Výstup na vrchol Weinschnabel

Tento vrchol již patří do skupiny Hafner, což je první horský masív Vysokých Taur viděno od východu. Na výstup a přechod přes vrchol od jezera Tappenkarsee (příp. od chaty Stickler Hütte) si vyčleníme alespoň dva dny. Budeme putovat krajinou liduprázdnou a drsnou jako na počátku světa, kolem neskutečně krásných jezer, a teprve až v závěru túry se dostaneme do míst, která jsou v přímém kontrastu s právě prošlou trasou. Velké přehradní jezero Kölnbreinspeicher patří k hojně navštěvovaným místům Vysokých Taur. Jak by také ne, když až u jeho břehů končí frekventovaná asfaltová silnice Malta Hochalpenstrasse. 

Od jezera Tappenkarsee vede hlavní alpská stezka č. 702 dnem travnatého kotle Tappenkar a dosahuje sedla pod vrcholem Hasselstein (2 155 m, možný výstup na ostrou pyramidu vrcholu Glingspitze – 2 433 m). Traverzujeme východní svahy závěru doliny Hintere Riedingtal na částečně skalnatý hřbet do sedla Wasserfallscharte a „Mlžným zářezem“ – Nebelkarscharte přejdeme k vrcholu Murtörl. V blízkosti hřebene Markarschneid (pozor, značně nepřehledný terén v kamenitém svahu) dojdeme k chatce Albertbiwak. Nocleh na perfektně vybaveném bivaku se vyplatí a nejkrásnější partie přechodu si tak necháme na další den (od chaty Tappenkarseehütte 6 hod.). U Albertbiwaku jsme se také definitivně rozloučili s cestou 702 (Nízké Taury) a dále nás bude doprovázet č. 502 (Vysoké Taury). Další průběh cesty je veden o poznání divočejším terénem. Exponovaně (řetězy, ocelová lana), navíc bez viditelné stezky přecházíme vysoko nad jezery Schwarzsee, která temně modrou barvou potvrzují pravdivost svého názvu. Ze sedla Muritzenscharte nás čeká jen poslední, ovšem dosti náročný úsek k vrcholu Weinschnabel. Od velké vrcholové mohyly z kamení (žádný kříž!) nádherný pohled na velké přehradní jezero Kölnbreinspeicher s obrovskou korunou hráze (výška 200 m) a na ledovce nádherného masívu Ankogel. Sestup vedeme po dálkové cestě přímo dolů k jezeru. Zde buď naše cesta končí a autobusem můžeme opustit hory jižním směrem, nebo pokračujeme dále po Zentralalpenweg k chatě Osnabrückerhütte vstříc největším velikánům Rakouska v hřebeni Hohe Tauern.

V blízkosti jezera Tapenkarsee stojí turistická chata Tappenkarseehütte(1 820 m, OeAV, kapacita 68 míst, otevřeno 15. 6.–30. 9., tel. 0043 6418 308), která je ideálním výchozím místem na popsané túry. Pod jihozápadní stěnou vrcholu Mosermadl najdeme Franz Fischer Hütte (2 018 m, majetek OeAV, kapacita 40 míst, v provozu 1. 6.–30. 9., tel. 0043 6478 393) 

Mapy: ÖK č. 126 a 156 1:50 000, Kom- pass č. 67 Lungau/Radstädter Tauern 1:50 000, f&b číslo 191 Gasteiner Tal/Wagrain/Grossarltal 1:50 000, AV Karte č. 45/1 Nieder Tauern I 1:50 000

Údolí Kleinarl je dostupné pouze ze severu z cesty č. 163, spojující střediska St. Johann im Pongau a Radstadt. Z dálnice A 10 (Salzburg – Villach) odbočíme výjezdem Flachau (10 km do Wagrainu při ústí doliny). Pokud přejedeme přes placený Tauerntunnel na jižní stranu pohoří, hned z první obce Wald u výjezdu z tunelu odbočuje na západ horská placená silnice do údolí Riedingtal, které je výchozím místem z jižní strany hor. Nejbližší železniční stanicí je St. Johann im Pongau (autobusové spojení s Wagrain a následně až do závěru údolí Kleinarl). Posledním přístupovým místem (v našem případě však cílovou stanicí) je přehrada Kolbreinspeicher na konci vysokohorské silnice (mýto) Malta Hochalpenstrasse. Na cestu najedeme v obci Gmünd stejnojmenným výjezdem z dálnice A 10.