Jak vybrat outdoorový vařič

Jaký vařič by doporučili testeři Světa outdooru? Mrkni na výběr Nejlepší outdoorové vařiče podle našeho testovacího týmu.

NA PLNÝ PLYN: CO UMÍ PLYNOVÉ VAŘIČE

Nejvíce se podle informací z outdoorových prodejen prodá plynových vařičů. Hořák se jednoduše našroubuje či narazí na kartuši naplněnou plynem. Plus: Plynové vařiče jsou lehké, skladné a jednoduché na ovládání. Plyn minimálně špiní. Vařiče se s kartuší propojují nejčastěji šroubovacím závitem. Většina značek na trhu je mezi sebou kompatibilní. Můžete tedy vařit na kartuši jiné značky, než máte vařič. (Pozor na bajonetové či narážecí vařiče.) Kartuše se nabízejí v několika velikostech a můžete se rozhodnout, jak velkou zvolit podle toho, jestli vyrážíte na krátký výpad na jednu noc, víkendovou akci, týdenní či delší výpravu.

JAKOU SMĚS DO RAKETY?

Kartuše se plní směsí plynů namíchanou tak, aby byla vhodná i pro teploty kolem mínus dvaceti. Při opravdu nízkých teplotách začíná plynovému vařiči docházet dech a je nutné podnikat opatření, jako je strkání kartuše pod bundu, případně na noc do spacáku. Pokud studenou bombu postavíte v mraze na sníh, snížíte její vydatnost klidně až na 60 %. Používáte-li titanové nádobí, nevařte na plný výkon, protože titan hůř vede teplo. Plýtváte palivem a můžete i poškodit dno nádoby.

V kartuších je tedy stlačený (zkapalněný) mix propan-butanu, případně isobutanu (směsi s isobutanem lépe fungují v zimě). Propan zajišťuje vyšší odpařování plynových výparů v chladném počasí. Isobutan poskytuje konstantní výkon kartuše i při menším objemu plynu. Isobutan je velmi podobný butanu, ale zplyňuje (teplota varu) již při –11 °C (1013 hPa), má vylepšenou výhřevnost a také se lépe chová při chladnějším počasí. 

Příklady směsí pro velmi nízké teploty: Jetboil Jetpower Fuel – isobutan (71,97 %), propan (24,87 %), n-butan (3,16 %). Směs MSR vyniká směsí isobutanu a propanu (80/20). Kartuše VAR: 30:70 propan-butan. GSI směs: 75 % isobutan, 25 % propan, 5 % n-Butan. Kartuše pro nízké teploty jsou označeny například jako ISOPRO, All season, 4 Season Mix…

VAŘIČ

Měl by být lehký, ale také skladný, aby po složení zabíral co nejméně místa. Měl by však poskytovat dostatečnou stabilitu pro postavenou nádobu na něm. Vyzkoušejte jeho stabilitu i s poloprázdným hrncem. Větší a plošší hořáky jsou vhodné pro kempování a vyvařování. Menší hořáky, které lépe odolávají větru, jsou určeny na treky a do hor. Pro expediční vaření jsou vhodné vařiče s hadičkou a oddělenou kartuší, kterou můžete zahřívat nebo otočit vzhůru nohama a vyvařit ji tak do poslední kapky. Taktéž jsou velmi stabilní, protože hořák nestojí na kartuši. Vařiče mohou být opatřeny i integrovaným závětřím. Dále i piezoelektrickým zapalováním, které však ve větších nadmořských výškách nefunguje, a zvyšuje tak pouze hmotnost vařiče. Naučte se ovládat váš vařič i v rukavicích. Zkoukněte recenze a hodnocení tak, abyste uměli řešit závady nebo věděli o slabinách vašeho parťáka na vaření. I v případě, že máte na hořáku piezoelektrické zapalování, noste zapalovač, sirky nebo alespoň křesadlo jako zálohu. A taky nikdy nevíte, kdy budete potřebovat rozdělat normální oheň. 

