Jaké nemoci na vás číhají v horských zemích Asie a jak se jim bránit?

Abyste mě nechápali špatně. Nejsem z řady těch, kteří zároveň s koupí letenky běží do nejbližší očkovací stanice a poslušně si nechají napíchat vše, co jim doktor řekne. Než si něco nechám píchnout a než to samozřejmě zaplatím, tak si zjistím, jak riziková daná nemoc je a v jaké míře se v zemi vyskytuje. Někdy to totiž při očkování vypadá, že za každým rohem na vás číhá ebola.

Rovněž však nejsem tak „odvážný“, abych nad každou nemocí mávl rukou a řekl si: „Tohle já nechytím“. Uvedu vám dva různé příklady.

Rozhodoval selský rozum…

Ten první se datuje do roku 2010, předtím, než jsem odjel do Thajska. Nechal jsem se naočkovat na pár nemocí a silně mi doporučovali také antimalarika. Jenže upřímně řečeno jako student už jsem neměl moc peněz a dočetl jsem se, že antimalarika se dají mnohem levněji pořídit v místní lékárně. Takže po příjezdu do Chiang Mai jsem se chtěl informovat, kde najdu nejbližší lékárnu, ale v rozhovoru jsme se dostali dál než jen k lékárně. Od průvodce jsem zjistil, že poslední případ malárie tady byl v 70. letech a že si mám koupit jen repelent s vysokým obsahem DEETu. I když jsem na očkovací stanici přesně popsal, kam jedu, stejně mi byla malarika vehementně doporučovaná.

Někteří z vás mě možná za tento přístup „sjedou“, ale nemoci se nevyskytují tak, že si bacily řeknou “jdeme do Bangladéše a pokryjeme celou zemi“. Tím chci říct, že nemoci se neřídí státní příslušností, ale jejich výskyt je třeba rozlišovat podle oblastí. To co hrozí na severu, nemusí hrozit na jihu a naopak.

Druhý případ jsem řešil poměrně nedávno, a to před odjezdem do Bolívie respektive Chile. Pokud se do Bolívie dostanete letecky, tak musíte mít mezinárodní očkovací průkaz a v něm uvedeno, že jste očkovaní proti žluté zimnici. Toto se mě však netýkalo, protože jsem do Bolívie přijel po zemi z Chile. Zjistil jsem, že na pozemních hraničních přechodech (na jihu) po vás nikdo nebude vyžadovat očkování proti žluté zimnici. Mnoho cestovatelů také psalo, že je to zbytečnost. O nemoci jsem si však něco zjistil a našel jsem, že když se cizinec nakazí žlutou zimnicí, tak je úmrtnost 50 % (u „domorodců“ 20 %). To mi přišlo jako silný argument k očkování.

To, jestli se při cestě do Asie naočkujete, je jen na vás. Nikdo vás do toho nenutí a ani žádná asijská země to nevyžaduje pro jakoukoliv nemoc (výjimkou je pokud přijíždíte z oblastí, kde se vyskytuje žlutá zimnice). Každá krajská hygienická stanice (někdy i okresní) nabízí možnost očkování proti níže vypsaným nemocem. Dalším místem, kde se můžete nechat naočkovat a kde se specializují výhradně na cestovatelskou medicínu, jsou očkovací centra Avenier. Jejich služby jsem před odjezdem do Bolívie využil a nutno dodat, že jejich online rezervační systém vám ušetří čas a obvolávání.

Výčet nemocí, které na vás při horských dobrodružstvích v Asii mohou číhat

Samozřejmě, že na hory můžete vyrazit do zemí jako je Barma či Japonsko, ale nejsou to typické bašty horolezectví či trekování. Pokud se podíváte na tabulku níže, tak zjistíte, že se tam v podstatě vyskytuje pět nemocí. Jsou to virová hepatitida A (žloutenka), virová hepatitida B (žloutenka), břišní tyfus, tetanus, cholera. Pro jejich podrobnější popis klikněte přímo na nemoc (popis, příznaky, zdroj nákazy, prevence).

Země	žloutenka A	žloutenka B	b. tyfus	tetanus	cholera
Afghánistán	•	•	•	•	•
Čína	•	•	•	•
Gruzie	•	•	•	•	•
Indie	•	•	•	•	•
Írán	•	•	•	•	•
Jordánsko	•	•	•	•
Kazachstán	•	•	•	•	•
Kyrgizstán	•	•	•	•	•
Mongolsko	•	•	•	•	•
Nepál	•	•	•	•
Pákistán	•	•	•	•	•
Rusko	•	•	•
Tádžikistán	•	•	•	•
Turecko	•	•	•	•

Jak už jsem výše psal, ověřte si, jestli zrovna v oblasti, ve které se budete pohybovat, hrozí daná nemoc.

S využitím wikipedia.cz, ockovacicentrum.cz