Minulý týden jsem napsal článek o naší letní expedici do Afghánistánu s cílem vystoupit na nejvyšší vrchol této země – Noshaq (7492 m). V souvislosti s tímto článkem jsem také ve zkratce zmínil naši fyzickou přípravu. Když jsem si článek znovu četl, tak mě napadlo, že někteří nemusí znát výraz „cvičení na TRX“ anebo neví, že se dají velmi jednoduše vyrobit.
Co to TRX je?
Já bych to jednoduše nazval plochým popruhem, který má na koncích madla a je možné ho díky karabinám zavěsit téměř kdekoliv. Jenže to by nemuselo všem stačit, a proto se trochu rozepíšu o tom, jak tahle pomůcka vznikla, k čemu je apod.
TRX (Total-Body Resistance Exercis = cviky pro zatížení celého těla) vznikl pro americké vojáky, aby si mohli jednoduše udržovat fyzičku, a to v jakýchkoliv podmínkách, aspoň se to říká.
Výhodou TRX je, že kromě posílení viditelných svalových skupin, zpevňuje celé tělo v podobě vnitřního stabilizačního systému. Na TRX cvičí také mnoho sportovních lezců, ale cviky, které na nich dělají, jsou spíše z říše snů (aspoň pro mne 
).
Koho nebaví činky (kromě toho že cvičení s nimi, aspoň tak jak ho většina zná, je funkčně k ničemu) a kliků už má tolik, že by se mu to číslo nevlezlo na papír, tak doporučuji TRX.
Co se týče cviků, tak se podívejte na stránky, které se TRX věnují. Je tady přehledně popsán dostatek cviků na každou partii i s videi.
Víte, že si tuhle hračku můžete vyrobit sami asi za 15 minut a s minimálními náklady?
Když jsem poprvé TRX viděl, tak jsem se zeptal, kolik to stojí (v té době ještě nevznikaly levnější varianty). Říkal jsem si: „Pár šňůr, to bude v řádu stovek“, ale bylo mi odpovězeno, že cena je v řádu tisíců (a nešlo o částku třeba 2000 Kč). Jak už jsem naznačil, dnes jsou na trhu různé „napodobeniny“, z nichž nejlevnější stojí kolem 1500 Kč. Přesto se mi tahle částka zdá prostě trochu moc.
Chápu relativně vysoké ceny u různých pomůcek k lezení, kdy se musí zaplatit testování, vývoj apod., ale u popruhů s několika karabinami, které mají udržet pouze statickou sílu kolem 80 kilo, se mi současné částky zdají přemrštěné.
Lepší, než jakýkoliv popis je video, ve kterém je vše opravdu dobře ukázáno a vysvětleno. Já jsem si tuhle proceduru už vyzkoušel čtyřikrát, takže „domácí TRX“ vyrobím i po slepu a mám k tomu akorát několik rad.
ČÁST 1.
ČÁST 2.
1) Papírová sponka moc dobře nedrží. Lepší je připevnit volný cancour k popruhu očkem (vyrobíte ho třeba ze zbytků popruhů). Na cancour ho přišijete na pevno a k popruhu jej těsně připevníte tak, aby „volně nelítalo“.
2) Dejte si pozor, abyste koupili plastovou tyčku (na madla) s dostatečným vnitřním průměrem. Pokud koupíte moc úzkou, tak se vám do ní uzly nevejdou a budete popruhy muset sešívat (tak jako se to stalo mi ).
3) Karabiny stačí pracovní, šroubovací (nemusí být moc hrubé). Koupíte je v každém „kutilství“ a vyjdou vás na pár kaček.
4) Ten, kdo ještě nemá permanentně mozoly, tak by mu mohla vadit tvrdost madel. Tady je možnost koupit tenký molitan a madla jim omotat a následně oblepit třeba kobercovkou. Tu kobercovku bych doporučil v každém případě, jinak plast ve zpocených rukou dost klouže.
5)Určitě si zatavte všechny konce, jinak se popruhy hodně rychle rozplétají.
A na závěr jedna preventivní odpověď: „Ne, neurve se to!“. Cvičím na nich už rok a vážím více než 80 kilogramů a nikde se nejeví jediná známka opotřebení.