Několik zástupců v dané kategorii: český VAR; MSR Micro Rocket se systémem WindClip; GSI Pinnacle Canister Stove; OPTIMUS Crux; Coleman: Fyrelite, Fyre Storm a F1 Spirtit; Soto Wind Master; Pinguin: Hiker a Surpass nebo Robens Fire Beetle Stove.

PLYNOVÉ VAŘIČE V KOSTCE 

VAŘÍCÍ SYSTÉMY

Spojením kartuše, hořáku a nádoby do jednoho celku vytváří vařící systémy, které minimalizují tepelné úniky. Toto řešení v jednom kuse je velmi efektním a rychlým způsobem, jak ohřát vodu nebo rozpustit sníh či led. Typickým zástupcem této kategorie je Jetboil – kompaktní systém s izolovanou nádobou s tepelným výměníkem s nasazováním na hořák. Systém má výbornou účinnost, vaříte takřka okamžitě a s minimální spotřebou paliva.

Nevýhodou je minimální či omezená regulace plamene a malá plocha hrnce pro vyvařování. Celý vařič i s kartuší (určité velikosti), trojnožkou a případně i nástavcem pro vaření na jiném nádobí se dá uložit do nádoby. Je tedy jako celek trochu těžší, ale ušetříte hmotnost na palivu.

Několik zástupců v dané kategorii: Jetboil – Flash, MSR Reactor 1,7 l, Pinguin Aura, Primus Lite+ apod.

VAŘIČ JAKO AUTO: BENZINOVÝ VAŘIČ

Plus: Nezamrzá a palivo seženete téměř všude. K vařiči většinou dostanete sadu trysek, které se mění podle typu paliva. Jsou na trhu i totálně univerzální všežravci (plyn, benzín, nafta, petrolej… ), kteří žádné speciální úpravy nepotřebují. S nimi jste připraveni na výpravu kamkoliv. Například v bivacích nebo alpských winterraumech můžete vyvařovat na zanechaných poloprázdných kartuších, a tím šetřit tekuté palivo.

Mínus: Negativem je však vždy vyšší cena, zvýšená hmotnost a malá skladnost. Benzínové či vařiče na jiná tekutá paliva špiní. Jsou dražší a zacházení s nimi je složitější. Obsahují více mechanických částí, které se mohou poškodit. Vařič je třeba před použitím „nastartovat“ a připravit na vaření. Musí dojít k přeměně kapalného paliva v plynné skupenství. Tryska je u benzínových vařičů nejchoulostivějším místem, zvláště při používání paliva pochybné kvality. Určitě s sebou potřebujete nosit čistící sadu a udržovat vařič v kondici. Na trhu jsou i hořáky se samočistícím mechanismem. Dále je třeba se starat o lahev s pumpičkou tak, aby fungovala a byla schopna stlačením vygenerovat dostatečný tlak (funkční těsnění).

Několik zástupců v dané kategorii: OPTIMUS Polaris Optifuel; MSR Whisperlite nebo Dragonfly; PRIMUS Omnifuel II a Multifuel III; SOTO Stormbreaker nebo Muka Stove.

BENZÍNOVÉ VAŘIČE V KOSTCE

LIHOVARY A DŘÍVKÁČE

Specifickou kapitolou jsou vařiče na tekutý nebo tuhý líh. Stejně tak dřívkáče. Někteří jedinci na ně však nedají dopustit!

Plus: Líh je většinou dostupný v jakékoliv drogérii nebo potřebách pro řemeslníky. Stále máte kontrolu nad množstvím paliva. Buď počítáte kostky, nebo vidíte obsah lihu v láhvi. Tekutý líh minimálně špiní, kostky však ano. Líh dále může sloužit k rozdělání normálního ohně. Funguje jako dezinfekce. Nouzově se dají lihové vařiče použít jako dřívkáče a ohřát vodu či vařit na dřevu. Jsou takřka nerozbitné. Lihový vařič se dá nouzově vyrobit z různých plechovek. Na vaření na lihových kostkách vám prakticky stačí pár kamenů, na které posadíte nádobu. Doma se vám nehromadí poloprázdné bomby. Když používáte čistý biolíh, nehrozí, že byste se otrávili oxidem uhličitým, jako je to snadno možné u plynových vařičů.

