Zimní pochod nebo přejezd po hřebenech Jeseníků

Nástup na hřeben Hrubého Jeseníku začneme na Skřítku (867 m). V horském sedle mezi Rýmařovem a Šumperkem stojí motorest s velkým parkovištěm, najdete tu ale i zastávku autobusu. Nenechme se rozmazlit prvními dvěma kilometry upravené stopy, protože se s ní na rozcestí Pod Ztracenými kameny rozloučíme a na křižovatce budeme pokračovat rovně. Nejdřív serpentinami a pak táhlým stoupáním pokračujeme přes Ztracené kameny, kde se přidá tyčové značení, a vrchol Pecný (1330 m) k Jelení studánce. Tady stojí krásná kamenná útulna, poblíž které teče v létě pramen vody, v zimě je ale většinou zamrzlý a ukrytý hluboko pod sněhem.

Přes Ovčárnu na Praděd

Kousek nad Jelení studánkou vystoupáme nad hranici lesa a po holých, větrem ošlehaných pláních pokračujeme přes Vysokou holi (1464 m) a kolem Petrových kamenů na Ovčárnu. Za krásného počasí tu máme sever Moravy od Beskyd až po Kralický Sněžník jako na dlani. Celý desetikilometrový úsek od Skřítku až na Vysokou holi cesta pořád stoupá. Trasa se tu strojově neupravuje, takže stopa bývá často zavátá, zledovatělá nebo hrbolatá. Odkrytý hřeben vystavuje lyžaře poryvům větru, pro případ mlhy a špatné viditelnosti tu značí cestu tyče.

Na Ovčárně se můžeme ohřát v místní restauraci u teplého čaje a nasbírat síly na stoupání na Praděd (1491 m), nejvyšší horu Jeseníků.  Na vrchol to je z Ovčárny ještě 3,5 km do kopce. Za dobré viditelnosti rozhlednu na vrcholu rozhodně nevynecháme; pokud je mlha a nemáme ambice vystoupat na vrchol, můžeme naopak odbočku na něj klidně minout. Na Ovčárně se napojíme na většinou precizně urolbovanou širokou stopu Jesenické magistrály, po které se pohodlně povezeme až do Červenohorského sedla (15 km).

Cestou z Pradědu po třech kilometrech mineme vyhlášenou chatu Švýcárna, stojící pod vrcholem Malého Dědu. Dál už trasa spíš klesá lesem pod vrcholem Malého Jezerníku na rozcestí Petrovka vpravo po úbočích Výrovky a Velkého Klínovce do Červenohorského sedla (1013 m). Milovníci backcountry pak můžou místo upravené a celkem frekventované lyžařské magistrály zvolit za dobrých podmínek i hřebenovou variantu po červené turistické značce, vyznačené i tyčemi. V Červenohorském sedle už máme v nohách bezmála 30 km, a tak s radostí využijeme ubytování v chatě Červenohorské sedlo (doporučujeme rezervaci předem).

Z Jeseníků až pod Kralický Sněžník

Místo ranní rozcvičky si dáme čtyřkilometrové stoupání s převýšením skoro 300 m k Vřesové studánce, ležící pod Červenou horou. Přehoupneme se přes Sedlo pod Vřesovkou a pokračujeme ve výstupu další asi tři kilometry až na plochý vrchol Keprníku (1423 m). Z něj se otevřou široké výhledy do kraje, za špatného počasí odtud ale radši pospícháme rychle pryč, vítr a sníh tu umí opravdu pěkně štípat do tváří. Přes sedlo pod Keprníkem se dostaneme na sousední Šerák k Chatě Jiřího na Šeráku. Celá trasa z Červenohorského sedla až na Šerák (9 km) bývá upravená jen po Sedlo pod Vřesovkou, další neprojetý strmý výstup na Keprník může připravit v hlubokých závějích nebo na přemrzlém sněhu náročné chvilky.

Také sjezd ze Šeráku na Černavu není úplně zadarmo. Neprojetá stopa v úbočí prověří náš sjezdový um, zaváhání tu končí jistým držkopádem. Sjezd končí závěrečným úsekem po sjezdovce v Ramzovském sedle (6 km). Pokud bychom chtěli přejezd ukončit už po dvou dnech, nabízí se i sjezd do Branné. Z Ramzové (763 m) čeká další stoupání přes Petříkov, kolem přístřešku Císařská lovecká bouda k turistické chatě na Paprsku (9 km). V téhle části už se dostáváme do oblasti málo známých Rychlebských hor, které leží západně od Jeseníků při hranici s Polskem. U kapličky sv. Kryštofa už máme v nohách kolem 24 km a chata na Paprsku se proto zdá jako přívětivé řešení. Kdo má ještě dost sil, vydá se přes Medvědí boudu posledním dnešním stoupákem na Chlupenkovec (980 m), a odtud po hranici s Polskem dojede už pěkně po hřebeni z kopce do Kladského sedla (815 m) se stejnojmennou chatou (6 km). Celkem máme za druhý den ujeto poctivých 30 kilometrů.

Pramen Moravy

Třetí den máme připravený nejdřív malý sjezd z Kladského sedla a pak celkem pohodovou vrstevnicovku až po turistickou chatu na Návrší (8 km), která mimo jiné také nabízí nocleh. Odtud (890 m) pak začíná stoupání na nejvyšší vrchol třetího nejvyššího pohoří Česka a zároveň trojný bod evropského rozvodí, Kralický Sněžník (5,5 km). Cesta stoupá přes rozcestí Stříbrnická – sedlo a kolem sochy slůněte, které stojí na místě shořelé sudetské chaty, a pramene řeky Moravy.

Plochý vrchol Kralického Sněžníku (1424 m) nabízí fantastické výhledy do širokého okolí. Z vrcholu sjíždíme po hranici s Polskem směrem na jihozápad po úbočí Malého Sněžníku, Hleďsebe a Klepáče do Dolní Moravy (13 km) nebo k železniční stanici Červený Potok (15 km). Podle konečného bodu trasy ujedeme za třetí den něco přes 26 km. Vyplatí se vyjet brzy, abychom stihli některý z odpoledních spojů domů.

Jedná se o zimní túru, takže základním předpokladem je teplé oblečení a vhodná turistická obuv. V tomto případě ještě přibalit běžkařské vybavení nebo sněžnice. Termoska s horkým čajem taky přijde vhod.

Do sedla Skřítek nejlépe autobusem.

Přechod hlavního hřebene Moravskoslezských Beskyd není žádný med