Jak vybrat nepromokavou bundu?

Bunda je nedílnou součástí outdoorové výbavy, a i když tráví většinu času v batohu, je třeba jejímu výběru věnovat patřičnou pozornost. Během pobytu v přírodě se pohybujeme co nejvíce na lehko. Ale když začne opravdový „sajgon“, na řadu musí přijít svrchní hardshellová bunda.

Základní otázka

Stejně jako při výběru jakéhokoliv sportovního oblečení je třeba si položit základní otázku, a to k jakému účelu budeme svrchní bundu potřebovat. Výhodou je fakt, že dobrou bundu můžeme používat celoročně a při dobrém výběru si vystačíme opravdu pouze s jedinou. Že to výrobci neradi uslyší? Nebojíme se. U jedné bundy to ještě nikdy neskončilo. Při výběru budeme totiž řešit hmotnost, sbalitelnost a odolnost. To je klíč k výběru té správné bundy.

Podrobné recenze outdoorového oblečení

Jaké parametry vzít v úvahu?

• Určení: na jakou aktivitu budu bundu používat?
• Střih: na tělo nebo jako svrchní bundu přes péřovku či více vrstev.
• Důležité detaily: počet a umístění kapes, kapuce na helmu či nikoliv, zesílení na exponovaných partiích, hlavní zip se dvěma jezdci, vpínatelný sněhový límec, kapsy pro uložení specifického vybavení (stoupací pásy, navigace apod.), strečové panely či hybridní konstrukce.
• Hmotnost: ultralight vs. skafandr.
• Nepromokavost: vodní sloupec.
• Paropropustnost nebo prodyšnost.
• Materiál: membrána vs. zátěr.
• Barevná vs. černá klasika. Nebuďte konzervy.

K bundě patří taky kalhoty. Jak vybrat ty správné kalhoty na hory?

Jak vybírat bundu

Koupě takové bundy je přece jen investice, proto věnujte výběru dostatek času. Bundu si na prodejně vyzkoušejte i s oblečenou další vrstvou. Nestačí bundu hodit jen na triko. Projděte se v ní. Předkloňte se. Udělejte dřep. Zvedněte ruce nad hlavu a zase upažte. Pozorujte, co se stalo a jak vám bunda sedí při pohybu. Vyzkoušejte si bundu i s batohem a zároveň nasazenou kapucí. Může se stát, že vás to bude kolem krku táhnout. Dejte ruce do kapes a opakovaně je zkuste zapnout a rozepnout. Vyzkoušejte stahování rukávů a kapuce. Zkuste si i zapínání či rozepínání ventilace, jestli jste schopni ji ovládat. Jestliže vás zajímá hmotnost, nechte si bundu převážit. Přečtěte si o materiálu nebo celé bundě recenzi či článek. Údaje uvedené na internetu nebo e-shopech nemusí být vždy správné.

1. Určení podle aktivit

• Letní trekování, vycházky a jakékoliv výpravy do hor bez ledovců – např. krajina severského typu.
• Letní hory s ledovci, lezení a VHT – např. Alpy.
• Zajištěné cesty, alpské via ferraty.
• Zimní lezecká bunda.

Letní trekování

Opět platí, že většinu času stráví taková bunda v batohu. Když se smrskne nebo přestane hřát, použijete ji jako další vrstvu pro kempování, na vaření nebo sezení okolo ohně. Bunda může mít množství různých kapes. Kapuce nemusí jít přes helmu, ale měla by mít kvalitní štítek pro chůzi v dešti a držet i ve větru. Jako materiál se nabízejí i přírodní materiály nebo jejich kombinace. Bunda slouží zároveň jako štít proti komárům. A nezapomeňte i na další důležitou věc: nepromokavá bunda vždy slouží i jako větrovka. Kdo by neznal Wind Chill efekt?

Letní hory s ledovci, lezení a VHT

Bunda nesmí omezovat volnost pohybu. Kapsy by měly být nad úrovní pasu, aby byly přístupné i v sedáku. Ani v dešti nebudete na horách sundávat horolezeckou helmu, proto je potřeba, aby se přes ni dala přetáhnout kapuce. Dvojitý hlavní zip umožňuje dobrou ventilaci a přístup k jisticímu oku sedáku. Vysoký límec by měl chránit krk nebo ještě lépe bradu.