Mínus: Lihové kostky jsou na dlouhé výpravy nepraktické, poměr hmotnost a výkon u nich nevychází dobře. Vaření na lihu dlouho trvá. Možnost regulace plamene je nulová. Vaření vyžaduje závětří.

Několik zástupců v dané kategorii: Esbit, Evernew, Trangia, VARGO – Triad.

Návod pro zapálené kutily, jak si vyrobit vařič dřívkáč doma, najdeš tady.

ROZHODOVÁNÍ PODLE JÍDELNÍČKU

• Preferujete dehydratovanou stravu (např. Travellunch, Adventure Menu, čínské polévky, bramborové nebo jiné kaše), rychlou přípravu jídla a pití? Zvolte rychlovarný set.
• Máte-li rádi klasické vaření ve více nádobách – polévky, těstoviny s omáčkou, konzervy, houby, smažení apod., pak volte klasický vařič, který našroubujete na kartuši.
• Jestliže při přípravě jídla nespěcháte, je důležitější nižší spotřeba plynu. Např. při spotřebě 15 g plynu teoreticky s 425g kartuší uvaříte celých 28,3 l vody. Při spotřebě 20 g už jen 21,25 l. Kdo vaří v závětří u vchodu stanu, pro toho je důležitější sledovat výkonnost vařičů v bezvětří.

ROZHODOVÁNÍ PODLE DESTINACE

Jednoznačně je potřeba odpovědět si na jednu zásadní otázku: „Kam budu jezdit?“ Pokud budete cestovat po Evropě nebo ve vyspělých (turistiky populárních) zemích, není problém nosit skladný a lehký plynový vařič. Kartuše se v těchto destinacích dají sehnat téměř všude. Pokud se ovšem chystáte do exotičtějších nebo odlehlých destinací (Asie, Jižní Amerika, země třetího světa), bude jistější sáhnout po vařiči benzinovém. Jednoznačně hlavně kvůli dostupnosti paliva.

RADY PRO LEPŠÍ VAŘENÍ

Efektivita vaření se dá vylepšit:

• vhodným typem vařiče
• lepší směsí v kartuši
• tvarem hrnce
• používáním pokličky
• tepelným výměníkem
• závětřím
• necháním jídla po dovaření tzv. „dojít“
• uvařením s menším množstvím vody a po uvaření nastavením studenou vodou
• vhodným výběrem potravin a surovin
• vařením z vody (ne ze sněhu či ledu).

Použité materiály a inspirace: nalehko.com, rockpoint.cz, hudy.cz

ORIENTAČNÍ TESTOVÁNÍ A PŘEHLED RŮZNÝCH TYPŮ VAŘIČŮ

Počáteční teplota vody 18 °C, ohřev do 90 °C, teplota okolního vzduchu 22 °C, 500 m n. m., bezvětří. Nádoba buď originální (Esbit a Pinguin AURA), nebo Sea to Summit ALPHA POT 1,2 l – Ø 14 cm. Měření je pouze orientační v domácích podmínkách. Vaření ze stejné kartuše PROVIDUS+ 70 % Butan a 30 % Propan (poloprázdná).

ZKUŠENOSTI ZKUŠENÝCH

Petr Blahuš, válečný veterán, expediční cestovatel a tester Světa outdooru

Dobré zkušenosti mám s vařiči na plyn, a to přestože do letadla mi bomby nevezmou a musím si je kupovat na fleku. Naopak benzíňáku jsem nepřišel na chuť, i když palivo do něj seženete všude – prostě je na mě těžký. Líbí se mi i dřívkáč, skládací i home-made z konzervy: uvařím na něm rychleji než na ohništi, palivo je všude a nezůstane po mněani stopa. A rozkládací vařič na tuhý líh? Jistota, když vše ostatní selže.

