Jak vybrat zateplovací vrstvu?

Proč zateplovačka?

Při jakékoliv aktivitě v přírodě a takřka i v jakoukoliv roční dobu se potřebujete zahřát. Ať už večer při posezení u ohně, při vaření nebo při čekání na vrcholu nebo při jištění lezce. Jak píše Jack London: „Teplo je optimismus.“ A právě dostatečný tepelný komfort přináší radost a dobrý pocit při pobytu v přírodě. A tomu pomáhá zateplovací vrstva, která by měla být co nejlehčí, vykazovat malý objem při sbalení a zároveň co nejteplejší. S ohledem na podmínky, ve kterých se hodláte pohybovat. Péřovka do arktických podmínek bude na GR 20 značně předimenzovaná. Hmotnostně, objemově i teplotně.

Zateplovací vrstvy

Drtiče mrazu jsou většinou velké a prodloužené bundy, které mají veliký objem a tím pádem i vyšší hmotnost díky množství použitého izolačního materiálu. Jedná se o izolační vrstvu učenou do polárních nebo vysokohorských podmínek. Plněno peřím. Límec nebo kapuce může být doplněna syntetickou kožešinou.

Klasická zimní bunda, kterou použijete zejména při zimním táboření, ledolezení nebo jako fashion doplněk v lyžařském středisku. Jako 3-sezónní je příliš objemná. Izolační náplň může být péřová nebo i syntetická.

Lehká zateplovací bunda, které se taky někdy říká „buřtíkovka“. Může být s kapucí i bez. Rukávy jsou většinou zakončeny elastickou manžetou. Tuto vrstvu byste měli být schopni přetáhnout přes svrchní bundu, ale i pod ní. Izolační náplň může být péřová, syntetická, ale i vlněná.

Zateplovací svetr nebo hybridní mikina: jedná se o lehkou vrstvu, kterou natáhnete i pod vnější vrstvy. Může se jednat o kombinace různých izolačních materiálů či strečových panelů apod.

Doplňky: zateplovací sukně nebo kraťasy, které jsou většinou propínací tak, že je můžete obléci, aniž byste museli zvednout nohy ze země. Další variantou zateplení jsou izolační vesty.

Péřovou nebo syntetickou zateplovací bundu?

Peří

Peří je vyzkoušený přírodní materiál. Nabízí pravděpodobně ten nejlepší poměr hmotnosti, sbalitelnosti a tepelné izolace. Známe dva druhy peří: husí peří (goose down) je nejvýkonnější izolant, který můžete do bundy dostat. Stojí na vrcholu pomyslné izolační pyramidy. Kachní peří (duck down) je o něco horší.

Peří a jeho parametry

Plnivost neboli objem, jaký je peří schopné zaujmout pod konkrétním tlakem. Udává se v jednotce cuin (cubic inch / krychlový palec). Čím vyšší číslo, tím lepší. Například 500 cuin je průměrná hodnota, 650 cuin je velmi dobré peří a 800 cuin a více je top.

Poměr prachového peří a větších pírek. Udává se procentuálním poměrem (např. 90/10). Čím více prachového peří, tím lehčí, sbalitelnější a lépe izolující bunda. Větší pírka jsou však v tomto mixu důležitá pro delší životnost produktu.

K čemu je vůbec dobré znát hmotnost náplně? Jednak z celkové hmotnosti zjistíte, kolik váží „obal“ a také vám pomůže zařadit bundu do jednotlivých kategorií. Několik příkladů:

• Do cca 100 gramů peří se jedná o velmi lehkou bundu neboli ultra zateplovačku. S celkovou hmotností byste se měli vejít pod 250 g.
• Hmotnost peří do 200 gramů mají již teplejší zateplovačky, které vás už opravdu můžou zahřát, a s celkovou hmotností se dostáváte na cca 400 g.
• Hmotnost peří 300 g a více vykazují již opravdové drtiče mrazu. I tkanina může být hrubější či membránová a celková hmotnost se může klidně vyšvihnout na 1 000 g a víc.

