Nejlepší cepín je ten, který máte v krizové situaci u sebe. Připraven zasáhnout. Zkrátka po ruce. Jinak z praxe horského vůdce vím, že i mezi turistickými cepíny jsou rozdíly, které dělají z těch špatných motyčky na okopávání zahrádky a z těch dobrých nástroje pro lezení v horách. Co tedy požadovat od dobrého turistického cepínu?
Co od cepínu očekávat a co po něm chtít?
Především jistou oporu a v případě vytvoření sněhové kotvy spolehlivost. Kromě toho se ještě zaměřte na pohodlný úchop cepínu za hlavici, protože takto držíte cepín největší část túry. Co se však moc neřeší, a přitom je to jeden z dalších důležitých parametrů cepínu, je otvor nebo otvory v hlavici cepínu, a i v jeho bodci (konci cepínu). Oba otvory se používají jako místo pro HMS karabinu nebo smyčku při jištění či dojišťování na ledovcových svazích.
Jištění cepínem
Cepín není jen prostředek pro oporu nebo brždění v případě pádu, ale slouží i jako kotevní bod. Jaký je tedy nejlepší cepín? Správný cepín má díru v hlavici cepínu v ose topůrka!
Malý, ale důležitý detail: Při vytvoření kotvícího bodu ze zaraženého cepínu do sněhu je ideální, když je díra v hlavici v ose cepínu tak, že zatížená HMS karabina cepín nekroutí a v díře se neotáčí. Díra by měla být dostatečně velká, aby pojmula HMS karabinu včetně vůle pro volný pohyb a nedocházelo tak k případnému lámání karabiny. I spodní otvor v bodci je ideální mít dost velký pro karabinu. A to především pro jištění (třeba i pro sebezajištění) pomocí vánočky v trhlině (technika, která se vyučuje na ledovcových kurzech).
Dostatečně velký otvor nebo otvory v hlavici cepínu se navíc hodí například k zajištění cepínu pomocí šité 120 cm smyčky tak, abyste o něj v případě, že jej pustíte z ruky, nepřišli.
Hliník vs. ocel
Hliníkový cepín je lehký. To bezesporu. Avšak ti, kteří to myslí s VHT vážně, raději sáhnou po ocelovém kousku (ocelové hlavici cepínu). S takovým cepínem sekáte stupy na sněhu snadněji nebo efektivněji kopete sněhové kotvy. I zásek ocelovou hlavicí v ledovém svahu je jistější. Hliníkový cepín je vhodný pro opravdu lehké VHT nebo pro nenáročné skialpové túry.
Jak vybrat správnou délku
Délka cepínu se měří od bodce po hlavici cepínu. Klasické turistické cepíny bývají dlouhé od 50 do 75 cm s délkami po 5 centimetrech.
Chcete-li cepín používat převážně jako oporu při chůzi po plochých ledovcích, pak vhodnou velikost určíte tak, že cepín vestoje uchopíte za hlavici a ruku necháte volně spuštěnou podél vaší nohy. Bodec cepínu by měl sahat k vašemu kotníku.
Techničtější cepín pro lehčí lezení nebo pohyb ve strmějším terénu může být kratší. Bodec by měl sahat někam do poloviny vašeho lýtka při natažené ruce podél těla při držení za hlavici. Příliš dlouhý cepín může způsobovat problémy při brzdění pádu, kdy vás vyčnívající konec topůrka přetočí nebo vám může díky veliké páce vypadnout z rukou. Taktéž se dlouhý cepín hůře transportuje na batohu a kouká z něj jak anténa.
Doporučení pro délku cepínu
Výška postavy | Délka cepínu |
pod 168 cm | 50 cm |
168–175 cm | 50–55 cm |
175–185 cm | 50–60 cm |
185–195 cm | 55–65 cm |
nad 195 cm | 60–70 cm |
Volte kratší variantu cepínu, pokud plánujete převážně aktivity ve strmějším terénu, nebo pouze pro lezení, výšvihy nebo třeba pro skitouring.
Hodí se
Naučte se správně fixovat váš cepín na batoh. Hloupost? Kolikrát jsem už viděl „přidělaný“ cepín na batoh tak, že byl na upadnutí či zcela upadl. Nebo ohrožoval ostatní účastníky zájezdu. Hodí se i malý tech tip na odložení cepínu, když si potřebujete uvolnit ruce. Stačí ho zastrčit za ramenní popruh.
Cepín v kostce
Důležité je vybrat správnou délku, dostatečně velké otvory v ose cepínu, a to nahoře i dole, pohodlný úchop a podle použití i materiál cepínu. Na závěr už bych jenom doporučil cvičení s cepínem tak, aby vám byl k užitku.
Závěr
Věnujte výběru vhodného cepínu dostatek času. Zjistěte si všechny potřebné informace. Ujasněte si i používání cepínu podle plánovaných aktivit. A jak to mám já? Podle mých nároků je na trhu pouze několik vhodných kousků, které splňují vše, co od cepínu očekávám: pohodlný úchop za hlavici i topůrko, dostatečně velké otvory pro jištění a lopatka, kterou se dají kopat stupy nebo vytvářet rychle a jistě sněhové kotvy či upravovat plošiny pro stání či jištění.