Výstup na vrchol Storžič

Skupina Kriške gory a Storžiče leží západně od centrálních Kamnických Alp a tvoří svým protáhlým hřebenem krásnou kulisu Lublaňské kotlině.Vzhledem ke své poloze uprostřed tří pohoří – Karavanek, Julských Alp a Savinjských Alp poskytuje celý masív skvělé rozhledy na všechny strany.

Pokud si za svůj cíl zvolíme pouze samotný skalnatý Storžič, jedná se o pěknou polodenní túru (za předpokladu, že až k chatě dojedeme autem).

Od chaty pak jdeme kousek lesem na krásnou louku Planina Jesenje. Skvělý pohled na rozervanou a velmi členitou severní stěnu našeho cíle. Opět vstupujeme do lesa a prudce nabíráme výšku. Jakmile opustíme les, dostáváme se do klíčového místa výstupu – skalnatého žlebu Skozi žrelo (česky „Skrz hrdlo“). Přes svůj hrozivý název nečekejme žádný výjimečně náročný či nebezpečný terén. Zcela jednoduše vystoupíme místy zajištěnou stezkou na hřeben v blízkosti vrcholu. Zde se dáme vlevo a po skalách dosáhneme vrcholového kříže. Nalézáme se v kulminačním bodě celého, takřka 20 km dlouhého hřebene.Fantastické rozhledy. Pro sestup volíme západní úbočí rozsochy zvané Škarjev rob (možný sestup jak k jihu do obce Goriče či Trstenik, tak na sever k chatě pod Storžičem). Klesáme vlevo na sedlo Javorniški preval (1 465 m), na konci hřebene pak první možnost sestupu velmi prudkým svahem k chatě pod Storžičem. Výhodnější je pokračovat dále v cestě kousek dále na sedlo, odkud pohodlně sestoupíme lesnatým úvozem přímo k chatě.

Hřebenovka Kriška gora – Storžič

Pokud se rozhodneme pro kompletní hřebenovku, čeká nás nádherný horský zážitek. Z centra Tržiče přejdeme přes most říčku Tržiška Bistrica a dosáhneme kostelíku Sv.Jožefa.Chodník nabírá výšku a lesem míjí vrcholky Mala a Velika Mizica. Nad horním okrajem lesa se otevírají první krásné pohledy. Na travnatém hřebeni, částečně pod stromy stojí ve výši 1 471m chata Koča na Kriški gori (kapacita 52 lůžek, v provozu 15. 6.–15. 9., tel. +386 51 615 623). Z terasy chaty hezký výhled na jih a západ, z blízkého holého vrcholu pak celkový kruhový rozhled. K vrcholu hřebene Kriške gori – Vrata (1 591 m) chybí slabá půlhodina chůze. Široký výhled, především na Julské Alpy. Celý protáhlý travnatý hřeben vrcholí kótou 1 715 m zvanou Tolsti vrh. Prudce scházíme do sedla Poljana s loveckou chatkou (možný sestup k chatě pod Storžičem nebo k chatě Zavetišče v Gozdu), obcházíme zleva travnatou kupku (kóta 1 479 m) a přejdeme malou louku za níž čeká nás strmý výšvih ke skalnatému vrcholu Psica (1 769 m). Zanedlouho vyúsťuje na hřeben cesta, vedoucí od chaty pod Storžičom. Přecházíme samotný vrchol Storžič (2 132 m, nejvyšší vrchol hřebene) a nepříjemným suťovým kuloárem, později po trávách ztrácíme výšku sestupem do sedla Bašeljski preval (1 630 m).

Odtud vede jednoduchý sestup k chatě Dom na Kališču a následně do údolí Kokry. Naše cesta však znovu stoupá jižním úbočím vrcholu Mali Grintovec (1 813 m, krátká odbočka k vrcholu). Hřeben se dále mírně stáčí k jihovýchodu a přes vrcholy Srednji vrh 1 853 m) a Cjanovca (1 820 m) sestupujeme do lesa. Loučíme se posledními pohledy s hřebenem Storžiče i s mohutným hnízdem Savinjských Alp a pozvolna klesáme krásným lesem. Na rozcestí pod vrcholem Potoška gora (1 283 m) uhneme doprava k chatě Planinska koča Iskra. Po lesní cestě sběhneme do lázní Preddvor. Odtud krásný pohled na celý, právě absolvovaný hřeben (autobusové spojení s Kranjem).

Na severu území to je Dom pod Storžičem (1 123 m, majetek PD, kapacita 68 lůžek, otevřeno 1. 6.– 30. 9., tel. +386 40 349 593), která stojí na konci údolí Lomščica. Chata byla postavena v r. 1948 a je od ní pěkný pohled do severních svahů Storžiče. Na druhé straně hřebene stojí v nádherné poloze chata Dom na Kališču (1 534 m, majetek PD, kapacita 74 lůžek, otevřeno 1.6.–30. 9., tel. +386 41 614 586).

Malé město Tržič (viz kapitola č. 6) dokonale plní nároky jako ideální přístupové místo nejen k chatě Dom pod Storžičom, ale také pro nástup na hřebenový přechod. Z města pak vede lokální silnice přes obce Lom, Grahovče až k chatě Dom pod Storžičom, která je skutečným výchozím bodem. Na jižní straně masívu, tedy v údolí řeky Kokra, najdeme malé klimatické lázně

Tržič leží na komunikačně významné silnici E 652 vedoucí z Kranje přes Ljubeljské sedlo do rakouského města Ferlach v údolí Drau. Nejbližší žel. stanice Podnart-Kropa na trati Ljubljana – Jesenice (14 km). Z jihu zasahuje do masívu Storžiče panoramatická cesta (pozor, místy kamenitá) vedená z Tržiče přes Golnik do Preddvoru.