Výstup na Zuckerhütl

Cukrový klobouk – Zuckerhütl. Název nejvyššího vrcholu Stubajských Alp je přesný a výstižný. Jako bychom špičatý tyrolský klobouk polili cukrovou polevou. To však platí pouze při pohledu od severu, tedy z bělostných plání ledovce Sulzenauferner. Naopak k jihu (na italskou stranu) spadá hora strmým skalnatým zlomem. Výstup na špičku klobouku není příliš náročný a při optimálních klimatických podmínkách ani zvláště nebezpečný. Popis možných variant při cestě vzhůru zahájíme na západě v údolí Ötztal. Jedná se sice o nejdelší přístupovou trasu vůbec, ale má nejvyšší sportovní hodnotu a pro svůj čistě přírodní ráz je cestou nejkrásnější. 

Ze Söldenu jdeme podél potoka Ötztaler Ache na cestu označenou č. 102 (dálková trasa přes hlavní hřeben Alp) vedoucí do hloubi doliny Windachtal. Po příjemné cestě čistým a voňavým lesem dojdeme na louku, kde stojí pension Fiegl (jedno z mála stavení v údolí). Mírně stoupající stezka pokračuje dále vzhůru, překračuje několik bočních dolinek a přibližuje se k potoku Windache. Údolí se mírně točí k jihu, ve výši 2 100 m odbočuje vlevo u shluku stavení stezka zvaná Bildsteckljochweg mířící ke stanici lanovek Eisgrat. Po dalších 15 minutách chůze jsme na rozcestí. Zatímco trasa č. 139 pokračuje dále do zužující se doliny Windachklamm, naše „stodvojka“ se prudce stáčí vlevo. Strmý úvod cesty vede přímo do svahu, abychom po chvíli dosáhli traverzu nad prahem Klapfenplatte. Po obejití srázu táhlým obloukem vlevo se stezka vrací ke svému původnímu směru. Prudce nabírá výšku až k okraji skalního kotle, kde stojí velká chata Hildesheimer Hütte. Vzhledem ke značně dlouhému přístupu na chatu (ze Söldenu dobrých 6 hodin) je chata většinou cílem první etapy výstupu.

V blízkosti chaty se však vypíná velmi zajímavá třítisícovka Gaissgrubenkogel, která je ideálním odpoledním cílem. Od chaty jdeme k okraji ledovce Gaisskarferner a morénou vystoupíme na hřeben. Lehkým lezením překonáváme několik skalek až vyjdeme na předvrchol. Scházíme krátce dolů a vyjdeme na hlavní vrchol do výše 3 211 m. Hodina a půl nenáročného výstupu se bohatě odmění skvělým rozhledem na centrální část Stubajských Alp včetně dominanty Zuckerhütl, který je odtud doslova na dosah. Zpět k chatě sejdeme stejnou cestou za necelou hodinku. 

Od chaty jdeme zn. cestou k jezeru a strmě stoupáme do horního patra kotle pod ledovcem Gaisskarferner (zabezpečeno ocelovými lany). Přes suť přicházíme do úbočí vrcholu Aperer Pfaff a přes skály přejdeme na ledovec Pfaffenferner. Většinou dobře vyšlapaná stopa vede příjemně přes sněhové pole na sedlo Pfaffenjoch (3 212 m). Dostáváme se na rozlehlé ledovcové plató ledovce Sulzenferner. Naše kroky se stáčí na jihovýchod k výraznému širokému sedlu Pfaffensatel (3 332 m). Stoupáme více vlevo od nejnižšího místa sedla. Dle sněhových podmínek nás čeká obtížnější překonání okrajové trhliny. Čeká nás závěrečných 170 m výstupu po sněhové hraně (více vyšlapaných chodníků, v případě ledu a přemrzlého sněhu je možno vystoupit nahoru po okrajových značně nestabilních skalách). Po půlhodině výstupu stojíme na vrcholu. Od velkého kříže nádherný rozhled především přes celé Stubajské Alpy a daleko do italského vnitrozemí.