Zajištěné cesty

Na takové túry se snažíme samozřejmě vyrážet za dobrého a stabilního počasí, přesto má i nepromokavá bunda v batohu na ferraty své místo. Tady můžete stlačit hmotnost, co to jde. Bunda může být na tělo či strečová. Zajištěné cesty se v zimě zpravidla nelezou.

Zimní lezecká bunda

V tomto případě se může stát, že v bundě budete absolvovat celý den nebo několik dní za sebou (putování od chaty k chatě). V bundě polezete po skále, ledu, bude sněžit a foukat. Bunda by měla být hlavně odolná, dostatečně dlouhá a mít velkou kapuci a vysoký límec. Při zvedání rukou by se neměla vyhrnovat a dělat po upažení na hrudníku obrovský převis. Dostatečně dlouhé rukávy se musí dát přetáhnout i přes rukavice. Hmotnost takové bundy bude určitě přes 500 gramů.

Jak správně vrstvit oblečení, jaké zvolit funkční materiály? Poradíme, co na sebe v létě i v zimě!

2. Důležité detaily

Nepromokavá bunda by měla mít kapuci, u ultralevných kousků nemusí být nastavitelná. Fajn je, když se pod ni vejde lezecká nebo cyklistická přilba. S kapsami se šetří, hlavně kvůli váze. Klasické bývají dvě boční kapsy, u lezeckých bund posazené výše, aby byly nad sedacím úvazkem. Náprsní kapsa (nebo i v páru) se hodí na mobil nebo GPS navigaci. Lepší odvod par od těla podporují větrací otvory na zip v podpaží nebo jinak rafinovaně umístěné v dělených kapsách nebo jako druhý pár kapes či na rukávech z přední strany jakoby na bicepsech. Ventilační otvory nejsou zdaleka samozřejmostí jako dřív. Třeba u extra prodyšných membrán už nebývají.Zvýšený límec chrání krk. Aby se zamezilo nepříjemnému zachytávání zipu do vousů, bývá jezdec zipu, který to způsobuje, uklizen v „zip garáži“, pod stříškou na konci zipu.

3. Hmotnost

Hmotnost nejlehčích membránových nepromokavých bund z kategorie „ultralight“ klesá k pouhým 100 gramům. Velmi rozšířenou kategorií jsou stále ještě lehoučké bundy kolem 300 gramů. Odlehčování se dosahuje buď použitím lehkého materiálu a malou gramáží nebo i minimalizací střihu. Ubývá kapes, stahování je nahrazeno pružnou lemovkou. I jednoduché zipy nebo absence kapuce snižují hmotnost. S klesající hmotností klesá i odolnost proti opotřebení, zejména pod batohem a na koncích rukávů. To vše by mělo odpovídat základní otázce: „Kam budu s bundou chodit a co v ní budu dělat?“ Kromě hmotnosti se při výběru budeme zajímat o dva základní parametry: vodní sloupec a paropropustnost.

4. Co je to ta nepromokavost?

Za nepromokavé můžeme prohlásit cokoliv, co udrží tlak dva metry vodního sloupce (taková je evropská norma), ale v outdoorové praxi nepromokavost oblečení začíná asi od 15 m vodního sloupce. Vyšší hodnoty logicky znamenají vyšší odolnost, ale vysoká hodnota vodního sloupce ještě není vše. Důležitou ochranou proti proniknutí vody je také podlepení švů. V našich horolezeckých začátcích byl vodní sloupec a jeho hodnota něco jako zaklínadlo. Dnes se stále více hledí i na další parametr a tím je prodyšnost.

Sebelepší nepromokavá bunda potřebuje pravidelnou péči a obnovu impregnace. Přečtěte si jak na praní a impregnaci (nejen) membránového oblečení.

Více o typech membrán najdete v článku To základní o oblečení.