Peří nemá rádo vlhkost. Pokud peří provlhne, dramaticky se snižují schopnosti izolace. Peří můžete chránit použitím membránového materiálu. Ten však zvyšuje hmotnost a výjimečně je podlepený. Nemembránový materiál je lehčí, sbalitelnější a prodyšnější. Může být s DWR úpravou, která odolává velmi slabému dešti a po čase podlehne i jemu. Takže vaším úkolem je zabránit navlhnutí a o péřovou vrstvu se patřičně starat. Péřové náplně mohou být ošetřeny hydrofobní úpravou.

Vlna

Další přírodní materiál z obnovitelných zdrojů, který přichází do módy. Jedná se většinou o merino či tyrolskou vlnu. Na první pohled k nerozeznání od klasické slabší péřové zateplovačky. V čem je její výhoda? Vlna nabízí podobné vlastnosti jako syntetická náplň. Izoluje i vlhká. Nesmrdí. A má solidní životnost. Oproti peří je však hůře „komprimovatelná“.

Obvyklá je gramáž okolo 100 g/m². Takže celková hmotnost u pánské bundy se pohybuje okolo 500 gramů.

Syntetika

Syntetické izolace izolují i po provlhnutí. Rozhodně lépe než peří. Jsou na údržbu méně náročné a doba schnutí je kratší než u přírodních materiálů. Hodí se tedy všude tam, kde hrozí provlhnutí a je malá šance na schnutí. Někteří výrobci těchto syntetických izolací srovnávají izolační schopnosti s peřím. Je to jen marketing, nebo věda? To asi ukáže až čas nebo testování Světem outdooru.

Nejrozšířenější syntetické izolační materiály:

• ‎PrimaLoft®
• LIFALOFT™
• Thinsulate®
• POLARTEC® PowerFill®
• Featherless.

Při výběru zateplovací vrstvy myslete na:

• střih
• dámskou a pánskou verzi
• délku zad a rukávů
• barvu (světlé barvy se rychleji špiní)
• teplotní určení
• izolační náplň
• rozložení kapes
• kapuci
• hmotnost
• objem po sbalení.

Zeptali jsme se výrobců

Peří: Pavel Habětín, WARMPEACE

V čem je výhoda peří jako izolačního materiálu?

Peří je stále nejefektivnější izolační medium, pokud efektivitu posuzujeme poměrem „izolační schopnost versus hmotnost a objem“. Je třeba upřesnit, že to platí jen pro péřové směsi určené pro použití ve sportovním vybavení, nemluvíme o peří ze staré duchny po babičce. Peří v bundách a spacácích pochází z chovů zaměřených prioritně na výrobu peří. Nejde o vedlejší produkt masného průmyslu, kde je peří krátké a slabé a pro naše účely nepoužitelné.

A má nějakou slabinu či nevýhodu?

Peří nejen izoluje, ale také dobře pracuje s tělesnou vlhkostí. Běžně používané péřové náplně v sobě dokážou nepozorovaně uložit vlhkost o hmotnosti cca 30 % vlastního objemu. Tj. ve spacáku s kilem peří se schová vlhkost o objemu cca malého piva, nijak to nepoškodí izolační vlastnosti náplně a uživatel se cítí relativně v suchu. Pokud však objem vody, kterému náplň vystavíme, přesáhne výše uvedený limit, izolační vlastnosti vybavení se rapidně sníží a k jejich obnově je třeba bundu či spacák usušit. Přítomnost vody však snižuje izolační schopnosti každé náplně, nejen péřové, a tak by nás měla zajímat hlavně rychlost sušení, která je u peří určitě pomalejší než u syntetických vláken. Pokud však namočení dokážeme zabránit, což je celkem snadné zejména za mrazu, nemá peří co do uživatelského komfortu konkurenci.