Petr Kosek, specialista na dlouhé treky a ultralehké vybavení, www.nalehko.com

Když mluvím o liháči, mám vždycky na mysli kapalný líh. Kostky mají mizivý výkon a hrozně špiní kotlík. Čistý kapalný líh hoří bez sazí i zápachu. Na každou výpravu si doma z kanystru odměřím do maličké PETky přesně tolik, kolik potřebuji a netahám nic navíc. Závětří Vesuv z titanového plechu zároveň tvoří i stabilní podporu kotlíku. Kotlík v podstatě nelze převrhnout. Ano, vaří to pomaleji než plyn, ale alespoň mám při vaření každé ráno a večer pět minut času podívat se do mapy a naplánovat zítřejší etapu. Zajímají mě hlavně vodní zdroje, abych vodu mohl během dne doplňovat průběžně a nemusel jí tahat litry navíc jen tak „pro jistotu“. Takže vedlejším efektem pomalejšího vaření je pro mě lehčí batoh. S liháčem jsem obešel celou Triple Crown (12 000 km)! Na zimní akce nebo pokusy o FKT je ale rozhodně lepší rychlý plynový vařič s výměníkem typu Jetboil. Vaří ďábelsky rychle a s minimální spotřebou paliva. V zimě je „vysedávání“ nad liháčem opruz.

Radek Groh, skialpinista, horolezec a aspirant ČAHV

Vrchol domácího kulinářství je pro mě výroba čaje. Tohle polní kuchtění však k horám patří, a právě volba správného vařiče je pro úspěch klíčová. Osobně jsem vždy používal vařiče plynové. Na rozdíl od těch benzínových s nimi lze jednoduše manipulovat i v málem stanu. Při výstupech lze vodu získat pouze tak, že musíte rozvářet sníh nebo led a je tedy nezbytné, aby měl vařič dostatečný výkon při rozumné spotřebě. Zároveň musí být vařič odolný vůči povětrnostním vlivům a především spolehlivý.

V praxi se mi nejvíce ověřily kompaktní vařiče typu Jetboil s integrovaným hrncem. S takovým vařičem se dobře pracuje i na nicotných prostorách, jako jsou štandy, police pro útočné stany. Vařič je rovněž lehký a dá se jednoduše sbalit.

V situaci, kdy je třeba vařit větší „objemy“ a terén umožňuje tvorbu pohodovější polní kuchyně, využívám vařič Soto Windmaster. Vaří se s ním skvěle i při silném větru, disponuje výborným výkonem a je lehký.

Lukáš Soumar, vývojář Pinguin, bikepacker

Při balení se do přírody neřeším pouze sbalitelnost a hmotnost. V poslední době se více soustředím na celkový obsah cesty. Vzhledem k tomu, že vyrážím většinou se synem, nehoníme minuty na trase, ale snažíme se užít si každou její část. Navzdory profesi a dostupnosti minimalistických titanových vařičů a systémů na 100g plynové kartuše jsem propadl kouzlu ohřevu vody v titanovém hrnci na titanovém vařiči na tekutá a pevná paliva. Tichý chod sestavy spolu s pozorováním klidného plamene je něco, na co se po celou cestu těším. Je to takový malý táboráček večer u stanu, prostě odměna (obzvláště pokud místo tekutého paliva spalujeme klacíky). Kam v přírodě spěchat?

Jakub Larysz, bývalý šéfredaktor časopisu Svět outdooru a bikepacker z Bikepacking Nomads

Ať to zní jakkoliv namyšleně, neznám člověka, který by během roku vařil na benzíňáku více než my na našíbikepackingové cestě z Nového Zélandu do České republiky v letech 2017–2018. Benzínový vařič byla jasná volba pro tak dlouhou cestu vedoucí skrz jihovýchodní Asii, Himálaj, Pamír, Ťan-Šan a Skandinávii. Statisticky jsme 50 % cesty spali ve stanu a „tahat“ s sebou robustní a těžký benzíňák bylo vykoupeno plnými žaludky v horách Kyrgyzstánu, ale i potěšenými chuťovými pohárky čerstvou kávou v Laosu či ve finském Laavu. Pravidelnou údržbou a používáním vychytáte jak možné poruchy, tak i způsob vyvařování.