5. Paropropustnost vs. prodyšnost

Vlastnost materiálu převádět výpary do vnějšího prostředí (dýchat) se nazývá paropropustnost (MVTR = moisture vapour transmission rate) a udává se nejčastěji v g / m2 / 24 hod – kolik vlhkosti v g propustí 1 m2 látky či membrány za den. Čím vyšší hodnota, tím lépe materiál „dýchá“. Jiný údaj vyjadřující schopnost „dýchat“ – prodyšnost (Ret) udává odpor, který klade materiál (membrána) průchodu vodních par. Zde platí opačně, že čím menší hodnota (menší odpor), tím lépe materiál dýchá – Ret < 10 uspokojivé, Ret < 6 velmi dobré, Ret < 5 vynikající, Ret < 3 špičkové. Měří se v bizarní jednotce Pa.m2/W. Má ale lepší vypovídající hodnotu. Metoda na stanovení Ret je objektivnější, ale dražší a ne všechny zkušebny jsou pro ni zařízeny. Proto se hodnota Ret zatím používá méně. Materiály pro kvalitní bundy se na paropropustnost a prodyšnost testují v německém Hohensteinu, tzn. dle platných a uznávaných norem. Ty nejlepší membránové materiály dnes i při hodnotách 20 000 mm vodního sloupce dosahují hodnot MVTR 20 000 g / m2 / 24 hod i více, tedy mají Ret menší než 6. Opět to ale neznamená, že materiál vždy dokáže převést veškerou vlhkost do vnějšího prostředí. Nezapomeňte, že i sebelepší materiál má svá omezení a nedokáže obejít fyzikální zákony. Pokud půjdete s batohem do kopce, v dešti a vysoké vzdušné vlhkosti, v bundě se budete potit, i kdyby byla sebeprodyšnější. Tady se otevírá prostor pro chůzi s deštníkem. Také se můžete zaměřit na výběr ekologického materiálu, ze kterého je bunda vyrobena. Pro dobrý pocit.

6. Zátěr vs. membrána

Zátěr si můžete představit přesně tak, jak zní jeho název. Svrchní materiál bundy je z vnitřní strany pokryt tenkým filmem různého složení, nejčastěji se jedná o polyurethan. Ten je na materiál nanášen formou natření a „zažehlení“. Zátěr je tedy poměrně levný způsob dosažení nepromokavosti, ale má celou řadu nevýhod: nízké parametry nepromokavosti, nepříliš dobrá prodyšnost a omezená životnost. Taková zátěrová bunda je levnou variantou nepromokavého řešení, ale z naší zkušenosti je nedostatečná, respektive je dostatečná na nenáročné aktivity nebo jako záložní lehoučká bunda, u které očekáváte nárazové použití a nemáte nároky na prodyšnost.

Kvalitní membrány dnes splňují vysoké požadavky na paropropustnost i při vysoké voděodolnosti. K dosažení vysoké paropropustnosti se používají porézní hydrofobní nebo neporézní hydrofilní membrány. Porézní a neporézní membrány pracují na různých principech, ale z hlediska výkonnosti, alespoň v uvedených příkladech, v nich není podstatný rozdíl. Všechny jsou na špičkové úrovni a výrobci neustále věnují pozornost jejich vývoji. Snad jedině neporézní membrány – zásluhou své hydrofilní povahy – mají výhodu, že jsou schopny převádět do jisté míry i zkondenzovanou vlhkost.Přehled membrán či zátěrových materiálů a jejich parametrů neuvádíme. Určitě bychom tak na 300 zapomněli.

Životnost

Membrány opět vítězí. Při správném praní a péči vydrží membránová bunda pět, osm nebo i deset let. Pro její udržení v co nejlepší kondici sledujte doporučení výrobců. Jestli jí neškodí praní, jestli se má po vyprání bunda sušit v sušičce nebo žehlit, by dalo na samostatný článek a bereme to jako inspiraci na další čísla Světa outdooru. Obecné informace o praní funkčních materiálů včetně membrán najdete na webu www.SvetOutdooru.cz.

Článek vyšel v časopisu Svět outdooru – nejčtenějším magazínu pro milovníky hor a outdooru.

S výhodným předplatným od 96 Kč ročně (4 čísla) Ti žádný zajímavý článek neuteče!