Výstup na Toter Mann a Warscheneck na sněžnicích

Co by kamenem dohodil .. a zbytek došel

Okrajové alpské pohoří Totes Gebirge (Mrtvé hory) je z některých částí České republiky (té jižní) tak blízko, že se snad ani nevyplatí v průběhu roku uvažovat o návštěvě našich tuzemských hor, ale stačí vzít auto a za dvě tři hodinky jste v krásných strmých kopcích nabízejících parádní možnosti k turistice či v zimě ke skialpinistickým výletům. A pohoří Totes Gebirge není ani svou výškou nijak pozadu – nejvyšší vrcholek Grosser Priel má 2515 m n. m. – a to už je slušné, nemyslíte? Pro tentokrát vyrazíme na jeho zapomenutého souseda, a tím je vrcholem Toter Mann (Mrtvý muž) s 2317 metry výšky.

Tento výlet je naprosto ideálním velikonočním (či víkendovým) tipem, když už u nás obecně „není kde“ – sníh většinou roztál, nebo kde drží, tam je jako ovesná kaše, na turistiku je ještě chladno, pole blátivá a na lezeí v Alpách to ještě rovněž není – je tam sněhu jako o Vánocích. Ale právě v pohoří Totes Gebirge je možnost sněhové nadílky využít, protože většinou není tak extrémní, a naposledy se s ní na několik měsíců rozloučit.

Zaparkuj a vyraž!

Výchozím bodem celé akce, protože pravděpodobně budeme muset přijet svým vlastním vozidlem, je městečko Roßleithen ležící na severním úpatí Mrtvých hor. Zde je dostatek místa k parkování (většinou zdarma) a připravení se do akce. Zatím to ani nevypadá, že bychom přijeli do nějakých vysokých hor – kolem lesnaté svahy jako u nás. Po turistické stezce č. 293 se vydáme vzhůru do kopců, po široké lesní cestě zapadané listím metry ubíhají rychle. Chvílemi traverzujeme pod nákladní lanovkou. Na další křižovatce turistických cest se společně se stezkou č. 218 dorazíme zanedlouho otevřenějším terénem na vytouženou chatu Dümler (1495 m n. m.), která se dívá na nádherné svahy na jih a jihozápad. Mimo sezónu je zde krásný útulný winterraum (místnost otevřená celou zimu pro bivak; platí se do kasičky), který hodnotím jako jeden z nejlepších v blízkých Alpách svou polohou, ale i vybaveností a atmosférou.

Můžeme si zde nechat batohy a vydat se jenom tak nalehko dále (pokud jste na lyžích či sněžnicích, jde to rychleji, pokud pěšky, trochu se natrápíte, ale taky to jde …) – opět po turistické cestě č. 293, jejíž značky nalezneme bezpečně na několika stromech v řídkém lese a zbytek směru snadno odvodíme, není se kam ztratit. Dosáhneme širokého sedla, z nějž jsou nejen nádherné výhledy na blízké vrcholky Rote Wand (1872 m n. m.) či Toter Mann (2137 m n. m.), ale i na vzdálenější majestátní Großer Pyhrgas (2244 m n. m.). Postup dál je jednoduchý – do vhloubení (sedla) mezi dvěma blízkými zmiňovanými vrcholky. Podle chuti i sil můžeme velmi prudkým, ale krátkým výšvihem vystoupat na vrcholek skalnatého vrcholku, jehož rudou stěnu pozorujeme už z dáli – Rote Wand (1872 m n. m.), osobně rozhodně doporučuji!

Náš hlavní cíl však leží přesně naproti tomuto vrcholku západním směrem, přes prudký a vydatný svah, který v zimě nabízí lavinám idální útočiště, ale jarní, slehlý sníh by zde problém už dělat neměl. Tímto prudkým svahem se dostaneme na vrcholové plato celého hřebenu – náhle jsou všechny naše problémy pryč (Pozor na převěje!), terén se narovnal a nahoře to vypadá jako obrovská přistávac plocha.

Několik set metrů s kocháním se okolo sebe na nádherné hory zbývá na vrcholek Toter Mann (2137 m n. m.), kde je vrcholový kříž, není možné ho minout.

Dále cesta pokračuje přes jeden zrádnější strmý úsek až na vrcholek Warscheneck (2388 m n. m.), ale věřím, že jako aklimatizace tento dnešní výstup rozhodně stačí a sil není nekonečno. Teď už zbývá jenom to nejdůležitější – dojít zpět stejnou cestou (pokud sníh dovolí, je možné jít samozřejmě trochu jinudy) až na chatu Dümler (1495 m n. m.), kde na nás čekají nejen naše těžké batohy se zásobami, ale i kamna a spoustu dřeva k večernímu roztopení a užívání si v pohádkové – turistické „chaloupce“, ideálnější místo na oslavu mne ani nenapadá…

Jídlo samozřejmě s sebou do báglu. Přespání pak za pár euro (členové OEAV mají slevu) na chatě Dümler.

Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. V létě nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém. Pokud byste se na zmíněnou túru vydali v zimě či jaře nezapomeňte přibalit sněžnice.

Do městečka Roßleithen můžete kromě auta dojet také autobusem. Do nedalekého Windischgarstenu jezdí také vlak.

1. den – Roßleithen – chata Dümler – Rote Wand – Toter Mann – Warscheneck – chata Dümler

2. den – sestup do Roßleithenu

Výstup na nejvyšší vrchol Totes Gebirge – Grosser Priel nebo Stubwieswipfel.