Island na skialpech

Alpy nebo Island?

Alpské túry vás ohromí strmostí, ostrými vrcholy a svou nadmořskou výškou. Na Islandu se obávat výškové nemoci nemusíte. Místní kopce mohou být kompletně bílé a vaše oko si bude vychutnávat nezvyklé tvarosloví, kontrasty a tvary vytvořené sněhem, vlhkostí a větrem. Nebo naopak velké kontrasty kopců se skalami nebo trávou. Osobně miluji chůzi mezi trsy trávy v nástupech a hledání trasy na výstup i sjezd na několika centimetrech sněhu. Je to jako kouzlo, pohybovat se na lyžích v takovém terénu. Klouzat se krajinou, která je jiná než ta alpská. A na vrcholových pláních si naopak budete připadat jako polárníci s nekonečným obzorem či s výhledem na oceán. To je ten rozdíl!

Kam vyrazit

Nejoblíbenější částí Islandu na lyžování včetně sjezdovek nebo freeridu (heliskiingu) jsou západní fjordy, zejména oblast poloostrova Trollaskagi. Jako základnu si můžete zvolit čtvrté největší město Islandu Akureyri, Dalvík či městečko Ólafsfjörður. 

Islandský Matterhorn

Osobně jsem vyzkoušel a mohu doporučit následující vrcholy a destinace. Prvním zajímavým kopcem je vrchol Skessuhorn (967 m n. m.), který svým tvarem připomíná malý islandský Matterhorn. Leží při cestě z Reykjavíku na sever kousek od městečka Borgarnes. V případě příznivých podmínek se jedná o cenný skalp. A když se vám ještě k tomu podaří sjet východní stěnu se sklonem 45°, cesta na Island nebyla marná! Tento vrchol je pak obklopen zajímavou hradbou vrcholů a stěn, které je možno libovolně sjíždět.

Sjezdy s výhledy na oceán

Další vrchol, který jistě patří do slabikáře místního skitouringu, je Kaldbakur (1 173 m n. m.). Je snadno dostupný z městečka Akureyri. Jedná se však o celodenní túru, protože šlapete poctivě takřka od moře. Výhodou je bezpečný sklon a různé varianty sjezdu podle kvality sněhu. 

Zajímavé linie nabízí také vrchol Kotafjul (též Kotafjall). Nám se podařilo sjet krásný strmý žlab v jeho severní stěně, celá dolina však nabízí spousty dalších vrcholů a krásných sjezdů. Ytrárdalur, další dolina s názvem jako z Pána prstenů, nabízí různě orientované svahy. Když je na jedné straně krusta, tak na protější by mohl být prašan, ne?

Cesta do středu Země

Rovněž sopka Snæfellsjökull (1 446 m n. m.), odkud vede dle Julesa Verna cesta do samého středu Země, je velkým lákadlem pro skialpinisty. Při výstupu na tuto krasavici, která trčí k obloze jako maják, se však budete pohybovat už na ledovci. Pro výstup na samotný vrchol (sopouch) je vhodný cepín a mačky. Jedná se o poctivou celodenní túru. Dobře se na ni orientačně připravte, abyste pak z vrcholu již nemuseli nasazovat pásy, ale dostali se zpět tam, odkud jste vyrazili. Výchozím bodem je silnice č. 570, po které dojeďte nejvýš, kam až to půjde: buď ze severní strany z městečka Ólafsvík, nebo z jihu od Arnarstapi. 

Vzhledem k tomu, že se zdejší počasí mění velmi rychle, doporučuji mít trasu staženou v GPS a ukládat ji i do nějakého zařízení. Nejlépe v off-line mapách. Spousty vrcholů můžete vybírat pouze očima, jestli se vám líbí, nebo ne. Pak si je najděte v mapě a koukněte na vrstevnice (sklon) a orientaci. Na základě předchozích zkušeností se sněhem byste měli být schopni odhadnout i kvalitu sněhu pro výstup a sjezd.

To nejdůležitější: sníh!

Sníh je všech kvalit. Od ledovky přes přefoukaný sníh až po prašan do pasu. To všechno se dá na Islandu zažít. Je tedy lepší být dobrý lyžař, abyste si to užili. Stejně tak je potřeba i zdatnost ve výstupu: nejen fyzická, ale i technická. Otočky ve strmém svahu by vám neměly činit potíže. Vzhledem k blízkosti oceánu a nadmořské výšce zpravidla max 1 500 m n. m. se během jediné túry můžete setkat se všemi druhy sněhu. A pak zastavíte na břehu oceánu s lyžemi na nohou. Parádní, ne?

Vybavení

Osobně doporučuji povinně helmu. O lavinové výbavě jako povinné součásti výbavy každého účastníka se tu snad ani nemusím zmiňovat. Lavinový batoh je určitě výhodou. Dále sbalte kvalitní lyžařské brýle pro dobrou orientaci a bezpečný sjezd. Potřeba je kvalitní oblečení včetně izolační vrstvy a kvalitního hardshellu. Počasí i kolem nuly v kombinaci s vlhkostí a větrem umí pěkně potrápit. To stejné platí i pro rukavice, kterých je lepší mít více na převlečení. Pro překonávání výšvihů nebo vyfoukaných míst na tvrdý podklad (blízkost hřebenů) se mohou hodit mačky a cepín. Cepín stačí turistický, mačky lehké hliníkové. Haršajzny též výhodou.

Cestování po ostrově

Půjčení auta se dá zařídit kousek od letiště, pro dobrodruhy doporučuji 4×4. Zvládli jsme to však i dodávkou s náhonem jenom na předek. Avšak hroty v pneumatikách jsou tu standardní výbavou motoristy. Na Islandu se jezdí pomalu, moc se nepředjíždí a připravit se musíte na nezpevněné komunikace. Doporučuji nedojíždět na rezervu, protože síť čerpacích stanic není nejhustší. A nevíte, kde můžete zapadnout. Zvláště když fouká, dělají se sněhové jazyky a závěje.

Příhoda z roku 2017, která může být pro vás poučením: na letišti jsme vyfasovali auto 4×4 Dodge, 5.7 litrový benzínový motor, americkou krávu – automat a na gumách pro jistotu i s hřeby. Naložili jsme všechno do auta a na střechu a vyrazili jsme do města – Reykjavíku. Na silnici jsem letěl trochu rychleji. Spletl jsem si hodnoty na americkém tachometru. Jel jsem sice stovkou, ale v mílích! Tedy cca 180 km v hodině. Říkal jsem si tenkrát, proč se to auto s námi klepe a vlní. Kdyby mě chytli, asi bych tam bručel dodnes.

Islandské termály

Hned v Reykjavíku jsme se vyrazili vykoupat na místní lidový termál. Ten se nachází na konci ranveje vnitrostátního letiště směrem k moři. Termální lázně jsou tam i lepší, ale značně dražší. Tenhle úplně stačil a člověk poseděl s místními. Většina mluví perfektně anglicky, takže dáte v bazénku s horkou vodou i řeč. Další termální louže a koupáky, které jsou v některých případech i zdarma, najdete na webu (např. Varmahlíð).

Praktické tipy na cestu

• DO LETADLA SE SKIALPOVOU VÝBAVOU 

Na Island se cestuje zpravidla letecky, poprvé jsme letěli z Berlína, letos z Prahy. Skialpy jsme přepravovali ve vacích na lyže jako nadrozměrné zavazadlo. Nahlásili jsme i přepravu lavinových batohů a všechny jsme dostali bez problému tam i zpátky.

• OBDOBÍ

Skialpová sezóna má tu výhodu, že je Island liduprázdný a dny jsou už dostatečně dlouhé. Počasí je však na Islandu vždy nejisté. Osobně jsem měl možnost vyzkoušet březen a květen.

• KUCHYNĚ

Navštívili jsme především restaurace s rybími specialitami. S vyhlášenými pochutinami typu plněné žaludky, střeva, ovčí hlavy či hnijící ryba Hákarl bych nehazardoval. A to i přesto, že byste to spláchli místní kmínovou pálenkou Brennivín. Potraviny jsme nakupovali v místní síti supermarketů.

• UBYTOVÁNÍ

Ubytování jsme hledali přes Booking.com. V Reykjavíku je pro první a poslední noc široká nabídka hotelů i hostelů. Na výpravě jsme spali většinou v chatičkách, všechny byly opatřeny kuchyňkami pro vlastní vaření. V některých byly i vany s horkou vodou pro posezení po túře. Skvělé! 

TIP: Kompletní informace o skialpovém vybavení, lavinové prevenci a inspiraci na zimní dobrodružství hledej na webu www.TuleniPasy.cz!