Jak si kdo uvaří: Jak vybrat ten nejlepší vařič?

Turistický vařič představuje v outdoorové výbavě položku, která může sloužit dlouhá léta. Osobně jsem za víc než dvacet let nemusel kvůli opotřebení, poškození nebo poruchy odepsat ani jeden z osmi vařičů, které jsem dlouhodoběji používal. Zkrátka, pořízení nového vařiče může být dlouhodobá investice, a proto se vyplatí jeho výběr dobře promyslet.

Tým testerů Světa outdooru připravil přehled nejlepších vařičů pro tuto sezonu. Mrkni na výběr, který doporučují odborníci na vybavení.

Plyn, nebo benzin?

PLUS: Plyn má řadu výhod: pohotovost, čistotu provozu a dobrou regulaci výkonu. Většina moderních plynových vařičů je také efektivnější. To znamená, že určitou jednotku hmotnosti paliva dokážou přeměnit na teplo účinněji než vařiče benzinové. Účinnost však může výrazně snížit nízká okolní teplota i stav naplnění kartuše. Částečným řešením je předehřívání plynu před hořákem nebo odlišná směs plynu pro zimní použití. Primus nedávno začal distribuovat tři různé druhy plynových kartuší určených do zimních, letních nebo standardních podmínek. Inovací u kartuší Winter Gas je vysoce savý papír uvnitř bombičky. Ten zvětší povrch, z kterého se zkapalněné palivo odpařuje do stavu plynného. Změna z kapalného na plynné skupenství je rychlejší, a tím se udržuje i vyšší tlak v kartuši.

MINUS: Nevýhodou plynu je otázka dostupnosti paliva. Na kratší akce, kam cestujeme pozemní cestou, bude plyn nejlepší volba. Pokud budeme cestovat letecky, máme problém. Plynové kartuše do letadla nesmějí. Pokud si ověříte dostupnost bombiček v místě vašeho plánovaného působení a jste schopni pobrat jejich potřebné množství na celou dobu, máte vyhráno.

U delších akcí, kdy bude potřebné množství paliva reprezentovat arzenál čtyř, šesti nebo více bombiček, už ale hmotnostní srovnání s benzinem může vycházet nevýhodně. Dobré je, že podle délky akce můžeme zvolit různou velikost kartuše. Nevýhodou je naopak to, že jestliže na akci vypotřebujete kartuši jen z části, budou se vám doma hromadit poloprázdné kartuše nebo budete nuceni příště sbalit do batohu dvě poloprázdné místo jedné plné. Také cena kartuší není nejnižší.

TIP: Většina plynových vařičů a kartuší (vyjma značky Camping Gaz) používá jednotný závit a měla by být vzájemně kompatibilní. Ovšem ne všechny kombinace musí být skutečně funkční. Zvlášť pozor u starších kartuší. Problém může nastat v průměru i délce kolíčku vařiče, který otevírá po našroubování ventil kartuše. Vyplatí se tedy vždycky před akcí funkčnost vařiče s konkrétní kartuší vyzkoušet.

Do letadla radši s benziňákem

Benzinové vařiče mají jasnou výhodu při cestování letadlem a v dostupnosti paliva v zemích Asie, Latinské Ameriky nebo Afriky. Nejvyšší výkon, snadný start a nejčistší chod poskytují při provozu na tzv. technický benzin (anglicky white gas), ale v případě potřeby se spokojí i s běžným bezolovnatým automobilovým benzinem. Pokud vyměníte spalovací trysku, „pojedou“ tyhle vařiče i na petrolej, a ty nejodolnější i na naftu. Ve světě je dost lokalit, kde petrolej seženete snadněji než benzin. Ve „vybíravosti“ benzinových vařičů, co se paliva týče, jsou však velké rozdíly. Kromě doporučení výrobce zkuste hledat i dosavadní zkušenosti jiných majitelů.

Benzinové vařiče nejsou nijak výrazně závislé na okolní teplotě. Potřebný tlak snadno dosáhneme mechanickou pumpou. Čím delší je vaření každý den, navíc v chladných podmínkách, tím výrazněji se mohou výhody překlopit na jejich stranu. Modelově třeba zimní akce s nutností získávání vody tavením ze sněhu, kdy bude jeden vařič sloužit třem a více lidem. Vařiče na tekutý a tuhý líh jsou spíš okrajová záležitost.

Multi vařiče

Dilema volby paliva se snaží vyřešit tzv. multifuel vařiče, jež kromě spalování kapalných paliv umožňují připojit i plynové kartuše. Konstrukčně tyhle vařiče vycházejí z benzinových a možnost vařit na plyn nabízejí spíš jen jako doplněk. Při vaření na plyn nedosahují srovnatelného výkonu jako čistokrevné plynové vařiče. Jejich koupi je možné doporučit těm, kteří předpokládají převažující provoz na benzin a využívat plyn budou spíš jen příležitostné.

Konstrukce vařiče

U vařiče nás bude zajímat i jeho hmotnost a skladnost. Konstrukce ovlivní i stabilitu vařiče a pohodlí jeho používání. Malé, lehké a skladné jsou vařiče, jež se šroubují přímo na plynovou kartuši. Ta slouží zároveň jako základna a podstavec. Na trhu najdeme hned několik modelů o hmotnosti pod 100 g. Téhle hodnotě se blíží i klasika našich luhů a hájů – osvědčený vařič VAR 2 od Míry Sedláčka.

Nejlehčí jsou pak vařiče titanové. Pro rodiny nebo větší skupiny, kdy se předpokládá použití větších nádob, jsou vhodnější vařiče s širším hořákem a pevnějšími a širšími podpěrami. Nevýhodou je nižší stabilita vařiče s nádobou. Čím větší a těžší nádoba, případně větší a vyšší kartuše, tím bude vaření delikátnější.

Nezávislý vařič

Druhou variantou je samostatný vařič, ke kterému se kartuše připojuje hadičkou nebo trubičkou. Výhodou těchto vařičů je stabilita při vaření i s většími nádobami, kterou neovlivní velikost zvolené kartuše. Nevýhodou jsou větší rozměry, menší skladnost a o něco vyšší hmotnost. Benzinové vařiče jsou většinou robustnější, a tedy i objemnější a těžší než plynové. S výjimkou Colemanu prakticky všechny moderní benzinové vařiče používají konstrukci s oddělenou nádobkou, připojenou hadičkou nebo trubičkou. Pro některé vařiče existuje příslušenství v podobě závěsných systémů, které najdou využití nejen při bivaku ve stěně.

TIP: Většina benzinových vařičů vyžaduje při startu předehřátí. To výrazně snižuje pohotovost jejich použití a celkově se jedná o proces, kdy snadno ušpiníte sebe i okolí. Pravděpodobně prvním benzinovým vařičem, který nevyžaduje předehřátí, je model Muka od firmy Soto z amerického Oregonu.

Vše v jednom

V poslední době jsou stále populárnější kompaktní vařicí systémy, které tvoří vlastní vařič s integrovanou nádobou na vaření, plynovou kartuší, případně i tepelným výměníkem, zlepšujícím přenos tepla k nádobě a ochranu před větrem. Propagátorem tohohle řešení jsou vařiče značky Jetboil, obdobné modely najdeme i u značky Primus, korejského výrobce Kovea a dalších. Tento typ vařiče je ideální pro kratší akce pro jednu až dvě osoby, kdy nepředpokládáme složité vyvařování, ale převážně jen ohřev vody.

Revoluce?

Možná nejvýraznější krok kupředu v konstrukci turistických vařičů v poslední době udělala značka MSR u plynových vařičů Reactor a WindBurner (původně WindBoiler). Hlavní odlišnost těchhle vařičů je v přenosu tepla. Nehoří totiž klasickým plamenem, ale hoření probíhá uvnitř kovové pěny, uzavřené v těle vařiče, a k přenosu tepla dochází sáláním z velké rozžhavené plochy hořáku do tepelného výměníku nádoby. Princip sice není nový, ale jeho většímu rozšíření u outdoorových vařičů doposud bránily dětské nemoce při využití systému sálání. Výhodou je takřka úplná rezistence vůči okolnímu větru. Více o tomhle vařiči najdete v naší recenzi na Svetoutdooru.cz.