Spát do přírody jezdím už dlouho a své lóže neustále vylepšuji a zdokonaluji. Přečtěte si pár mých rad a tipů v oblasti spaní mimo postel.
Následující řádky nebudou žádný ucelený manuál na to, aby se vám dobře spalo. Spíše vypíšu několik svých zkušeností. Ještě zmíním pár základních pravidel, které asi většina z vás bude znát, ale třeba se najde i někdo, kdo ještě nebyl poučen – uvidíme.
Jak si teda správně ustlat?
1) Začnu polštářem. Nevím, jak to máte vy, ale já potřebuji vždy něco pod hlavou. Jen tak „na ruce“ se prostě nevyspím. Když jsem začínal jezdit na hory, řešil jsem to vždy nějakou zmuchlanou mikinou. Ta se vám však neustále rozpadá a nedrží tvar.
Napadlo mě, nastrkat si věci do obalu od spacáku a na světě byl „outdoorový polštář“. Takže kdo to nezná, ať na příští výpravě zkusí.
2) V zimě nezapomínejte na čepici! Končetinami (chodidla, dlaně) a hlavou ztrácí tělo nejvíce tepla. Hlava – 40 – 45 %.
Vysvětlení je jednoduché. Mozek patří mezi nejvíce prokrvované orgány, podobně jako játra, srdce apod. Rozdíl je však v tom, že kolem něj není žádná tuková tkáň, která funguje jako izolant.
3) Co dělat, když spíte na sněhu a nedomysleli jste to s karimatkou? Mnohým z vás už se určitě stalo, že jste měli dobrý spacák, ale špatnou podložku. Noc byla na…, jak to říct? Nejlépe to vystihne slovo na pět písmen.
Jak jistě dobře víte, tak drtivou většinu tepla si bere zem. Proto je dobré se pořádně odizolovat. Pokud si v této oblasti potřebujete zdokonalit, tak si přečtěte můj článek o karimatkách.
Když taková situace nastane, tak musíte improvizovat. Jednoduše řečeno, naházejte pod sebe co nejvíce věci. Mezi to nejlepší patří krosna a oblečení (zabalené tak, aby nepromoklo od sněhu). Už jsem využil i odpadky či větve stromů.
4) Každý z nás je trochu princezna na hrášku! Někoho tlačí už jen zalehnutý mravenec, jiný začne nadávat, až když mezi žebry ucítí zaražený šutr o velikosti grepu. Ať je to jak chce, vždy než postavíte stan, tak se přesvědčte, že máte nejlepší možné místo. Případně si prostor vyčistěte od šutrů apod. Často se stane, že přítomnost „šutříků“ zjistíte, až když máte stan postavený, ustláno a vaří se vám večeře – to už si těžko budete přemisťovat obydlí.
Pokud spíte na sněhu, tak se do úpravy terénu pusťte, až budete ležet ve spacáku, protože při stavbě stanu a zabydlování si upravený terén vždycky pošlapete. Já to dělám jednoduše. Několika údery do podlážky si pod sebou srovnám pořádek 
.
5) Roli hraje také sklon terénu. To, že není pohodlné spát ve svahu, který má 15 ° je logické. Dejte si však pozor i na mírný sklon. Vždy je lepší spát trochu do kopce a to tak, že hlava je výše, než nohy. Pokud by tomu bylo naopak, tak se u lidí s horším prokrvováním bude krev dostávat špatně do dolních končetin a vzniká tak nepříjemný pocit studených nohou, což nespasíte ani pěti páry ponožek.
6) Na spacák jsem nezapomněl, nebojte se. Jde však o to, že se jedná o docela rozsáhlé téma. Naštěstí už jsem článek o spacácích psal. Tak se na něj mrkněte.
7) Pokud budete spát ve sněhovém zákopu (bez stanu) nebo záhrabu, tak si dejte pozor, abyste se žádnou částí spacáku nedotýkali sněhových stěn. Uprostřed noci byste se mohli vzbudit nacucaní vodou.
8) Taková perlička na závěr. Před spaním si určitě odskočte na malou i když se vám moc nechce. Zabijete tím hned dvě mouchy. Ledviny pracují neustále a není nic horšího, než uprostřed noci lézt z vyhřátého spacáku do třeba mínus deseti. Druhá moucha má podobu odvodu tepla. Vaše tělo bude zbytečně vynakládat energii na ohřev moči.
Doufám, že se vám teď bude spát lépe! Pokud máte nějaké další „vychytávky“ nebo připomínky, tak to neváhejte připsat do diskuze. Opět připomínám, že web nečtete jen vy, proto může být vaše rada užitečná i pro ostatní.
