Jak si vybrat sněžnice?

Dejte při výběru sněžnic především na svou zkušenost. I když budete po prvním zapůjčení spokojeni, doporučujeme půjčit si je ještě na jednu akci (třeba i stejnou) znovu. Pokaždé jsou totiž jiné sněhové podmínky a třeba zjistíte, že sněžnice, které se minule jevily jako dostatečné, tentokrát neobstály vůbec.

TIP: Tím, že si sněžnice nejdřív půjčíte, určitě neproděláte. Pokud se totiž po návratu z akce rozhodnete, že tohle jsou ty pravé sněžnice a koupíte je, platíte jen cenu sněžnic mínus půjčovné! Jinými slovy: V Hanibalu máte půjčovné zdarma!

Samozřejmostí u všech sněžnic je pohyblivá pata. Bez ní dnes najdete sněžnice už jen v muzeu nebo jako stylovou výzdobu horské chalupy. Díky tomu, že je pata pohyblivá, se chodí se sněžnicemi vcelku přirozeně. Každý si rychle zvykne na poněkud širší postoj, takže určitě nemusíte mít obavu je vyzkoušet.

Výše uvedené platí samozřejmě pro případ, kdy si sněžnice kupujete na přechody nebo ke snowboardu. Pokud potřebujete sněžnice na to, abyste se v zimě dostali pohodlně od lanovky k chatě, na pivo, případně potřebujete u chaty pobíhat, postačí nejlevnější modely sněžnic.

Sněžnice lze v zásadě rozdělit na dvě hlavní kategorie:

Jednoduché sněžnice – Od těch techničtějších je rozeznáte jednoduše podle ceny. Ta se pohybuje okolo dvou a půl tisíc. Jsou určeny na nenáročné trasy, pokud tedy vyrážím na přechod Jizerek, Novohradských hor nebo do jiných nenáročných terénů, pak mi dostatečně poslouží.

Hlavní rozdíl oproti technickým sněžnicím spočívá v tom, že jednoduché sněžnice nemají řešené boční vedení. V praxi se to projeví nejvíce při traverzování prudšího svahu, kdy vám sněžnice bude neustále ujíždět, budete tedy nakonec nuceni svah odšlapat bokem po špičkách.

Technické sněžnice – Jsou zpravidla celé plastové, cena začíná na 5 tisících. Spodní část sněžnice skrývá kromě předního drapáku i několik bodců (nebo v lepším případě celou pilu zubů), které slouží k bočnímu vedení. Sněžnice pak na svahu mnohem lépe drží a nesklouzává. Dalším doplňkem bývá možnost zvednutí tzv. podpatěnky, která slouží k nadzvednutí paty. Pak se nám snáze stoupá do prudších svahů. V případě, kde už byste třeba museli jít po špičkách, aby zabíraly přední drapáky, vám podpatěnka umožňuje jít stále ještě komfortně, jako kdybyste stoupali do relativně mírného kopce.

Do jakéhokoli náročnějšího terénu volíme jednoznačně technické sněžnice, například v Alpách nebo Tatrách by se nám nedostatečné boční vedení mohlo stát osudným.

Na co si dát pozor při výběru sněžnic

Upínání sněžnic

Až na výjimky existují u jednoduchých sněžnic dva mechanismy upínání – pomocí řemínků nebo ráčny. Pohodlnější je varianta s ráčnou, a to především při zimním táboření. Po ránu máte zkřehlé ruce, a čím rychlejší a jednodušší nazouvání je, tím rozhodně lépe.

Jakou zvolit velikost sněžnic

Funkce sněžnic je jasná, zvětšuje plochu nohy, takže se méně boříme do sněhu. Je tedy nejlepší koupit si co největší sněžnice? Pozor, na jednu stranu se budete méně bořit, více se ovšem nadřete. Sněžnice je mnohem těžší, zvláště když na ni napadá při chůzi sníh.

Orientujeme se tedy podle své hmotnosti. Člověku o váze 50 kg stačí malé sněžnice, naopak při hmotnosti 90 kg potřebujete velké. Nezapomeňte také na to, že ponesete batoh, který může mít i dalších 25 kg. Sněžnice TSL mají přímo určené váhové rozpětí, pro které jsou určeny, ke sněžnicím MSR si můžete dokoupit přídavné patky, které sněžnice prodlouží. U jednoduchých sněžnic většinou existuje jen jedna velikost.

Podpatěnka

Podpatěnka je příjemným zpestřením, ale není to zásadní věc. Užijete ji jen v případě dlouhého táhlého ne moc prudkého kopce.

Proč ne moc prudkého? Užití podpatěnky snižuje stabilitu (jsem výše nad tělem sněžnice) a v případě, že bych musel traverzovat, budu moci jít jen bokem, navíc se i tak vystavuji velkému nebezpečí pádu. Při krátkých stoupáních pak většina lidí raději vydrží chvilkové nepohodlí, než aby podpatěnku nandávali a zase sundávali.

Vypnutí pohyblivé paty

Tuto možnost nabízí jen některé sněžnice. Využití je skutečně minimální. Vyplatí se pouze při seskocích (a to jen těch vyšších, protože stejně jako u podpatěnky se u těch nižších nevyplatí zapínat), nebo u hodně hlubokého a přemrzlého prašanu, kde je pevné spojení (tedy i paty) stabilnější.

Váha sněžnice a sbalitelnost

I když ve sněžnicích budete především chodit, počítejte s tím, že je značnou část cesty ponesete na batohu. Proto je dobré se i podívat na váhu sněžnic. Nemluvě o tom, že váha se projeví i při chůzi s nimi. Je přeci jen rozdíl, když celý den vláčíte na nohou 1,5 nebo 2,5 kila… V neposlední řadě je příjemnější mít menší „balík“ na batohu, třeba při cestě vlakem.

Sněžnice s dírou nebo bez

Po vyzkoušení více sněžnic během jedné túry zjistíte, že tvar sněžnice, respektive řešení výplně, obrovsky ovlivňuje komfort jejího nošení. Sněžnice zcela vyplněná látkou (plastem) by se nám na první pohled mohla zdát nejlepší. Bude větší nosná plocha, tak se zákonitě budu míň bořit!

Je tu ovšem další věc, která je ještě důležitější. Sněžnice s látkou pevně přitaženou k vnější konstrukci, nedovolují sněhu, který na ni při chůzi napadá, aby zase pěkně odpadl. Díky tomu prudce roste váha sněženic a chůze na nich se stává namáhavou. To ovšem neplatí u plastových sněžnic, z nich sníh dobře klouže, a tak se na nich nehromadí.

Snad vám tento manuál pomohl.

Návod, jak vybrat sněžnice, připravil na základě svých zkušeností tým outdoorového obchodu Hanibal.