3 – 4 denní výprava do nádherné oblasti Otztálských ledovců. Každý den nad 3000 se zakončením na Rakouské dvojce.
Otztalské alpy – Rakousko
Podrobný popis
Jedna z lehčích tůr po ledovcích. Dovoluji si tvrdit, že ideální pro seznámení s pohybem po nich. Výstup na Spitzi je opepřen výlezem poměrně zajímavé ferraty.
Příjezd:
Ideálně večer před přijet a přespat ve Ventu. První noc v 1900mnm jistě druhý den oceníte. My jsme o půlnoci přijeli do kempu ještě pod Soldenem a dojeli výš až ráno, což bylo večer na chatě v 3270mnm rozhodně znát.
Den 1:
Velice pozvolný výstup mírným a krásným údolím směr chata Hochjoch Hospitz. Po nějakých třech čtyřech hodinách pochodu a kochání se dostanete na příjemnou chatu s teráskou s krásným výhledem akorát v čase oběda, takže gulashsuppe téměř povinnost!
S jídlem a pivkem to ale není dobré přehánět, protože od chaty už cesta stoupá daleko výrazněji. Pár serpentin a už se dostáváme k nádherné patě ledovce ze kterého teče mohutný vodopád. Výhledy na okolní splazy jsou opravdu ohromující! Kolem 3000mnm se konečně dostáváme na led. Po nazutí maček výborně ztěšknuly nohy a přibližně dvoukilometrový pochod po ledovci se zdá nekonečný.
Závěrem dorážíme ke skále vystupující z ledovce, na které se tyčí snad jedna z nejneuvěřitelnějších chat v celých alpách. Nějaký chytrák vymyslel, že cca těch 80 výškových metrů od ledu k chatě dáme bez zastavení až na bar. Kyslíku se moc nedostávalo a to první pivko nás skoro povalilo na zem.
Západ slunce na Brandenburger hausu (nebo ještě lépe z Dahmannspitze co je přímo nad ním) kdy jste kolem dokola obklopeni ledovci je dechberoucí!
Den 2:
Zpátky od chaty dolů k ledu a přímou cestou k Fluchtkogelu. S výškou jsme se přes noc jakž takž vyrovnali a jde se už výrazně lépe. Po velice snadném úseku se dostáváme na vrcholek do 3500mnm. Radost, fotky, rozhlížení a už to pomalu mažeme dolů na Vernagthutte. Ta opět naší denní etapu rozděluje víceméně v půlce, takže ideální místo na to dát si něco na zub. Cca v půlce trasy končí ledovec a my jsme měli problém trochu najít cestu dál. Poté co jsme se všichni rozprchli do všech možných koutů se nám to ale naštěstí povedlo.
Odpoledne pokračujeme směr Breslauer hutte po nekonečném traverzu, který nabízí jak krásný výhled do údolí, tak krásný výhled na cílovou chatu, která se zdá pořád v nekonečnu. Vše ale dobře dopadne a po čtvrté už vyvádíme na cvičné stěně co je postavená na zdi chaloupky.
Den 3:
Jak říkal chatař: breakfast? 5am wildspitze, 6am vacation. Takže je to jasné, vyráží se v šest. To bychom ráno ovšem zjistili sami, protože jsme nešli tím směrem jediní. I přesto bych řekl, že to bylo velice rozumné množství lidí a žádné davové šílenství o jakém kolují legendy na jiných horách se nekonalo.
A tak to hend z rána mašírujeme ledovcovým údolím, abychom se za chvilku dostali na jeho konec. Nazutí maček a následuje asi nejprudčí a nejnáročnější pasáž na sněhu, která vyústí v poměrně záživnou ferratu. Na jejím nástupu je dost málo místa a prudký svah, takže rozvazování musí probíhat dost opatrně. Pro ty co nemají zkušenosti s mixovým lezením bych asi doporučil se odsedkou cvaknout k ferratě a sundat si mačky. Výstup bude výrazně jednodušší a nahoře je spousta místa na to si je zase nandat. Jakmile se dostanete na její konec, jste v sedle Mitterkarjoch a nejtěžší pasáž výstupu je zajisté za vámi!
Následuje výstup po ledovci až pod samotný vrcholek a posledních pár desítek výškových metrů je potřeba vyšvihnout po sněho/skalnatém hřebínku, což už je jen takové lehké technické zpestření na závěr.
Nabízí se ještě varianta nestočit se při výstupu tolik na jih a směřovat to více na západ a vylézt na vrchol přes Západní předvrchol. Tato cesta má ale poměrně náročnější finále v podobě přechodu hřebínku mezi oběma vrcholy. My jsme tuto trasu zvolili pro sestup.
Dolů na chatu se dostanete po trase výstupu. Nic komplikovaného.
Den 4:
varitanta a)
Den 3 jste napálili, sešli jste až do Ventu a dojeli domů, v tom případě se nasnídejte a jděte do práce.
varianta b) (doporučuji)
Rozhodli jste se to nepřehánět, výstup jste Den 3 zdárně oslavili hraním na kytaru a kartami na Breslauer hutte a můžete ještě vyběhnout na Wildes Mannle mrknout se na krásný dřevěný kříž, na výhled na Wildspitzi ještě z další strany a zcela nový úhel pohledu na údolí Ventu.
K autu dojdete někdy ve dvě a naprosto pohodlně dojedete domů.
Ubytování a jídlo
Hochjoch Hospitz – oběd první den
Brandenburger Haus – véča a ubytko (22e/11e AV – 2015)
Vernagt Hutte – oběd druhý den
Breslauer Hutte – véča a ubytko (22e/11e AV – 2015)
Wildspitze – oběd třetí den formou sušenky
odpo zas něco na Breslauer
Potřebné vybavení
Vybavení na ledovce – mačky, cepín, sedák, lano, prusíky, odsedka.. komu se chce tahat ferratový úvazek, může ho použít na Wildspitzi.
Všechny části po ledu až na dva krátké prudké sešupy jsme šli navázání na laně.
Přístup na začátek
Autem přes Innsbruck – Solden – do vesničky Vent.
Přístup z konce
z Vesničky Vent autem zase zpět 🙂
Povolení, poplatky, omezení, zákazy
Počet lidí za rok (odhadem)
netuším, ale rozhodně to není na fronty. přiměřené
Základní trasa
Orientační rozpis po dnech
viz podrobný popis treku
Další možnosti túr v okolí
pokud někdo chce akci na týden, dá se to protáhnout na Weisskogel. Případně přes Saykogel zpestřit ještě začátek dalším údolím.
A tisíc jiných možností..
