Jak se po fyzické stránce připravit na Mont Blanc + VIDEO

Nejdříve bych chtěl trochu rozpitvat spojení Mont Blanc a nejvyšší vrchol Evropy. Pro tuto definici si vypůjčím dvě větičky z jednoho svého článku o tomto vrcholu: „Můžeme ji chápat jako nejvyšší horu Evropy pouze tehdy, pokud se na hranice starého kontinentu díváme z historického hlediska. V dnešní době je více uznáván geografický pohled a to znamená, že nejvyšší horou Evropy je Elbrus (5642 m).

Když jsme se konečně prokousali povinnou terminologií, pojďme mrknout na samotný výstup a schopnosti (fyzické) k němu potřebné.

Pokud se necháte inspirovat tímto článkem, tak předpokládám, že zkušenosti s alpskými vrcholy nad 4000 metrů nemáte a nevíte, co od toho po fyzické stránce čekat. Zároveň předpokládám, že k vrcholu nepolezete žádnou obtížnou cestou.

Reakce každého člověka na nadmořskou výšku mohou být odlišné. To, že jste špičkový sportovec, ještě neznamená pohodlnou cestu k vrcholu. Fyzička a přizpůsobení se výšce (aklimatizace) jsou dvě odlišné věci. Co tím chci říct? Pokud jste na tom fyzicky dobře, tak vaše tělo bude mít více energie pro vypořádání se s nadmořskou výškou. To ale neznamená, že se zákonitě aklimatizujete lépe, než někdo, kdo je na tom s kondicí hůře. Jelikož se článek věnuje kondiční přípravě, nebudu se zmiňovat o objektivním nebezpečí, technických úskalích výstupu či potřebné výbavě.

Jak to může vypadat

Protože jsem tvor hravý, ukážeme si to na příkladu. Následující příklad nemá být instruktáž k tomu, jak se aklimatizovat, ale jen nástin možné situace, která vznikne mezi dvěma kamarády, kteří jsou na tom s fyzičkou rozdílně. Představte si horala Karla, který se svým kolegou Vilémem rozhodl, že se pokusí vystoupit na Mont Blanc (technicky lehkou cestou, Chamonix – Gouter – vrchol MB). Karel je z této dvojice tím fyzicky zdatnějším.

pondělí

Začínají z městečka Chamonix (1000 m). Mají těžké krosny s hmotností kolem 30 kilo. Jejich cílem je horní stanice lanovky (La Chalette) ve výšce 1801 metrů. Karel stoupá bez nejmenších problémů, pauzy jsou spíše kvůli Viléma. Když dojdou na místo, Vilém je zničený a jde brzo spát.

úterý

Další den je čeká ještě větší převýšení. Chtějí dojít do výšky 3000 m. Karel je od rána plný energie, ale Vilém je unavený ze včerejška. Výstup je veden v podobném duchu jako předešlý den s tím rozdílem, že Karla ke konci etapy pěkně bolí hlava.

středa

Dnes chtějí dojít k chatě Gouter (3817 m). Vilém je na tom podobně jako předešlý den, ale Karla pořádně bolí palice. Celý den zaostává za Vilémem. K chatě dorazí se značným zpožděním a v mnohem horším stavu, než Vilém. Večer jdou brzy spát, aby měli dost síly k závěrečnému výstupu.

čtvrtek

Ráno musí změnit plány, protože Karlovi je špatně. Cítí celkovou slabost a silnou bolest hlavy. Dají si tedy den odpočinku a o vrchol se pokusí až v pátek.

pátek

Karlovi je znatelně lépe, ale v porovnání se začátkem jejich alpského dobrodružství je ve vedení Vilém.

Na vrchol se podaří vystoupit oběma borcům, ale sami jste si mohli všimnout, že lépe trénovaný Karel na tom byl ve větších výškách hůře než Vilém a cesta k vrcholu pro něj byla v některých chvílích utrpením.

Výše zmíněným příkladem vám samozřejmě neříkám, že trénink je zbytečný. Pouze chci, abyste si uvědomili, že někdy ani tvrdá příprava nezaručuje v horách úspěch.

Trénink

Teď k samotnému tréninku. Pokud se bavíme o horách do 5000 metrů a jde nám čistě o výstup a ne o rekordy, jsem spíše zastáncem střední intenzity, než nějakého bláznění v podobě 10 tréninkových jednotek týdně (pokud nejste na tvrdé dřině závislí).

1.- 2. měsíc

S jakousi fyzickou přípravou doporučuji začít cca čtyři měsíce předem (záleží na vaší aktuální fyzičce), a to v podobě víkendových výšlapů, které budou vedeny ve svižném tempu. Na škodu nebude ani nějaký ten výklus dvakrát týdně o distanci do deseti kilometrů (na měkkém povrchu). Z počátku to nemusí být ani zmiňovaných deset. Sami však uvidíte, že kondice jde velmi rychle nahoru. Půjdete běhat jednou, dvakrát, třikrát a potom už sami pocítíte, že tu desítku zvládnete. Ze startu není špatné střídat běh se svižnou chůzí.

3. – 4. měsíc

Zařaďte delší túry se zátěží, jejichž tempo se bude zvyšovat. Nejlepší je si nabalit batoh tak, jak bude vypadat při výstupu. Rovněž není na škodu přidat funkční posilování celého těla 2 – 3 krát týdně (cvičení s vlastní váhou). Co se týče běhání, tak je dobré si k němu pořídit sporttester. Pro rozvoj vytrvalosti platí to, že vaše tepy by se měly pohybovat na úrovni 75 % vaší „maximálky“.

Pár zajímavých cvičení můžete nálézt také v tomto videu

Závěrem bych chtěl říct, že pokud jste sportovně založení a disponujete silnou vůlí, tak máte předpoklady k tomu, abyste za ideálních podmínek, technicky lehkou cestou  Mont Blanc vylezli. Aklimatizace, výbava, objektivní nebezpečí to už jsou další faktory, které by mohly vaši cestu k vrcholu překazit. Pokud tedy učiníte rozhodnutí, že v létě vyrazíte na tuto nádhernou horu, tak v něm zohledněte všechny aspekty, které jsem zmínil v minulé větě, protože i v tuzemských horách jde o život natož pak v Alpách.

O vyjádření k přípravě na výstup na Mont Blanc jsme požádali horského vůdce Vojtěcha Dvořáka: „Mont Blanc je „hora zabiják“ a každý rok na ní zemře více než 100 lidí. Výstup nepodceňujte. Toto číslo jen zdůrazňuje, jak je dobré být pro výstup připraven po všech stránkách. Pokud si nejste jisti složením tréninku, doporučuji, abyste si našli kondičního trenéra, který by vám celou problematiku osvětlil podrobněji.“

Vojtěch Dvořák je horský vůdce UIAGM, své služby poskytuje v rámci agentury Alphaguides.

Budeme rádi, když do diskuse pod článkem nebo mailem přímo redakci pošlete své tipy a zkušenosti s přípravou a výstupem na Mont Blanc.