Zaniklá ves východně od Železné Rudy, založená kolem roku 1732 při sklářské huti Hafenbrädlů.
Sklárna, jejíž stroje poháněla voda přiváděná z části umělým kanálem z blízkého jezera Laka, se stala světově proslulou díky výrobě benátských zrcadel, která se tu vyráběla až do počátku 20. století. Obec Hůrka se rozvíjela, kromě skláren a obytných budov tu stával zámeček, hotel, hostinec, pošta, dva mlýny a lesovna. V roce 1789 majitel skláren Ignác Hafenbrädl nechal v samém středu sklářské osady vystavět kostel sv. Vincence Ferrarského (dnes upravené základy), a když v roce 1792 Ignác Hafenbrädl zemřel, byl pochován v tomto kostele. Dalším majitelem hůreckých skelných hutí se stal v roce 1801 Jiří Kryštof Abele, který nechal v roce 1820 vedle kostela přistavět ještě hřbitovní kapli sv. Kříže, v jejíž kryptě byli pohřbeni příslušníci sklářských rodů Hafenbrädelů a Abelů a později dalších 23 členů významných sklářských rodů. Pohřben tu byl i doktor Josef Klostermann, otec spisovatele Karla Klostermanna.
Po 2. světové válce a po vysídlení německých obyvatel byla bývalá obec začleněna do výcvikového vojenského prostoru Dobrá voda (1952–1991), vznikl tu vojenský prostor se střelnicí a tehdy byly všechny zdejší budovy zlikvidovány, včetně kostela. Stejný osud naštěstí nepotkal i kapli, i když v té době již vydrancovanou a poničenou – prý byla vhodná jako dělostřelecká pozorovatelna. V nedávně době byla zdevastovaná kaple opravena, 9. července 2002 mohl být do ní zavěšen „Zvon porozumění“, na který si dnes mohou zazvonit i kolemjdoucí. Kaple byla vysvěcena v roce 2003 a její interiér zdobí Kristus z nazelenalého skla, jehož trnová koruna na hlavě je symbolicky vytvořena z hraničního ostnatého drátu, který nás před lety odděloval od svobodného světa. Dílo je darem sklářky Vladimíry Tesařové. Odhalení památníku a desky se jmény zastřelených na státní hranici na Šumavě se konalo 18. září 2004 – deska je osazena vpravo od vchodu do kaple. Je na ni uvedeno sedmadvacet jmen a na poslední řádce se píše ..a dalších neznámých. Poslední jméno je tu z roku 1969 – oběti bylo teprve šestnáct let.
První mše svatá na základech kostela pod širým nebem byla sloužena v září 2008 za velké účasti českých i německých poutníků. Postupně pak byl postaven vchod do kostela a v roce 2011 dokončeno ohraničení původního hřbitovního prostoru, kde je několik náhrobků z původního hřbitova.
Vilém Kudrlička ve své knize „Šumava – co zmizelo z Královského hvozdu“ (z roku 2005) popsal příběh z roku 1952 spojený s kaplí na Hůrce, který i dnes nažene člověku husí kůži: „dřevaři, vracející se z práce tady spatřili hrůzný výjev – alkoholem posilnění vojáci plnili rozkaz zlikvidovat mumie členů kdysi významných sklářských rodin z bývalé zlikvidované obce. Z krypty kaple vynesli rakve ven, rozbili je, zatančili si s mumiemi, které pak rozstříleli. Do půl roku všichni vojáci včetně velitele zemřeli.“
Přístup:
Autobusem ze Železné Rudy do stanice Nová Hůrka, od zastávky vpravo po modré do míst, kde bývala obec Hůrka, pak s modrou k jezeru Laka. Tady vpravo po červené, později souběžně s NS Tetřeví (výhledy, i na Velký Javor), na křižovatce Železná Ruda – Debrník vpravo a se zeleným značením do centra Železné Rudy. Trasa je dlouhá asi 15 km. Další možnost – z Prášil po zelené na sever, u křižovatky Vysoké lávky vlevo a se žlutě značenou trasou na Hůrku – cca necelých 6 km.
