V době navigací, chytrých telefonů a všudypřítomného internetu má klasická mapa a buzola při výletech a výpravách do lesa, hor nebo do divočiny pořád svoje místo v batohu. Mapa a buzola nejsou na elektřinu. Fungují za každého počasí a jsou takřka nerozbitné. Přesto vyžadují víc než vyťukat do klávesnice svou polohu nebo cílovou destinaci. Při práci s mapou je dobré vědět a znát několik základních pravidel a ty si prakticky osvojit. Ukažme si některé z nich.
Buzola a kompas
Magnetická střelka buzoly či kompasu míří díky působení siločar k severu. Na průhledném těle buzoly či kompasu jsou obvykle zakresleny severojižní linie a rysky vymezující střelce sever. Srdcem buzoly je střelka. Aby správně fungovala, držíme buzolu vodorovně. Mířidla na principu „muška – hledí“ jsou velmi důležitá pro zvýšení přesnosti při měření azimutu. Užitečné je i zrcátko, ve kterém sledujeme vzájemnou polohu střelky a rysek. Některé dokonalejší buzoly jsou navíc doplněny i sklonoměrem. Při používání buzoly dávejte pozor na rušení magnetického pole např. vedením vysokého napětí, mobilním telefonem apod.
Tip: Navigaci v mobilu používejte spíš jako záložní řešení. Učte se obejít i bez ní. Šetřete energii v telefonu na důležitější činnosti – třeba na přivolání pomoci nebo na moment, až se opravdu ztratíte.
Orientace mapy k severu
Orientaci mapy k severu můžeme v terénu provést nahrubo i bez buzoly. Mapou pootočíme tak, abychom známé markantní cíle v terénu viděli pod stejným úhlem, v jakém jsou zakresleny v mapě. Z místa, na kterém se nacházíme (nalezeného na mapě), namíříme mapu tak, aby vrchol v mapě byl ve stejné přímce (v zákrytu) s vrcholem skutečným. Totéž je možno udělat se silnicí, cestou, potokem či okrajem lesa.
Pokud chceme mapu „zorientovat“ přesně, tak, aby horní okraj mapy mířil k severu, použijeme buzolu následovně:
- Otáčením úhloměru nastavíme na buzole sever „N“ neboli 0º.
- Buzolu přiložíme na mapu tak, aby hrana přesně kopírovala boční okraj mapy (severojižní linii N – S).
- Stačí také využít severojižní linie kdekoliv na mapě.
- Mapou i přesně přiloženou buzolou otáčíme současně tak dlouho, dokud střelka neukazuje na značku severu na úhloměru buzoly. Pak míří mapa přesně k severu.
Měření azimutu na mapě
Azimut je pochodový (směrový) úhel mezi severem (geografickým) a směrem k cíli, měřeno ve směru hodinových ručiček. Jdeme-li pod úhlem 0 º, míříme na sever (N), 90 º na východ (E), 180 º na jih (S) a 270 º na západ (W).
Buzolu přiložíme na mapu tak, aby její okrajová hrana kopírovala linii mezi výchozím a cílovým místem. Z toho vyplývá, že místo, ze kterého azimut měříme, musíme co nejpřesněji určit na mapě. Potom otáčíme úhloměrem buzoly až do chvíle, kdy jsou severojižní linie na úhloměru rovnoběžné s těmi na mapě, přičemž sever „N“ na otočné stupnici míří k hornímu okraji mapy (k severu). Na stupnici pak odečteme úhel (naměřeno 72 º). Buzola přitom funguje jen jako úhloměr, je tedy jedno, v jaké poloze je mapa a kam míří střelka.
Tip: Velmi přesně a pohodlně se měří azimut i pomocí plánovací fólie s úhloměrem.
Přenos azimutu z mapy do terénu
Nejprve jsme na mapě změřili potřebný azimut na úhloměru buzoly. Stupnicí už neotáčíme, uchopíme buzolu do natažených rukou ve výši očí a otáčíme jí. Polohu střelky vůči ryskám sledujeme v zrcátku. Otáčíme tak dlouho, dokud magnetická střelka nemíří k severu, tedy mezi rysky (též „chlívek“) vymezující sever. Pak si určený směr přes mířidla buzoly prohlédneme v terénu.
Tip: Používejte i „záměrnou chybu“. V případě, že např. máte namířeno na křižovatku (modrá linie), zaměřte azimut kousek mimo (červená linie) tak, abyste v případě, že netrefíte tenhle bod přesně, věděli, že jej máte po pravé ruce a dojdete k ní po cestě, na kterou jste narazili.
Měření azimutu v terénu
Buzolu držíme ve výši očí a mířidly zaměřujeme cíl. Zatímco v zrcátku sledujeme střelku, otáčíme úhloměrem tak, aby severní konec střelky mířil přesně mezi „severní rysky“. Také se používá výraz „zachlívkovat“. Pokud tomu tak je, odečteme na stupnici hodnotu azimutu.
Přenos naměřeného azimutu na mapu
Nejdřív změříme ze známého stanoviště azimut vybraného cíle. Pak položíme buzolu rohem okrajové hrany na místo, ze kterého měříme, a celým tělesem buzoly (nikoli úhloměrem) otáčíme tak dlouho, dokud nejsou severojižní linie pro střelku rovnoběžné s těmi na mapě. Někde na přímce, shodné s hranou buzoly, leží v terénu naměřený bod. Zbývá ho najít na mapě, což je tím snazší, čím výraznější objekt to je (např. rozhledna, vrchol, sedlo apod.).
Tip: Seznamte se také s měřítkem mapy, abyste bezpečně určili vzdálenost, a s její ekvidistancí (výškovým rozdílem mezi dvěma sousedními vrstevnicemi).
