úmysl byl dát si příjemnou hřebenovku lesní pěšinkou na závěr a už podruhé si ten den sjet z vrcholu Solaně. Trochu jsem se přepočítal, protože stezka, která vede přes hřeben, není úplně nejlehčí. Hřebenem jsem se spíše „prodrncal“ než ho přejel, zejména v jeho druhé polovině. Kameny, kořeny a profil jako na houpačce byly tím důvodem.

Takže jsem se na hřeben po necelém roce vrátil, abych si jízdu přes něj opravdu užil. Neříkám, že bez horského kola se nedá projet, ale zážitek je poloviční. Variant, jak se na hřeben dostat, je samozřejmě mnoho. Já se na něj dostal stoupáním na chatu Třeštík, která se nachází ve výšce 850 metrů.

Kudy na hřeben?

Z Třeštíku se budete držet cyklotrasy číslo 6020/1. Touto stezkou budete podjíždět nejvyšší vrchol Vsetínských vrchů – Vysokou (1024 m). Určitě by to šlo vzít i přes samotnou Vysokou, ale na kole jsem to nikdy nezkoušel. Po třech kilometrech se napojíte na červenou turistickou značku, která je zároveň naší cyklostezkou. Následuje dvou kilometrová jízda lesem na rozcestník Polana a následně sjezd na Benešky. Tady si můžete dát pauzu v nově vystavěném dřevěném altánu, ze kterého je skvělý výhled na hraniční hřeben se Slovenskem. Taky můžete omrknout další potenciální cíl, kterým je rozhledna Miloňová. Určitě ji nepřehlédnete. Důležitá je změna cyklostezky na 6020/2, ale je mi jasné, že byste asi nesjížděli z hřebene dolů jen kvůli dodržení stezky , to bylo jen pro informaci.

K jeden a půl kilometru vzdálenému rozcestníku Pálenice vede pohodová cestička, při které se můžete více soustředit na okolí než na kontrolu kola. Z Pálenice pokračujete na Kotlovou a náročnějším sjezdem do sedla „Pod Kotlovou“. Tady je další možnost občerstvení u nedaleké chaty, ve které je prodej „přes okno“. Je tady i malá loučka s několika lavičkami.

Typický hřebenový profil

Od chaty přichází na řadu strmé stoupání cca 40 výškových metrů s následným sjezdem. Tento scénář se bude ještě asi třikrát opakovat, než dojedete na turistický blázinec s názvem Solaň. V tomto posledním úseku dávejte pozor na několik míst, kde je sklo z nedávno rozbitých lahví. Nějaká parta omezených opic asi nevěděla, jak se zabavit. Oči na stopkách byste měli mít i při sjezdech, protože v dolinkách mezi stoupáním a klesáním se často drží voda a vytváří koleje z bahna. V lepším případě se jen zašpiníte, v tom horším můžete letět přes řídítka.

Ještě bych doporučil minutové zdržení v místě, kde budete podjíždět lyžařský vlek. Jsou odtud krásné výhledy na hřeben Radhoště, Lysou a netypický pohled na Smrk, kdy krásně vyniká jeho strmý západní svah, který padá k Čeladné (z Ostravice to není tak zjevné).

Pokud máte rádi spíše klid, tak si ze Solaňe pomáhejte a hned se vydejte vstříc sedmikilometrovému sjezdu buď do Velkých Karlovic nebo na Hutisko – Solanec. To už je na vás.