Vím, že to může znít divně a chápu, že někdo může s podivem pozdvihnout obočí, ale přiznávám se: „Stalo se nám to.“ Naši kamarádi nechápali, jak se můžeme na těch nekonečných, skvěle upravených a hlavně liduprázdných sjezdovkách začít nudit…
Vím, že to může znít divně a chápu, že někdo může s podivem pozdvihnout obočí, ale přiznávám se: „Stalo se nám to.“ Naši kamarádi nechápali, jak se můžeme na těch nekonečných, skvěle upravených a hlavně liduprázdných sjezdovkách začít nudit, ale nás samotné se s ubíhajícím časem strávených ve středisku začal zmocňovat zvláštní neklid. Když jsme se s problémem svěřili skupince místních, hned stanovili diagnózu: „Poco adrenalina!“ Nedostatek jsme se rozhodli rázně napravit a prozkoumat místní příležitosti.
Na radu místních jsme se vydali na jihozápad od hlavního města Trenta k hoře Pasubio, na jedno z nejhezčích míst severní Itálie pro vycházku se sněžnicemi. Počasí v Dolomitech je velice proměnlivé, musíte mít trochu toho dobrodruhova štěstíčka. Pokud všechny okolnosti dovolí a vy se vydáte na túru, měli bychom pro vás několik rad.
Zapůjčené sněžnice si vyzkoušejte ještě u obchodu a ujistěte se, jestli jsou správně přidělané a pořádně na botě drží. V polovině cesty je velmi nepříjemné zjistit, že jedna sněžnice vám pořád padá a vy místo vychutnávání krajinné scenérie stále kontrolujete své dolní končetiny. Určitě se nepřeceňujte. Sami nejsme prototypy gaučových přeborníků, ale i se střední obtížností jsme měli co dělat. Pokud jste nadšení fotografové – nádobíčko určitě s sebou.
Budou-li vám horští bohové nakloněni, čeká vás hezká, tříhodinová procházka tam a zpět, po které budete příjemně unaveni.
Po zkušenostech se sněžnicováním jsme hned druhý den s kamarády vyměnili sjezdovou výbavu za běžky a fešné elasťáky. Zase na radu místních jsme vyrazili kousíček od Trenta na, podle průvodce, easy běžeckou trať Bocchetta dei Camosci – okolo Cima Grostè. Délkou 5,8 kilometrů ani profilem se nejedná o zásadní životní zkoušku a výlet mohou okusit i ti, kteří si s běžkami moc netykají. Tempo si nastavte podle sebe, nebo ještě raději o trochu volnější, ať se můžete řádně pokochat jako jeden doktor z nejmenovaného českého filmu.
Ačkoliv jsme přijížděli do Itálie jako zarytí příznivci sjezdového lyžování, musíme říci, že v Dolomitech by byla převeliká škoda nepodniknout podobný výlet po okolí. Chvíle, kdy se po půl hodině vyškrábete na obzor a tam celí zadýchaní vychutnáváte krásu místních hor, jsou jedinečným zážitkem. I když vyrazíte ve skupině, celý peloton se po chvíli rozpadne na jedince bojující sami se sebou a vy si téměř o samotě skvěle popřemýšlíte. Všechna ta námaha osvěží mysl a okolní krása potěší ducha.
Pokud vám chybí adrenalinové zážitky, nemusíte pořádat freeride se skokem z vrtulníku, ale zaměřte se na zimní túry po okolí, budou stát opravdu za to!
© Svět outdooru, listopad 2012, tento text je PR článkem inzerenta, text neprošel redakční ani jazykovou úpravou a obsah nemusí vyjadřovat názor redakce
| Placené odkazy k tomuto článku: |
 Zde může být váš odkaz! Napište nám. |