Na jaké aktivity a kam se hodí peří nejlépe?

To záleží na síle izolační vrstvy konkrétního kousku oblečení. Lehké péřové bundy a vesty se běžně používají i při aktivním pohybu, při výstupech do kopce apod. Střední a silnější péřovky s větším množstvím náplně slouží spíše stacionárně, tedy k udržení tepla kolem těla ve chvílích, kdy zastavím, odpočívám, vařím atd.. Nordické expediční péřovky slouží zejména k zachování zdraví a života ve vzdálených a mrazivých končinách, ale často jsou využívány tam, kde se venku moc nehýbáme (vlekaři, trenéři a učitelé na svazích a podobně).

Přečti si rozhovor s Pavlem Habětínem o péřových spacácích, kde popisuje i jak peří správně prát a skladovat.

Syntetika: Martin Munzar, DIRECT ALPINE

V čem je výhoda syntetiky jako izolačního materiálu?

Moderní syntetické izolace jsou lehké, dobře sbalitelné a vysoce hřejivé. Navíc neztrácí příliš svůj tepelný odpor ani při zvlhnutí. Jejich údržba je snadná a dají se jednoduše prát v automatické pračce. Velmi rychle schnou. Jsou hypoalergenní, takže představují alternativu pro lidi alergické na peří. Oproti peří jsou rovněž lacinější. V současné době je trendem použití recyklovaných syntetických izolací – např. Primaloft Gold Polartec Alpha nebo Climashield Apex.

A má nějakou slabinu či nevýhodu?

Oproti přírodnímu peří nedosahují zpravidla takového tepelného odporu a některé syntetické izolace nemají tak dlouhou životnost.

Na jaké aktivity a kam se hodí syntetická izolace nejlépe?

Vzhledem k tomu, že neabsorbují vlhkost a velmi rychle schnou, jsou obecně syntetické izolace vhodné jak do prostředí vlhké zimy, kdy vlhkost proniká do izolace zvenčí, tak pro aerobní sporty, kdy se izolace musí vypořádat s vlhkostí od těla. Na výběr je z mnoha možností, gramáží a užitných vlastností. Některé izolace, např. Polartec Alpha, excelují v transportu vlhkosti od těla, jiné, např. Climashield Apex neztrácejí svůj tepelný odpor ani při výrazné saturaci vodou. Podle toho si můžete vybrat produkt jak na aktivní pohyb – třeba na skialpy – tak i na stání pod sjezdovkou a popíjení svařáku.

Vlna: Lukáš Rakoncaj, SIR JOSEPH

V čem je výhoda vlny jako izolačního materiálu?

Ovčí vlna má delší tradici v zahřívání lidského těla než peří a v posledních 10 letech znovu objevujeme její užitnou hodnotu (viz MERINO spodní prádlo). Ovčí vlna aktivně pomáhá termoregulaci organismu. Tím, že do sebe dokáže absorbovat vlhkost, nemusí ji odvést ven jako u syntetických izolací a neuniká tím zbytečně teplo. Vlna tak zajišťuje optimální tepelný komfort a pocit suchého tepla i při vyšší intenzitě pohybu. Stejně jako MERINO úplety má vlněná izolace aktivní antibakteriální a fungicidní složky, a proto odolává pachům.

A má nějakou slabinu či nevýhodu?

Oproti péřové izolaci je vlna slabší izolant, je těžší a má větší objem po sbalení (není tak dobře stlačitelná jako peří).

Na jaké aktivity a kam se hodí vlněná izolace nejlépe?

Vzhledem ke slabší izolační schopnosti v porovnání s peřím a díky její výborné práci s tělesnou vlhkostí se hodí pro aktivní pohyb v chladných podmínkách. Je to ideální zateplení pro případy, kdy bychom se už v peří přehřívali. Vlněnou bundu nebudete muset při vyšším výkonu svlékat a můžete ji mít po celou dobu sportování na sobě.