Jednoduchá otázka, kterou slýchávají ve specializovaných knihkupectvích nesčíslněkrát. V článku, který připravil pro Svět outdooru Tomáš Lejsek z pražské mapové prodejny Kiwi, najdete zkušenosti pro výběr z nabídky turistických, cykloturistických a dalších map určených pro pohyb v přírodě a zobrazujících regiony Česka.
© Svět outdooru, září 2010, text i repro foto Tomáš Lejsek
| Placené odkazy k tomuto článku: |
 Zde může být váš odkaz!Napište nám. |
Myslím, že mapy v porovnání s GPS tu pořád mají své místo. Jak říká K. Kocourek. Podle GPS se prakticky nedá plánovat. Osobně ji používám pouze jako krizový záložní navigační systém :o). Z 90% ji na výletech ani nezapínám. Není nad to jet na výlet autem, mrknout do autoatlasu a objevit kousek od cesty třeba zříceninu hradu nebo rozhlednu. Toto bohužel v dostatečném předstihu GPSky neumí a dlouho umět nebudou (umí označit zajímavost, ale až jste v blízkosti). Co se plánování týká je klasická mapa nenahraditelná.
po dlouhým porovnávání u mě zvítězily mapy KČT. Vyhovují mě měřítkem i obsahově.
Jenže i mapy KČT jsou ve dvojím provedení. Staré s logem VKU byly rozhodně lepší, než nové bez něj. Jenže původní vojenský mapový podklad zřejmě příliš zastaral. Docela by mě zajímalo, podle čeho v současnosti pracuje Armáda ČR.
Jinak, podle mého, nejlepší pro současný stav by bylo, kdyby se KČT a stát dohodli a KČT by v rámci nějakého grantu poskytoval turistický obsah jako zvláštní vrstvu mapového portálu veřejné správy. Ale to je zřejmě utopie.
By si se divil, co statni organizace maji za mapy, problem je, ze Klaus v 97 zakazal statnim organizacim podnikat. Jinak receno obchodovat s vecma co vytvori stejnak, bo je stat potrebuje. To by byli podklady…
Nerikam, ze by statni firmy delali mapy, ale mohly by je prodavat soukromim vyrobcum map. Takto je to tak omezene, ze uz ani KCT prakticky nemuze rozumne koupit nic od armady a jinych statnich tvurcu map.
že by stát uznal tvorbu značených cest a turistického mapového obsahu za veřejně prospěšnou činnost, vypsal by na to grant, aby z toho KČT něco měl a ten by na oplátku dodal data k nové vrstvě na cenia.cz (čili stát by nic neprodával). Jednak turistika souvisí i s ochranou přírody (takže by to nebylo možné brát jako nějaké zneužití toho portálu) a jednak už takhle je tam dost vrstev daleko podružnějšího významu.
Som celkom rád, že KČT prešlo pod Freytag & Berndt, KST prešlo k Shocartu a Shocartie mapy mi nijak raz nesadli (hlavne v nich kopa vecí chýba). Nanešťastie podklady VKÚ Harmanec zodpovedajú cca roku 1990, žiarivým príkladom je štvorpruhový most v Košiciach, ktorý bol otvorený snaď v roku 1992 a nedostal sa ani do vydania mapy 136 z roku 2006. Takže pre použitie na Slovensku mám atlas od VKÚ, pre použitie v ČR mám všetky mapy KČT. No a potom map.env.cz a trocha hrania so sťahovaním a skladaním, ale to len keď potrebujem detailné mapy malej oblasti (i keď mám takto urobený atlas celých Beskyd aj s dokreslenými značkami).
Dobrý den, promiňte mi , prosím, mou nevzdělanost, blbost a neznalost, ale ony existuji i indoorové mapy?
Předem zdvořile děkuji za odpověď.
Také my se zdvořile omlouváme, vymezení v názvu článku nevede čtenáře směrem k existenci indoorových map, ale naznačuje, že se text nezabývá automapami, plány měst, administrativními mapami ani mnoha dalšími, které patří do košaté rodiny map. Antonymem zde tedy není indoor ale mapy nezabývající se turistikou, pobytem a sporty v přírodě (pro kteréžto aktivity se již dnes obecně přijímá slovo outdoor).
Bezešvé provedení, odolnější látka na ramenech a bedrech
Skvěle sedí, nesmrdí (příměs merina), hezké designy a když je prodřeš, zdarma výměna za nové. Fakt.
Nejpohodlnější outdoorové boty na světě.
Váha 1,3 kg, polosamonosná konstrukce s 1 apsidou
Když se podívám na současnou nabídku a trend, mám pocit, že poslední skutečně rozumné mapy byly edice KČT založené na vojenských mapách VKU.
Když se podíváte na první tři výřezy, tak například vpravo od Kytína a jižně od potoka má pouze VKU znázorněnou studánku. Důležitý orientační prvek jsou okraje lesů, ty jsou taky nejdetailnější na mapě VKU. Pro Shockart je naproti tomu typické, že liniové stavby jsou nepřiměřeně široké a tedy nemohou věrně sledovat ostřejší zákruty. Značky turistického obsahu jsou rozměrově tak přehnané, že běžně zabírají území několika hektarů mapového podkladu 🙂 Nechápu, proč se tyhle značky netisknou rozměrově srovnatelně se značkami topografického obsahu. Přitom svůj význam nepochybně mají.
Mapa Geodézie je samozřejmě nejobsažnější, ovšem patří do úplně jiné třídy a s výjimkou horského terénu je pětadvacítka už trochu nepraktická pro malý rozsah zobrazeného území.
Stejně tristní je ovšem i situace v zahraničí, s čestnými výjimkami map Alpenvereinu pro německé/rakouské Alpy nebo Tabacco pro italské.
Pokud jsem viděl mapy v GPS (včetně např. Topo Czech 3) jsou stále málo podrobné, nepřehledné a při velkém přiblížení zobrazují naprosto miniaturní výsek, zatímco při malém naopak postrádají detaily, takže se vůbec nehodí na plánování trasy.
Pro vážnější pohyb v terénu nakonec nezbývá, než si tisknout (a různými fígly sestavovat) mapové dílo z webů veřejné správy, ačkoli tam je na závadu použitý souřadný systém (Křovák – pro GPS samostatně nepoužitelné, v terénu pro přepočet nutné alespoň PDA). Rovněž neobsahují turistické značené cesty. Naštěstí podobné servery dnes provozuje i většina okolních států.
Další možnost je používat z webů přímo ortofoto, ovšem jestli to takhle půjde dál, bude každý turista jak zpravodajský důstojník u vojska, co umí podle tvarů stínů, změn zbarvení porostu a podobných jemností identifikovat to podstatné. Dřív k tomu sloužily mapy…