Výstupy na sv. Jure a sv. Ilja v chorvatském pohoří Biokovo nad Makarskou riviérou
Treky

Výstupy na sv. Jure a sv. Ilja v chorvatském pohoří Biokovo nad Makarskou riviérou

Pohoří, jehož paty se koupou ve vlnách Jadranu a jehož vrcholky sahají až do oblak. Tak se dá popsat působivý vápencový masiv tyčící se nad vyhlášenou Makarskou riviérou ve střední Dalmácii – pohoří Biokovo.

Biokovo – Chorvatsko

Typ
1-denní
Stát
Chorvatsko
Další státy
Chorvatsko
Počet dní
1
Vhodné měsíce
duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen
Délka
20 km
Nejvyšší bod
1762 m n. m.
Převýšení
1800 m
Ledovec / sněhová pole
ne
Obtížnost
neuvedeno
Horolezecké úseky
bez lezení

Mapa oblasti

Mapa oblasti

Podrobný popis

Impozantní bílé skalní stěny zvedající se nad pásem olivových hájů a piniových lesů při pobřeží jsou ikonickým obrázkem každé pohlednice z Makarské riviéry. Vrcholové partie Biokova tvoří několik kilometrů široká náhorní plošina charakteristická závrty, škrapy a dalšími krasovými útvary. Z vápencového plata se zvedají hlavní vrcholy včetně nejvyššího bodu pohoří a druhé nejvyšší hory Chorvatska – Sveti Jure (1762 m).

Na Sv. Jure od moře

A právě nejvyšší vrchol, jemuž dominuje 90 m vysoký televizní vysílač, patří k nejnavštěvovanějším částem pohoří. Přispívá k tomu i fakt, že se až těsně pod něj dá dojet za poplatek po 23 km dlouhé asfaltce. Výjezd je oblíbený také mezi cyklisty. I přes frekventovanost se Sv. Jiřímu nedá upřít, že jsou odtud famózní panoramatické výhledy na dalmatské pobřeží a ostrovy Brač, Hvar a další. Červené střechy domků se na pobřeží krčí jak ze stavebnice Lego a temně modrou hladinu Jadranu brázdí čluny a skútry. Za jasného počasí je z vrcholu vidět i více než 250 km vzdálená ostruha italské „boty“ – poloostrov Gargano.

Pokud máte chuť vyšlápnout na vrchol po svých, nabízí se několik možností. Z vesnice Makar (200 m) vede trasa přes vyhlídkový vrchol Vošac (1422 m) a chatu Planinarski dom Toni Roso, další možností je výstup z vesnice Veliko Brdo (300 m) nebo Bast (320 m) přes chatu Slobodana Ravliće na Lokvi (1450 m).

Divoká severní část pohoří

Jestli si však chcete odpočinout od čilého ruchu na pobřeží, vyšlápněte raději na méně navštěvovaný vrchol Sv. Ilja (1642 m), který leží v divoké a málo dostupné severní části Biokova na severovýchod od Bastu. Od vrcholové kaple se dá pokračovat i na vyhlídkový vrchol Šćirovac (1619 m) a nedalekou chatu Bukovač (1030 m). Horských chat najdete v Biokovu několik, většinou obhospodařovaných sezónně. Více info na: www.hps.hr.

Ideální počasí pro pěší turistiku je v Dalmácii na jaře a na podzim. V letních vedrech je dobré začít výstup se svítáním a vzít si s sebou dostatek vody (případně magnézium proti křečím) a pokrývku hlavy. Trasy prochází členitým krasovým terénem a velké převýšení vyžaduje dobrou kondici. A pozor, na horách je nutné počítat s náhlými změnami počasí!

Ať už se vydáte v Biokovu kamkoli, věřte, že takové letecké výhledy na moře v horách jen tak nezažijete.

Ubytování a jídlo

Horských chat najdete v Biokovu několik, většinou obhospodařovaných sezónně. Více info na: www.hps.hr.

Potřebné vybavení

Kromě klasické trekové výbavy nezapomeňte dostatek tekutin, opalovací krém a pokrývku hlavy.

Přístup na začátek

Autem/busem

Základní trasa

Sv. Jure: 1. varianta: Makar (200 m) - Vošac (1422 m) - Planinarski dom Toni Roso - Sv. Jure (1762 m) 2. varianta: Veliko Brdo (300 m) / Bast (320 m) - chata Slobodana Ravliće na Lokvi (1450 m) - Sv. Jure (1762 m) Sv. Ilja: Bast (320 m) - Sv. Ilja (1642 m) - Šćirovac (1619 m) - chata Bukovač (1030 m) - Brela

Zajímavé vybavení

Zkušenosti čtenářů

Roman V.

Výstup na Sv. Ilija jsem absolvoval v létě 2019 po trase Brela – Baška Voda – Topići – S. Ilija a zpět. Cesta neudržovaná, část traversu v 600 m n.m. poškozena sesuvem půdy, některé směrové značky zarostlé vegetací. V hřebenové pasáži Ledenica – Sv. Ilija silný vítr z vnitrozemí. Start v 5:00, návrat 15:00. Sebou minimálně 3 litry tekutin.

Honza M.

Výstup na Sv. Iliju jsem podniknul 8.9.2023 po trase Baško Polje-vesnice Bast-Konak-Osičine a zpět. Od 5:30 do 14:00. Do Bastu vede trasa podél frekventované silnice, v Bastu dobré možnost parkování, takže doporučuji případně přiblížit se autem. Z Bastu cesta až na vrchol velmi dobře značená, zprvu do 1500 m.n.m. na hřeben prudké stoupání, ale technický ne příliš náročné. Nepříjemná část sestupu je v 800 m.n.m -suťovisko dlouhé asi 200 m. Velmi příjemné je osvěžení při pramenu vody v 700 m.n.m.

Pomoz ostatním a přidej informace o této túře

Odpovídáte na komentář: