Jak se říká, žádný učený z nebe nespadl a tak bychom Vám rádi předložili pár těch nejobecnějších rad, faktů a doporučení v čem a s čím vyrazit do hor na lyže.
Bunda
V současné době je již na trhu široká až nepřehledná řada nejrůznějších moderních technologií, které slibují ten nejvyšší tělesný komfort. Téměř každá značka má tu svoji. Ale nebojte se, zase tak nepřehledné to není. Standardně se používají tři vrstvy.
První spodní vrstva by Vás měla zahřát, tedy udržet tělesné teplo a zároveň by měla odvádět vlhkost. Tato vrstva bývá z nejrůznějších více, či méně umělých vláken. Já osobně bych preferoval 100% merino vlnu (název merino od pojmenování druhu ovce, ze které vlákna jsou) s příměsí stříbra. Stříbro se přidává, jelikož pohlcuje zápach a vy tak nebudete muset tak často své spodky prát a tak Vám déle vydrží, jelikož s každým praním snižujeme funkčnost prádla. Mezi první vrstvou a tělem by neměl vznikat žádný prostor. Prádlo tedy musí být obtažené.
Druhou vrstvou mohou být nejrůznější zateplené roláky či mikiny, které mají dopomoci zahřát naše tělo a toto tělesné teplo udržet.
Třetí vrstva pak slouží jako ochrana před větrem a deštěm. Každá bunda by měla mít co možná nejvyšší vodní sloupec. Toto číslo udává, po jakém množství napršeného množství vody na povrch bundy, bunda promokne. Tedy, čím větší tím lepší. A dále bychom měli hledat nějakou windstopovou membránu, která zabrání profouknutí. Všechny vrstvy musí být propustné, aby odvádělo vlhkost od těla, ale zároveň nedovolili chladu proniknout dovnitř. Já osobně sebou na hory tahám bundy dvě. Jednu do špatného počasí a jednu „soft-shellku“ do hezkého počasí, která není tak veliká a teplá a neomezuje mne tolik v pohybu.
Kalhoty
V případě dolních končetin uvažujeme o dvou vrstvách.
První, spodní vrstvu volíme v případě velkého mrazu nebo v případě, že horní, svrchní vrstvu máme méně zateplenou, tedy je ze softshellu či některého druhu nepromokavého materiálu. Vždy ale stejně jako u horní části těla tuto spodní vrstvu volíme z funkčního materiálu, a to z důvodu vysoké výhřevnosti materiálu a jeho schopnosti odvádět případný pot.
Horní, svrchní vrstvu volíme většinou z materiálu, na který jsme už leta zvyklí a odpovídá tak i našemu stylu jízdy na sjezdových lyžích. Můžeme tak zvolit zateplené široké kalhoty, které volí především volnomyšlenkářsky založení sjezdaři, tedy například freeridisté nebo ti, co se vrací zpět ke kořenům, k telemarku. Zapřísáhlí brusiči sjezdovek pak volí stále ještě používané šponovky, které dnes již častěji nahrazují softshellovými kalhotami či kalhotami z některého z nepromokavých materiálů.
Ponožky jsou jednou z nejdůležitějších částí oblečení. Nepřeberné množství výrobců dnes nabízí ponožky/podkolenky vystužených v místech největší námahy. Tedy na holeni, patě a prstech. Ponožky volíme vždy funkční, přesně padnoucí. V případě velké velikosti riskujeme otlačeniny, při malé velikosti ponožky neplní svou funkci. Jejich funkční materiál pak zaručuje vysokou výhřevnost a odvádění potu, což nám zaručí možnost jejich vícedenního použití.
Ostatní části těla
V baťohu mám vždy sebou sbalenu lyžařskou kuklu pod helmu, kdyby začalo hodně foukat, nebo byla zima. Věřte, že na ledovcích bych bez ní nedal ani ránu. A podle počasí výjimečně tahám i náhradní rukavice (pokud sebou nemám přímo speciální druhé rukavice na funcarving). Nezapomínejte, že vrstvy svléci můžete vždy, ale obráceně to jde těžko. Myslete však na své pohodlí. Nepřehánějte to s oblékáním. U volby oblečení přemýšlejte a sledujte podmínky nejen v údolí na balkoně Vašeho ubytování, ale zjistěte si, jak to vypadá nahoře. Může totiž nastat inverze a to i s inverzními mraky, takže dole může být zima a mlha a nahoře na sjezdovkách můžete najít teploty kolem nuly a jasno.
Pár informací, které pomohou
Vězte, že každých 100m nadmořské výšky, klesá teplota přibližně o 0,6 stupně Celsia. Také mějte prosím na paměti, že skutečná teplota se od té pocitové (tu jakou vnímáme) může lišit, například díky vanutí silného větru atd. Jak jsem se také dozvěděl, s nadmořskou výškou neubývá kyslíku, toho je stále v atmosféře 21% (nečekaně). S nadmořskou výškou však rapidně klesá tlak, jehož úbytek nám může způsobit nevolnost, může se nám i hůře dýchat. V číslech to znamená, že na každých 8 metrů nadmořské výšky klesne tlak o 1hPa.
Kuba „Rejnok“ Rejnuš, CK PUX
