Jednoduchá otázka, kterou slýchávají ve specializovaných knihkupectvích nesčíslněkrát. V článku, který připravil pro Svět outdooru Tomáš Lejsek z pražské mapové prodejny Kiwi, najdete zkušenosti pro výběr z nabídky turistických, cykloturistických a dalších map určených pro pohyb v přírodě a zobrazujících regiony Česka.
© Svět outdooru, září 2010, text i repro foto Tomáš Lejsek
Placené odkazy k tomuto článku: |
Zde může být váš odkaz!Napište nám. |
Když se podívám na současnou nabídku a trend, mám pocit, že poslední skutečně rozumné mapy byly edice KČT založené na vojenských mapách VKU.
Když se podíváte na první tři výřezy, tak například vpravo od Kytína a jižně od potoka má pouze VKU znázorněnou studánku. Důležitý orientační prvek jsou okraje lesů, ty jsou taky nejdetailnější na mapě VKU. Pro Shockart je naproti tomu typické, že liniové stavby jsou nepřiměřeně široké a tedy nemohou věrně sledovat ostřejší zákruty. Značky turistického obsahu jsou rozměrově tak přehnané, že běžně zabírají území několika hektarů mapového podkladu 🙂 Nechápu, proč se tyhle značky netisknou rozměrově srovnatelně se značkami topografického obsahu. Přitom svůj význam nepochybně mají.
Mapa Geodézie je samozřejmě nejobsažnější, ovšem patří do úplně jiné třídy a s výjimkou horského terénu je pětadvacítka už trochu nepraktická pro malý rozsah zobrazeného území.
Stejně tristní je ovšem i situace v zahraničí, s čestnými výjimkami map Alpenvereinu pro německé/rakouské Alpy nebo Tabacco pro italské.
Pokud jsem viděl mapy v GPS (včetně např. Topo Czech 3) jsou stále málo podrobné, nepřehledné a při velkém přiblížení zobrazují naprosto miniaturní výsek, zatímco při malém naopak postrádají detaily, takže se vůbec nehodí na plánování trasy.
Pro vážnější pohyb v terénu nakonec nezbývá, než si tisknout (a různými fígly sestavovat) mapové dílo z webů veřejné správy, ačkoli tam je na závadu použitý souřadný systém (Křovák – pro GPS samostatně nepoužitelné, v terénu pro přepočet nutné alespoň PDA). Rovněž neobsahují turistické značené cesty. Naštěstí podobné servery dnes provozuje i většina okolních států.
Další možnost je používat z webů přímo ortofoto, ovšem jestli to takhle půjde dál, bude každý turista jak zpravodajský důstojník u vojska, co umí podle tvarů stínů, změn zbarvení porostu a podobných jemností identifikovat to podstatné. Dřív k tomu sloužily mapy…