Sestup na sedlo Pfaffensatel vedeme stejnou cestou. Ze sedla mohou horští otesánci přidat do sbírky ještě blízký, mnohem dostupnější vrchol Wilder Pfaff(3 457 m, 45 min. v obou směrech, moc pěkný pohled na Zuckerhütl) nebo můžeme sejít na sever k chatě Dresdner Hütte (příp. Sulzenau Hütte). V tomto případě scházíme nejprve ledovcem Sulzenauferner směrem ke skalnímu hřebeni Aperer Pfaffengrad. Vyjdeme k výraznému sedlu Lange Pfaffenieder (3 055 m) a sejdeme velmi příkře na ledovec Fernauferner, který přetraverzujeme západním směrem (k lyžařským vlekům). Po zn. cestě č. 102 dojdeme k horní stanici vleku a odtud již jednoznačně k velké zděné chatě Dresdner Hütte. Zde se však dostáváme do úplně jiného světa. Světa lyžařů, barevných kombinéz, stovek výletníků a byznysu. Drážďanská chata plní funkci přestupní stanice stovkám milovníků sjezdovek pro výjezd do ledovcové oblasti celoročně otevřeného střediska Hochstubai.

V bezsprostřední blízkosti chaty byla v r. 1999 zpřístupněna pěkná, těžká a odborníky velmi oceňovaná jištěná cesta Klettersteig Fernau, vedoucí skalnatým zářezem v délce více jak 200 m na vršek Esegengrates (2 635 m, celkem 2–2,5 hod., obtížnost D). Sestupové varianty přes chatu Dresdner Hütte lze pochopitelně také využít jako nejrychlejší výstup na Zuckerhütl od severu (z údolí Stubaital). 

V oblasti vrcholu Zuckerhütl můžeme využít hned několika chat. Jednou z nich je Dresdner Hütte (2 302 m, majetek DAV, kapacita 138 míst, v provozu 1. 6.–1. 10. a 31. 10.–15. 5., tel. 0043 5226 8112, info: www.stubai.org/ dresdnerhuette). K samotnému výstupu na vrchol se však nejvíce hodí Hildesheimer Hütte(2 899 m, majetek DAV, kapacita 80 míst, v provozu od konce června do půle září, tel. 0043 5224 2300). Na vrchol Wilder Freiger budeme stoupat z chaty Nürnburger Hütte(2 297 m, majetek DAV, kapacita 136 míst, v provozu 15. 6.–30. 9., tel. 0043 5226 2492, info: www.nuernbergerhuette.at).

Do Söldenu se dostaneme po silnici č. 186 (výjezd z dálnice A 12 „Sölden“). Příjezd do Stubajských Alp od severu je možný díky lokální silnici č. 183, odbočující z dálnice A 13 (Innsbruck – Brenner). Silnice je sjízdná až do osady Mutterberg (až 15% stoupání). 

Pro výstup na Zuckerhütl je možno využít hned několika výchozích míst. Nejpřístupnější je hora od západu z údolí Ötztal. Základním startovním místem je větší obec Sölden (1 362 m), ležící v závěru údolí. Odtud vede zn. cesta č. 26, 27 a dálková trasa č. 102 na chatu Hildersheimer Hütte, která je důležitým opěrným bodem pro další výstup.

Dalším výchozím bodem pro výstup na nejvyšší vrchol Stubajských Alp je horská louka Mittelberg Alm(1 721 m) na konci údolí Mutterberger Tal, které leží severně od hlavního alpského hřebene. Toto místo je zároveň spodní stanicí lanovek směřujících do celoročně otevřeného lyžařského areálu Stubai (velké parkoviště). Pomocí lanovek je možno pohodlně dosáhnout chaty Dresdner Hütte (2 302 m, při pěším výstupu počítejme s dvouhodinovou túrou). Vrchol Wilder Freiger je dostupný jak od jihu (Itálie), tak ze severu. V našem případě to tedy bude malá osada Ranalt(1 304 m) v údolí Unterbergtal (autobusové spojení z 12 km vzdáleného městečka Neustiff). Skutečným výchozím bodem je pak turistická chata Norimberk Hütte, kam vystoupíme za cca 3,5–4 hod.