S některými zdravotními komplikacemi v horách si dokážeme poradit snadněji než s jinými. Někdy nezbývá než držet palce, že horská služba bude dostupná a dokáže danou osobu rychle přepravit do zdravotnického zařízení. Pojďme se podívat, jak rozpoznat infarkt a mrtvici a co v takovém případě dělat.
Bolesti na hrudi
Bolest na hrudi může být způsobena mnoha různými příčinami – úrazem, zvýšenou námahou, zablokováním svalů či nervů, ale také může být průvodním příznakem onemocnění srdce. Jestliže bolest na hrudi vznikne náhle, postižený si nedokáže najít žádnou úlevovou polohu a vyloučili jsme předchozí zranění, pak bychom se měli obávat. Vyvolávající příčinou této bolesti může být problém se srdcem. Bolest na hrudi způsobená srdcem může mít různý charakter – často je popisována jako pálení či tlak za hrudní kostí. Tato bolest může vystřelovat do oblasti zad, mezi lopatky, do ramene, do levé ruky, směrem vzhůru na krk a spodní čelist, nebo také do oblasti žaludku, kdy může způsobit nevolnost. Bolest na hrudi je často také doprovázena dušností – stavem, kdy se postižený zadýchává, přestože je v klidu, má problémy dokončit větu.
Dojde-li k této situaci, zjišťujte, zda se postižený s těmito obtížemi léčí. Je možné, že má s sebou léky pro tyto případy. Pokud ano, pomozte mu je najít v batohu a podejte mu lék do ruky. Aplikaci léku by měl provést postižený sám. V případě, že postižený žádné léky neužívá a stav se nelepší, volejte záchrannou nebo horskou službu. Postižený potřebuje do nemocnice.
Máte-li v lékárničce Acylpyrin (Aspirin), podejte postiženému 1 tabletku. Tabletku je doporučené rozkousat, aby se lék začal vstřebávat již z úst.
Pravděpodobnou příčinou těchto obtíží může být infarkt myokardu – stav, kdy na srdci dochází k ucpání cévy, která srdeční sval vyživuje. Následně část srdce nemá živiny a nemůže pracovat. Tento stav vyvolává bolest.
Bez pomoci profesionálů je tento stav v terénu neřešitelný. Při zhoršení stavu může dojít až k srdeční zástavě. Pokud se srdce zastaví, buďte připraveni postiženého resuscitovat, a to ideálně v poměru 30 stlačení hrudníku a 2 vdechy.
Cévní mozková příhoda
Jinak také mrtvice neboli infarkt mozkový (starší pojmenování). Stav, při němž v cévách, které vyživují mozkovou tkáň, dojde k ucpání některé cévy nebo k jejímu prasknutí, které způsobí krvácení. Oba mechanismy mají stejný výsledek – část mozku není zásobena krví, a tím pádem nefunguje správně. Podle toho, ve které části mozku dochází k postižení, můžeme pozorovat různé projevy.
Společným jmenovatelem projevů cévní mozkové příhody je náhlý nástup příznaků. Některé příznaky mohou být podobné příznakům závažného úrazu hlavy, nicméně v případě mrtvice nepředcházel projevu úrazový stav.
Cévní mozková příhoda se může projevit:
- nemožností ovládat polovinu těla (pravou nebo levou) – končetiny jsou ochablé, nebolí, ale není možné s nimi správně hýbat,
- poruchami řeči – nemožnost artikulovat nebo správně sestavit větu (postižený prohazuje slova, nerozumí řečenému),
- postižením obličejových nervů – povisnutí koutku úst nebo oka.
Tyto tzv. velké příznaky cévní mozkové příhody můžete odhalit pomocí rychlého neurologického vyšetření, které uvádíme pod zkratkou FAST.
- F = Face – požádejte postiženého, aby se usmál nebo vyplázl jazyk. Zdravý člověk zvládne vypláznout jazyk středem, oba koutky při úsměvu stoupají vzhůru. V případě postižení můžete pozorovat jazyk, který se stáčí do strany, jeden koutek stoupá vzhůru, druhý nikoli.
- A = Arm – požádejte postiženého, aby vás chytil za ruce a stiskl, případně aby se zavřenýma očima předpažil. U nemocného můžete pozorovat ochablost, jedna ruka tiskne pevně, druhá nikoli. Při předpažení jedna ruka buď nevystoupá nebo se po chvilce opět vrací k tělu. Záměrně děláme tento test se zavřenýma očima, abychom nemocného ještě více nestresovali.
- S = Speech – nechte postiženého zopakovat větu. V odpovědi můžete slyšet jinou větu, zpřeházená slova ve větě nebo postižený nemusí být vůbec schopen slova formulovat.
- T = Time – pokud zaznamenáte problém alespoň v jedné výše uvedené oblasti, není čas čekat, okamžitě volejte záchrannou nebo horskou službu. Postižený potřebuje rychlý převoz do zdravotnického zařízení, kde se zjistí příčina a následně zahájí terapie.
Krom velkých příznaků se mohou projevit i další příznaky:
- Porucha zraku – např. výpadek části zorného pole – postižený nevidí levou část zorného pole pravým i levým okem.
- Porucha rovnováhy – není schopen stát bez opory, často doprovázeno závratěmi, pocitem na zvracení.
Všechny tyto příznaky mají společného jmenovatele – vznikly náhle. Pokud by vznikaly postupně nebo je dokážeme vysvětlit jinak – zjišťujte příčinu, kterou se snažte odstranit. Pokud nemají jasnou příčinu, volejte pomoc.
Oba mechanismy vzniku cévní mozkové příhody se navenek projevují stejně, není tedy možné říci, zda jde o ucpání nebo prasknutí cévy. Z tohoto důvodu není možné podat postiženému žádné léky. Postiženého nechte v klidu, zajistěte mu tepelný komfort a vyčkejte do příjezdu/příchodu pomoci.
Až v nemocnici je možné odhalit příčinu a nasadit cílenou léčbu. Čím dříve se pacient dostane do nemocnice, tím lépe. Nicméně ne každá nemocnice je vybavena na řešení cévních mozkových příhod.
Vznik cévní mozkové příhody poznáte nejlépe na lidech, které znáte. Rychle si všimnete, že se chovají zvláštně, že něco není v pořádku. Potkáte-li cizího člověka, který napadá na jednu končetinu, ptejte se nejprve, zda nemá nějaký úraz nebo zda toto není jeho normální stav.
