Jak přežít na vodě?

Začátečník začne od začátku – Jak přežít?

„Přetížená kanoe se v nočních hodinách převrhla uprostřed vod Slapské přehrady. Tři mladí lidé utonuli. Ostatní se zachránili jen s vypětím sil.“ (ADK)

Trochu morbidní začátek, ale jak známo, články o neštěstí druhých jsou nejčtenější. Parta chlapců a děvčat, si chtěla zkrátit cestu z noční zábavy přes zátoku. Nikdy neseděli v lodi, snad jen v pramici, přesto si vypůjčili nehlídanou kanoi, šest si jich sedlo do lodi a pokusili se přejet přes klidnou vodní plochu. Při převržení lodi, byli necelých sto metrů od břehu, přesto se někteří nedokázali správně orientovat. Loď i pádla skončily neznámo kde. Chybou tedy byla neznalost ovládání lodi a jejích vlastností, neznalost prostředí do kterého přišli snad i poněkud rozjařeni, psychické nezvládnutí situace a fyzická nepřipravenost.

Rozhodneme-li se začít s pádlováním, měli bychom mít alespoň základní znalosti, určitou fyzickou a psychickou vybavenost a snahu získávat zkušenosti pomalu a postupně, zpočátku i pod vedením zkušenějších kamarádů či majitelů půjčoven, cestovních agentur nebo vodáckých škol. Koneckonců určitou fyzickou a psychickou odolnost každý člověk potřebuje k životu samotnému. Pokud obé trénuje ve všech potřebných směrech nikdy nezapomíná na základní poučku, která samozřejmě platí i na vodě – kdekoliv: „NIKDY SE NEVZDÁVEJ!“


Na vodě, ať již se jedná o řeku, potok, jezero, se lze plavit na pramici, kanoi, kajaku či raftu nebo opravdovém voru. To jsou základní plavidla. K jejich pohonu lze lidskou silou použít pádel, vesel či bidel. Většinou pak zůstaneme u kanoe, kajaku či raftu. Jakou loď si vyberete není důležité, každý může začínat na jiném plavidle a postupně zkoušet další a další. Nebude asi vhodné začínat na speciálním sjezdovém nebo rychlostním kajaku, který je velmi vratký a jen nasednutí vyžaduje určité vodácké znalosti a umění.




K pádlování budeme používat pádlo – pro kanoi, raft či pramici kanoistické, s jedním listem, žerdí a hlavičkou – na kajaku pak kajakářské s dvěma různě přetočenými listy. Kajakářské pádlo vybíráme podle několika hledisek – délky, úhlu natočení listů a jejich poloze, tj. pravé nebo levé. Převážná část kajakářů jezdí s pravými pádly, nesouvisí to vůbec s tím, je-li člověk pravák či levák, a jak pádluje například na kanoi. Prostě vezmete pádlo do ruky a již první pocit vám ukáže, jaké je to pravé. bradu.Délka pádla je podobná volba. Velice orientačně by pádlo mělo být dlouhé asi jako vaše výška + 20-30 cm. Pro divokou vodu se používají pádla kratší, pro nafukovací lodě a moře pak pádla delší. U kanoistického pádla se délka volí velice zhruba podle výšky jezdce s tím, že by mělo dosahovat pod bradu

K vodáckému umění patří i odnést loď na břeh a spustit ji na vodu. Loď spouštíme na vodu špicí napřed buď ručkováním po bortech, bokem ji spustíme na vodu z vysokého břehu, v některých případech lze nasedat i jinak, což vás naučí právě zkušenosti. Pozor například na nasedání se špicí kanoe nebo kajaku na břehu. Je-li loď opřena špicí o břeh a zádí o dno již ve vodě, stává se v okamžiku nasedání vratkou. Zapomenete-li na tuto maličkost, můžete se zvrhnout hned při prvním nesedání. V létě na písčité pláži je to legrace. Ale těsně nad korunou jezu za vyššího vodního stavu nebo na volné vodě nad ledem pokrytou vodní hladinou, může i takováto maličkost zapříčinit neštěstí.

Je dobře, když při nasedání do lodi se vodák opírá pádlem o břeh. Pádlo položíme žerdí k límci nebo kolmo na loď a způsobem „jedna noha – těžiště – druhá noha“ nasedneme do lodi. U vícemístných lodí nastupují jezdci postupně, nikoliv najednou. Spolujezdec přidržuje loď a zvyšuje tak její stabilitu při nasedání. Pro bezpečnou plavbu je nutný i správný způsob sezení v lodi.

Sedíme v lodi, v ruce pádlo. Máme vše? Zdánlivě ano, ale začínající vodák, bez jakýchkoliv zkušeností, by měl mimo teoretické přípravy, i když je plavcem a možná dobrým, mít plovací vestu. Plavat oblečený a ještě držet pádlo a snažit se táhnout převrženou loď ke břehu není zas tak jednoduché. Pokud vodácké pokusy děláme v chladném období, pomůže nám plovací vesta ještě více, hřeje, zmírní po případném pádu do chladné vody šok ze studené vody a hlavně pomáhá při plavání.


U plovací vesty je důležité (mimo atest podle současně platných evropských norem) její správné oblečení. Plovací vesta musí na těle dobře sedět a nesmí bránit pohybu. Přitom po pádu do vody nesmí svým vztlakem vyjet nad vodu a člověka nechat pod ní, tedy musí být dobře upevněna na těle. Nedbale oblečená či rozepnutá plovací vesta nechrání. Je tedy třeba dobře upnout v pase, seřídit (je-li k tomu vesta vybavena)

Máme tedy veškeré vybavení pro tento okamžik a můžeme odrazit od břehu a pádlovat. Jak? I tohle patří k vodáckému umění – to jsou právě znalosti, které se zkušenostmi rozvíjejí. Není naším záměrem otevírat virtuální vodáckou školu. Proto se nebudeme technikou pádlování a taktickými prvky zabírat podrobněji, ale jsou nezbytné k bezpečné plavbě. Občas se tedy o nich zmíníme. Kdo začíná, měl by se nejprve naučit ovládat loď na klidné vodě, jet dopředu, zatočit, couvat a po určité době teprve odrazit od břehu i na tekoucí vodě či ve vlnách na jezeru nebo moři a za stejných podmínek bezpečně přistát. Získáváme znalosti i zkušenosti. Určitě je to snadnější a o nic méně dobrodružnější, ale zato veselejší a bezpečnější s kamarády. Bývalými, současnými i budoucími.

pokračování příště….